Anna Siebenscheinová Pořadí knih (chronologicky)

Když ve 30. letech poprvé Musilův román vyšel, setkal se u kritiky s naprostým nepochopením. Teprve později byl prohlášen za největší německý román první poloviny 20. století. Rozsáhlý román, který staví Musila po bok Kafky, Joyce a Prousta, je situován do Rakouska-Uherska let 1913–1914. Mezi množstvím postav a osudů vystupuje matematik Ulrich, jenž se podílí na přípravách oslav 70. výročí panování „mírového“ císaře Františka Josefa I., které připadají na rok 1918.

Románová biografie Marie Stuartovny, proslulé skotské královny, jejíž tragické osudy se staly námětem mnoha románů i historických studií. Autor se snaží na podkladě historiografického materiálu podat co nejvýstižnější charakteristiku a nejobjektivnější obraz této osobnosti, o níž se historické prameny diametrálně rozcházejí. Na pozadí velkého střetnutí Marie Stuartovny s anglickou královnou Alžbětou líčí dětství Stuartovny, její mládí ve Francii a sňatek s francouzským králem, i spletité a temné události z doby její vlády ve Skotsku. Kniha vrcholí líčením královnina zajetí v Anglii a smrtí na popravišti. Jako všechny Zweigovy románové biografie je i tato kniha dramatická a čtenářsky působivá.

Ironická a symbolická „pohádka“ o uzdravení nefungující a beznadějně zadlužené monarchie kapitálem a láskou.

Mefisto, nejvýznamnější dílo Klause Manna, je silně otevřeným, zčásti autobiografickým protifašistickým románem, projevem bezradnosti jedné generace intelektuálů vůči nacistickému násilí. Pojednává o významném německém herci Hendriku Höfgenovi (předlohou byl Gustaf Gründgens), který udělal velkou kariéru za Výmarské republiky, pak v době nacismu a nakonec znovu po osvobození Německa. Jeho parádní rolí byl právě Mefisto. Stejně jako hlavní hrdina, i řada dalších postav má předlohu v tehdy žijících osobách, včetně Marlene Dietrichové, samotného autora nebo jeho otce Thomase Manna. Krátce před smrtí se autor dozvěděl, že se Mefista nepodaří vydat - za zablokováním publikace stál muž, podle kterého byla kniha napsána. V roce 1981 natočil István Szabó stejnojmenný film s Klausem Mariou Brandauerem v hlavní roli. Film získal Oskara za nejlepší cizojazyčný film a pomohl vrátit Klause Manna do pozornosti evropského publika.

Hrdinou románu je bankovní ředitel,muž v nejlepších letech,který stojí na vrcholu bankéřské kariéry.Podnícen milostným vztahem se rozhodne uskutečnit svůj sen. Sen o idylickém životě ve světě přepychu a takřka dokonalou fintou za nechtěné pomoci lupičů vykrade vlastní banku.

Autorův románový fragment předvádí v úsměvném pohledu virtuózního podvodníka, který využívá své inteligence a fantazie k obelstění bohatého a hloupého světa (1.část nedopsaného díla).