Knihobot

Christian Dickinger

    22. listopad 1970 – 31. srpen 2021
    Christian Dickinger
    Habsburgs schwarze Schafe
    Ha-Ha-Habsburg
    Franz Joseph I.
    Habsburkové bez iluzí, Jací byli doopravdy?
    Černé ovce Wittelsbachů : mezi trůnním sálem a blázincem
    Černé ovce mezi Habsburky. Vyvrženci a prostopášníci slavného panovnického rodu
    • Vyvrženci a prostopášníci slavného panovnického rodu Životopisy třinácti členů habsburského rodu se soustřeďují na jejich soukromý život, choroby (zvláště duševní), či politické a milostné skandály. Kniha rakouského historika se snaží demytologizovat a detabuizovat v Rakousku s nostalgií vzpomínaný rod Habsburků. Jedná se o osoby, které žily v 19. a 20. stol. Je doplněna poznámkovým aparátem.... celý text

      Černé ovce mezi Habsburky. Vyvrženci a prostopášníci slavného panovnického rodu
      4,2
    • Mezi trůnním sálem a blázincem Populární výklad se soustřeďuje zejména na osobnostní charakteristiku některých členů královského a vévodského rodu Wittelsbachů. Historická kniha sleduje podivíny a černé ovce v bavorském šlechtickém rodě, k jehož prvním členům patřil hrabě Otto († 1072) a jeho pravnuk Otto († 1183),který se stal v roce 1180 vévodou bavorským. Koncem 13. století se Wittelsbachové rozdělili na větev falckou a větev bavorskou, obě se pak dále dělily na rodiny, nazvané podle sídel (Mnichov, Landshut, Ingolstadt u větve bavorské, Zweibrücken, Neuburg, Sulzbach, Simmern u větve falcké). Titul kurfiřta patřil až do roku 1623 větvi falcké, po třicetileté válce náležel oběma. Postupné vymření většiny Wittelsbachů vedlo k válce o dědictví bavorské, jejímž výsledkem bylo sjednocení území a vytvoření Bavorského království. Titul králů bavorských získali v roce 1806 (do roku 1918) a udržovali si vysokou prestiž dodržováním národních tradic a zájmem o umění.

      Černé ovce Wittelsbachů : mezi trůnním sálem a blázincem
      4,0
    • Jací byli doopravdy? Populárně až humorně pojaté příběhy ze života známých i zapomenutých členů habsburského rodu. Autor určitě nemá šlechtu v lásce. Jeho příběhy jsou štiplavé, leckdy na hranici bulváru. Nicméně nelítostná demontáž habsburské svatozáře - ač se nevyhýbá ani nejpikantnějším detailům - je v tomto případě podložena objektivitou a historickou realitou, studiem bohatých pramenů i vypravěčským umem a schopností soustředit se na to nejpodstatnější. Intimita života značně zdegenerovaného rodu, na hony vzdálená barvotiskovým figurkám četných filmových zpracování, je obrazem doby, dokladem neměnnosti lidkých slabostí, nedílnou součástí také českých dějin.

      Habsburkové bez iluzí, Jací byli doopravdy?
      3,7
    • Aristokratische Arroganz, fanatisches Gottesgnadentum, der Wahnsinn dynastischer Inzucht und der Wahnsinn als deren Folge: Noch nie wurde in so pointierter und fundierter Weise über die Schattenseiten eines großen Herrschergeschlechts geschrieben wie hier.

      Habsburgs schwarze Schafe
      2,8