Anna Siebenscheinová Pořadí knih (chronologicky)

Originálním způsobem přepsaný román století, o němž se právem soudilo, že jej nelze adaptovat. V žádném případě nemá v úmyslu nahrazovat předlohu, umožňuje ale čtenářům, aby si jej pro sebe nově objevili. Některé knihy by měl člověk prostě přečíst. Ví to, a přece ho odrazují. Už jen jejich tloušťka ho zbavuje odvahy. Muž bez vlastností Roberta Musila je takový románový kolos. Kdo si ale na tuhle knihu přece jen jednou troufne, brzy s překvapením zjistí, jak obohacujícím je zážitkem a co všechno dokáže objasnit.

V knize je velice poutavě popsán životní příběh Marie Stuartovny (8. prosince 1542 – 8. února 1587) a dopodrobna zobrazena psychologie jejího jednání. Marie Stuartovna byla dcera skotského krále Jakuba V. z rodu Stuartů a francouzské šlechtičny Marie de Guise. Byla francouzskou (1559–1560) avládnoucí skotskou (1542–1567) královnou. Skotskou královnou se stala už jako šestidenní dítě poté, co její otec zemřel na choleru. Už v prvním roce svého života, 9. září 1543, byla korunována skotskou královnou. Jako šestileté dítě, roku 1548, byla zaslíbena jako budoucí manželka francouzskému dauphinovi Františkovi a téhož roku také do Francie dorazila. Francouzskou královnou se stala jakožto manželka krále Františka II., s nímž jakožto čtrnáctiletým uzavřela 24. dubna 1558 ve věku 15 let plánovaný sňatek. Necelé dva měsíce po tomto sňatku Král Jindřich II. tragicky zemřel a František nastoupil na trůn. V zemi však fakticky vládli strýcové Marie z rodu Guisů. V osmnácti letech ovdověla, opustila svoji milovanou Francii a vrátila se zpět do rodného Skotska. Po smrti Marie I. Tudorovny neuznala za právoplatnou anglickou královnu její nevlastní sestru Alžbětu I., svoji tetu z druhého kolena, a sama se začala titulovat také jako anglická královna, neboť byla pravnučkou krále Jindřicha VII. Tudora. O získání londýnského trůnu se však nikterak nesnažila.

Ironická a symbolická „pohádka“ o uzdravení nefungující a beznadějně zadlužené monarchie kapitálem a láskou.

Román jedné kariéry líčí životní příběh talentovaného umělce, který se vetřel do přízně nových mocipánů Třetí říše, hnán chorobným slavomamem, bezohlednou ctižádostí a neukojenou ješitností. Dramatický děj je zasazen do přitažlivého a barvitého prostředí divadla. 01-059-84

Hrdinou románu je bankovní ředitel,muž v nejlepších letech,který stojí na vrcholu bankéřské kariéry.Podnícen milostným vztahem se rozhodne uskutečnit svůj sen. Sen o idylickém životě ve světě přepychu a takřka dokonalou fintou za nechtěné pomoci lupičů vykrade vlastní banku.

Román rakouského spisovatele z druhé světové války. Napsal jej pod bezprostředním dojmem událostí a zachytil v něm svůj vlastní životní příběh. Zažil porážku Francie v r. 1940, jako dobrovolník cizineckého pluku poznal přímo.

Wolf Durian: Lumberjack. Dobrodružství v severoamerických lesích. Edice: Karavana knihy (1958-1968), strana 7 - 120. Jaromír Průša: Výběr zajímavostí. Například kapitoly: První Čech v Americe, Kde se vzali v Americe černoši, Zkáza Titaniku, Zlatá horečka, Edisonův kinetoskop, Král prérie,Rezervace, Socha Svobody, aj. Strana 121 - 158. "Byl jsem lumberjackem. Swamper August a lovec Čarli, sawyer Otto a doktor byli při tom a mohli by to dosvědčit. Víte, kdo je to lumberjack? Už jste někdy slyšeli o swamperech, sawyerech, kenthuckmenech, lesních dělnících, na Divokém západě? Povím vám, jak to bylo. Nic jsem si nevymyslel, všechno je čirá pravda, jak jsem to sám zažil. Co vám vypravuji, odehrálo se v letech 1911 a 1912. Od té doby uplynul celý lidský věk a mnohé se změnilo. Budu vám vypravovat, jak to bylo tenkrát, v době mého mládí. W. D. (Wolf Durian)" ... (strana 5, anotace - předmluva autora, 2. vydání, rok 1966)

V šestém svazku spisů velkého německého básníka, prozaika a novináře je otištěn zlomek románu Rabbi z Bacherachu, čerpající námět z židovských dějin (rukopis tohoto jediného Heinova románového díla byl zničen při požáru v Hamburku); dále sem byl pojat výňatek z článků "Francouzské poměry", jež básník psal ve francouzské emigraci v 30. letech min. stol. pro německý časopis "Allgemeine Zeitung" a v nichž se obráží Heinovo nadšení pro spravedlivé myšlenky francouzské revoluce, ale zároveň i jeho zamyšlení nad prováděním těchto myšlenek v praxi. Stať o Ludwigu Börnovi, Heinovu spolubojovníku a spoluvyhnanci, který se dostal s Heinem do ostré polemiky, vyvolané Börnovým krátkozrakým maloměšťáckým radikalismem, dokresluje profil Heina-publicisty. Závěr svazku tvoří rekonstruovaný zlomek "Pamětí", které psal básník za svého pobytu v Paříži a jež odkázal své ženě. Heinovi příbuzní, jimž se podařilo "Paměti" odkoupit, zničili toto cenné dílo, v němž byli pravdivě vykresleni, ze strachu, že by jeho vydáním byli po zásluze zostuzeni. - Obsáhlá studie H. Siebenscheina podává podrobný rozbor všech otištěných děl.

Jde o velký psychologický román, který je ukázkou Mannova stylistického mistrovství. Zároveň je to román pikareskní, neboť vypravuje příběh ze života tuláků a taškářů. Jeho hrdina je virtuózní hochštapler, skutečný umělec v oklamávaní lidí. Své výjimečné inteligence a nadání používá k tomu, aby si na společnosti „velkého světa“ vydobyl obdiv a aby ji rafinovaně zneužil ve svůj prospěch. Autor bravurně vykresluje Krullovu postavu, jeho složitý, měnivý a nevypočitatelný charakter i jeho dobrodružný život s jeho četnými milostnými příhodami a rozsáhlými společenskými styky. Podvod však pro Krulla není ani na chvíli pouze prostředkem, jak dosáhnout lehkého a bezpracného zisku. Krull jako člověk s přebujelou fantazií je totiž sám sebou jen tehdy, je-li současně i někým jiným. Chová se proto jako herec, jehož jevištěm je skutečný život, a jako každý umělec formuje život k obrazu svému, což ovšem zároveň znamená dopouštět se podvodu a dostat se do rozporu se zákonem. První kapitoly příběhu napsal Thomas Mann již roku 1911 (tento fragment byl vydán tiskem roku 1923). Dokončit toto dílo se pak rozhodl až na sklonku svého života, dokázal však dopsat a vydat jen první díl podvodníkových memoárů. V pokračování mu zabránila smrt.