Knihobot

Merit Niemeitz

    1. leden 1995
    Už nikdy tvá
    Už nikdy ztracená
    • 2025

      Už nikdy ztracená

      • 456 stránek
      • 16 hodin čtení
      4,6(7)Ohodnotit

      May Littleová je dobrou duší Mulberry Mansion. Vždy je připravena každého vyslechnout a nabídnout šálek čaje. Poté, co kvůli studiu psychologie opustila svou rodinu, se jejím novým domovem stala starodávná vila. Vzhledem k tomu, že univerzita jejím obyvatelům neočekávaně sníží dotaci na bydlení, nejsou schopni nadále platit potřebnéopravy domu. May by pro vilu udělala cokoliv, dokonce i požádala o pomoc člověka, kterého nemůže vystát – Wesleyho Hastingse, „krále“ Windsburské univerzity a syna nové prorektorky. Společně navštěvují přednášky psychologie, jenže May ve Wesovi nevidí nic jiného než arogantního, egoistického kluka z bohaté rodiny. Proto je překvapena, když Wes souhlasí s tím, že se u matky za obyvatele vily přimluví. Bude ovšem chtít něco na oplátku: May se s ním má podílet na školním projektu na téma Je možné milovat kohokoliv? Je pevně přesvědčena o tom, že tento experiment je předurčen k neúspěchu, protože ona a Wes jsou naprosto rozdílné osobnosti. Jenže díky projektu poznává, že za fasádou bohatého kluka se toho skrývá mnohem víc. Přesto si May nesmí své city k Wesovi dovolit…

      Už nikdy ztracená
    • 2024

      Už nikdy tvá

      • 448 stránek
      • 16 hodin čtení
      4,2(2771)Ohodnotit

      Studentku práv Avery čeká zcela nová životní etapa – podaří se jí získat jeden z vytoužených pokojů ve vile Mulberry Mansion. V rámci nového projektu univerzitního bydlení mají nájemníci za úkol zrenovovat a oživit staré anglické sídlo a zprovoznit ho pro účely studentského bydlení. Averyina radost je však náhle zkalena, když zjistí, že jedním z jejích nových spolubydlících není nikdo jiný než její bývalý přítel Eden, který jí před dvěma lety na maturitním plese zlomil srdce. Z kdysi srdečného chlapce se nyní stal uzavřený mladík, který si všechny drží od těla. Během společné práce na vile se najednou vynoří pocity, které Avery vlastně dávno přešly. Nebo snad ne?

      Už nikdy tvá