Stručná, přehledná a instruktivní publikace, která seznamuje s problematikou soudního lékařství právnicky vzdělané či vzdělávající se čtenáře. Je určena zvláště pak pro ty, kteří svoje aktivity zaměřují na oblast násilné trestné činnosti, a poskytuje jim přehled základních informací.
Autor publikace se snaží z hlediska počátků kriminalistiky popsat počátky vývoje této vědy v aspektech trestního práva. Kriminalistika jako samostatná vědecká disciplína se vyvinula právě zejména z trestního práva. Autor popisuje počátky kriminalistiky vzhledem k mezinárodním aspektům k zemím, ve kterých se tato věda započala vyvíjet. Zejména se jedná o Rakousko-Uhersko, Velkou Británii a Francii. Autor popisuje velikány („zakladatele“) kriminalistiky jako Hanse Grosse, zakladatele daktyloskopie či bertillonáže a vše vykládá v kontextu s vývojem trestního práva. Autor rozčleňuje celou publikaci na světový vývoj a vývoj český/československý. Tuto historii kriminalistiky začleňuje do časové osy, popisuje z hlediska teorie a praxe a komparuje s trestním právem a kriminologií. Závěry publikace popisují vztah trestního práva a kriminalistiky v počátcích obou disciplín a v současné době. Autor dospívá k závěru, že nejsilnější vztah kriminalistiky a trestního práva je možné spatřovat ve vývoji na území Rakousko-Uherska, podle zakladatele Hanse Grosse.
Kriminalistika je novodobá disciplína, vyvíjející se převážně v 20. století. V prvním díle „Dějiny československé kriminalistiky slovem i obrazem“, se autoři věnovali historii kriminalistického zkoumání do roku 1939. Tento druhý díl pojednává o dějinách československé kriminalistiky od roku 1939 až do současné doby.
Publikace je zaměřena na praxi a reaguje na novou právní úpravu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Nová koncepce správního trestání má dopad na všechny adresáty právní normy, ale i na subjekty, které novou právní úpravu budou využívat v praxi. A právě zejména pro subjekty, které budou novou právní úpravu realizovat v praxi, správní orgány, je především publikace určena. Je koncipována jako praktický průvodce, kdy je stěžejní materie zaměřena na poznámky k nové právní úpravě ve formě důvodové zprávy a dále na dosavadní judikaturu, která je využitelná i pro nový zákon. Dále je v publikaci zpracována rozdílová tabulka předešlé a nové právní úpravy přestupkového zákona. Publikace obsahuje i popis základních zásad správního trestání. Publikace by měla být praktickou příručkou pro současný „přechod“ na novou právní úpravu. Zažitý přestupkový zákon, který platil více jak 27 let, byl nahrazen novou, v řadě ohledů koncepčně jinou právní úpravou, která musí být aplikována řádně a správně. K tomuto má příručka zejména posloužit.
Již řadu let se čekalo na naplnění cílů vstupu do Evropské unie, mezi něž patřilo i přijetí a aplikace služebního zákona pro státní zaměstnance. Vedle současné úpravy služebního poměru státních zaměstnanců, tedy vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů (policistů, hasičů) měl být v praxi zaveden zákon pro ostatní státní úředníky, tedy státní zaměstnance, kteří mají pracovní poměr ke státu (České republice). Po všech návrzích byl zákon přijat v pozměněné podobě a je aplikovatelný. Jeho základní cíle jsou jasné, nepřekročitelné oddělení politických pozic (ministra a jeho kabinetu) od úřednického aparátu, transparentní nastavení personálních procesů, profesionalizace zaměstnanců a jejich výkonu či určení práv a povinností státních zaměstnanců. Publikace má za cíl seznámit čtenáře s novou právní úpravou a popsat procesy, práva a povinnosti, tedy normativní text nové právní úpravy v kontextu s celým právním řádem a čtivě a přehledně popsat pro nejširší veřejnost, ale zejména pro osoby, které budou se zákonem pracovat. Publikace je doplněna i o dosavadní příbuznou judikaturu.
Veřejné sbory představují speciální fenomén, který je nezbytný v každé moderní společnosti. Pečují o to, co bývá označováno jako tzv. policejní statky, tedy o obranu státu, veřejnou bezpečnost, bezpečnost osob a majetku, klid, mravnost, veřejné zdraví a další. Jejich ochrana tvoří základní, hlavní náplň činnosti těchto sborů. Vzhledem k tomu, že nutně zasahují do právní sféry fyzických a právnických osob, musí k tomu mít legální základ. Jeho formulování je složitou záležitostí, protože je třeba vymezit hranice pro zasahování v situacích, které vynikají mimořádnou pestrostí a lze všechny jen těžko předvídat. Autoři předkládají, vlastně u nás poprvé, komplexní pohled na organizaci a funkce veřejných sborů, povinnosti jejich příslušníků, právní základ zásahů proti osobám i věcem, úpravu pátracích prostředků, použití donucovacích prostředků, zpracování informací, mezinárodní spolupráci a další otázky, které se v této oblasti vyskytují. Informace v této monografii mohou získat nejen ti, kteří jsou příslušníky veřejných sborů, tedy Policie České republiky, Vojenské policie, Celní správy, Vězeňské služby, Hasičského záchranného sboru, zpravodajských služeb a obecní policie, a ti, kteří je řídí, ale také širší veřejnost, a to nejen odborná.
Publikace je svým rozsahem a zaměřením v české kriminalistické literatuře výjimečným dílem. Kriminalistika jako samostatná vědní disciplína zde neměla do současnosti slovník, který by shrnoval pojmy a osobnosti tohoto oboru. Cílem publikace je systematický a objektivní popis co nejširší škály pojmů kriminalistiky, zejména ve vztahu k forenzním vědám, trestnímu právu, policejnímu právu a kriminologii. Kniha je ve výčtu a komplexnosti osobností a pojmů vycházejících ze současného vědeckého poznání kriminalistiky a vědních oborů vůbec zcela ojedinělá. Je řazena abecedně, přičemž se skládá ze dvou samostatných částí - pojmy kriminalistiky a osobnosti kriminalistiky. Publikace rovněž využívá obrazovou přílohu, která v některých případech nebyla dosud publikována. Slovník je určen zejména odborné veřejnosti, studentům pro lepší pochopení problematiky, dále např. příslušníkům policie pro jejich efektivní policejní práci a všem čtenářům, kteří se chtějí více seznámit s vědním oborem kriminalistika.
Aplikaci zákona o policii pociťují téměř všichni občani, osoby pohybující se území České republiky. Jedná se o moderní předpis, který dopadá na celou společnost České republiky. Základním cílem komentáře je komplexně a podrobně popsat jednotlivá ustanovení zákona o policii, a to i ve vztahu k souvisejícím právním předpisům a se zaměřením na jeho praxi. Zákon o policii vytváří a upravuje mnoho moderních institutů, které komentář snad srozumitelně vysvětluje, popisuje jednotlivá ustanovení v návaznosti na celý právní řád. Rozebírá problematické oblasti, popisuje aplikační praxi, často zaměřenou na praktické příklady a podrobně analyzuje normativní text zákona. V textu komentáře je též popsán výčet souvisejících úprav k zákonu o policii a ke komentáři jsou připojeny prováděcí právní předpisy a výňatky souvisejících právních předpisů. V rámci komentáře je též přiložen nový zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, který nově upravuje kontrolní mechanismus nejen pro policii. Komentář je primárně určen policii, tedy policistům a zaměstnancům policie, je však plně využitelný i pro teorii, například pro studenty bezpečnostního (policejního) práva jako součást správního práva a neméně jej může pro svou srozumitelnost ocenit i širší odborná a laická veřejnost.
Publikace je zaměřena na vývoj kriminalistiky ve světě i v České republice (Českých zemích). Záměr publikace je na celkový vývoj kriminalistiky, zejména na československou školu se snahou popsat především historický vývoj kriminalistiky v návaznosti na důležité milníky této vědy. Započato je obecným vývojem kriminalistiky v období starověku, které v prvopočátku zachycovalo primitivní způsoby dokazování pravdy a rozdílů ve vyspělosti policejních praktik mezi některými státy světa. Dále na navazující období středověku, dokazování viny pomocí metod mučení, za použití útrpného práva, tzv. tortury. Další část publikace je věnována vývoji kriminalistiky v období 18. a 19. století, kdy dochází k opuštění inkvizičního modelu, k posílení práv obhajoby a k zásadním reformám trestního procesu na evropském kontinentu. Konec 18. století a počátek 19. století zaznamenaly z hlediska boje se zločinností velký skok vpřed. Do 18. století byla policejní služba vykonávána policejními konstábly a potírání zločinnosti i její objasňování bylo velmi obtížné. Zlomový okamžik přišel až v 19. století. Jistě důležitý vývoj je i v období 20. století, které je též popsáno. Popsány jsou i osobnosti kriminalistiky, její důležité metody (metodiky kriminalistiky) a významné instituce ovlivňující kriminalistiku. Závěr publikace je věnován vztahu kriminalistiky a četnictva.
