Když ve 30. letech poprvé Musilův román vyšel, setkal se u kritiky s naprostým nepochopením. Teprve později byl prohlášen za největší německý román první poloviny 20. století. Rozsáhlý román, který staví Musila po bok Kafky, Joyce a Prousta, je situován do Rakouska-Uherska let 1913–1914. Mezi množstvím postav a osudů vystupuje matematik Ulrich, jenž se podílí na přípravách oslav 70. výročí panování „mírového“ císaře Františka Josefa I., které připadají na rok 1918.
Román jedné kariéry líčí životní příběh talentovaného umělce, který se vetřel do přízně nových mocipánů Třetí říše, hnán chorobným slavomamem, bezohlednou ctižádostí a neukojenou ješitností. Dramatický děj je zasazen do přitažlivého a barvitého prostředí divadla. 01-059-84
V knize je velice poutavě popsán životní příběh Marie Stuartovny (8. prosince 1542 – 8. února 1587) a dopodrobna zobrazena psychologie jejího jednání. Marie Stuartovna byla dcera skotského krále Jakuba V. z rodu Stuartů a francouzské šlechtičny Marie de Guise. Byla francouzskou (1559–1560) avládnoucí skotskou (1542–1567) královnou. Skotskou královnou se stala už jako šestidenní dítě poté, co její otec zemřel na choleru. Už v prvním roce svého života, 9. září 1543, byla korunována skotskou královnou. Jako šestileté dítě, roku 1548, byla zaslíbena jako budoucí manželka francouzskému dauphinovi Františkovi a téhož roku také do Francie dorazila. Francouzskou královnou se stala jakožto manželka krále Františka II., s nímž jakožto čtrnáctiletým uzavřela 24. dubna 1558 ve věku 15 let plánovaný sňatek. Necelé dva měsíce po tomto sňatku Král Jindřich II. tragicky zemřel a František nastoupil na trůn. V zemi však fakticky vládli strýcové Marie z rodu Guisů. V osmnácti letech ovdověla, opustila svoji milovanou Francii a vrátila se zpět do rodného Skotska. Po smrti Marie I. Tudorovny neuznala za právoplatnou anglickou královnu její nevlastní sestru Alžbětu I., svoji tetu z druhého kolena, a sama se začala titulovat také jako anglická královna, neboť byla pravnučkou krále Jindřicha VII. Tudora. O získání londýnského trůnu se však nikterak nesnažila.
Román rakouského spisovatele z druhé světové války. Napsal jej pod bezprostředním dojmem událostí a zachytil v něm svůj vlastní životní příběh. Zažil porážku Francie v r. 1940, jako dobrovolník cizineckého pluku poznal přímo.
Hrdinou románu je bankovní ředitel,muž v nejlepších letech,který stojí na vrcholu bankéřské kariéry.Podnícen milostným vztahem se rozhodne uskutečnit svůj sen. Sen o idylickém životě ve světě přepychu a takřka dokonalou fintou za nechtěné pomoci lupičů vykrade vlastní banku.
V šestém svazku spisů velkého německého básníka, prozaika a novináře je otištěn zlomek románu Rabbi z Bacherachu, čerpající námět z židovských dějin (rukopis tohoto jediného Heinova románového díla byl zničen při požáru v Hamburku); dále sem byl pojat výňatek z článků "Francouzské poměry", jež básník psal ve francouzské emigraci v 30. letech min. stol. pro německý časopis "Allgemeine Zeitung" a v nichž se obráží Heinovo nadšení pro spravedlivé myšlenky francouzské revoluce, ale zároveň i jeho zamyšlení nad prováděním těchto myšlenek v praxi. Stať o Ludwigu Börnovi, Heinovu spolubojovníku a spoluvyhnanci, který se dostal s Heinem do ostré polemiky, vyvolané Börnovým krátkozrakým maloměšťáckým radikalismem, dokresluje profil Heina-publicisty. Závěr svazku tvoří rekonstruovaný zlomek "Pamětí", které psal básník za svého pobytu v Paříži a jež odkázal své ženě. Heinovi příbuzní, jimž se podařilo "Paměti" odkoupit, zničili toto cenné dílo, v němž byli pravdivě vykresleni, ze strachu, že by jeho vydáním byli po zásluze zostuzeni. - Obsáhlá studie H. Siebenscheina podává podrobný rozbor všech otištěných děl.
