Komiks Válka s Mloky je působivým převedením legendárního Čapkova díla do populární obrázkové podoby. Štěpánkovo zpracování se stalo mimořádně oblíbeným a objevilo se nejprve v časopisu Kometa, později ještě ve zkrácené a upravené podobě v ABC. Vydala Zoologická zahrada hl. m. Prahy u příležitosti otevření Velemlokária.
Výpravná kniha mapující 20 let historie Nového Prostoru. Jeho prodejců, tvůrců, čtenářů a podporovatelů.
Časopis Nový Prostor je v Česku unikátní street paper, jehož pouličním prodejem získávají obživu lidé, kteří se ocitli na ulici často ve velmi těžké životní situaci. Pobočky časopisu s výdejními místy a zázemím pro prodejce fungují v Praze, Brně a dalších větších městech v Čechách i na Moravě a kromě časopisu své prodejce podporují mnoha aktivitami, aby jim pomohli začlenit se zpět do společnosti. Letos časopis Nový Prostor slaví 20 let, za kterých pomohl více než 5 200 lidem v nouzi.
Publikace, kterou držíte ve svých rukou, představuje první ucelenou sondu do života malířky Marie hraběnky Nostitz-Rieneck (1902–1980). Její dílo je veřejnosti známé jen díky několika akvarelům, na nichž zachytila interiéry českých zámků, téměř nic se však nevědělo o jejím životě a tvorbě. Záměrem autora je proto seznámit čtenáře s výběrem nejlepších prací, které vytvořila a zasadit je do souvislostí doby, v níž vznikly. Většina prezentovaných děl pochází ze soukromých sbírek v zahraničí a jejich námět spadá především do oblasti krajinomalby a žánru. Publikace tak představuje i dokument o životě rodiny Nostitz-Rienecků z Plané u Mariánských Lázní a jejich blízkých v období První republiky, druhé světové války a následné emigrace.
Kniha se vůbec poprvé komplexně zabývá tématem Lékárny U Černého orla v Polné u Jihlavy, která je veřejnosti známa pod synonymem jediné dochované apatyky venkovského města z přelomu 18. a 19. století. Kromě historie lékárenství a lékárny v Polné se autoři zaměřili i na její mobiliář, jenž se díky snaze několika nadšenců stal základem samostatné expozice v tamním městském muzeu. Popisují peripetie jejího vývoje, zhodnocují obsáhlý sbírkový fond a nezapomínají ani na osobnosti, které za jeho vznikem stály. Publikace tím pokrývá široké spektrum témat od farmacie, přes klasickou historii, až po dějiny muzeologie.
Čtivě připravená kniha s velmi pěknými fotografiemi, ilustracemi a obrázky nabízí v širokém pojednání texty od předních českých publicistů a odborníků. Jednotlivé kapitoly se zaobírají např. vlivem ohně a slunce na umění a etnickou hudbu, archetypy a motivy v astrologii; energií v kosmu, na Zemi, v přírodě, jejími zdroji; energií v chemii a fyzice, v živých organismech a lékařství;vlastnostmi ohně a energie a jejich využití v historii, v současnosti, poučně a zábavně;energií z hlediska globálních problémů a životního prostředí v historii a perspektivě jejího využívání člověkem, v porovnání efektivity jejích jednotlivých druhů, z pohledu na její úspry, život občana a jeho bydlení.
Publikace zpracovává téma tzv. Polenského pokladu, souboru manýristických šperků, devocionálií a oděvů, který byl nalezen roku 1916 v hrobce šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu v Polné u Jihlavy. Ve třech kapitolách autoři postupně seznamují čtenáře s historií rodiny Zejdliců a jejími nejvýznamnějšími příslušníky. Dále okolnostmi samotného nálezu a charakteristikou jednotlivých předmětů, a nakonec umělecko-historickým zhodnocením nejdůležitějších částí pokladu – kolekce zlatých a stříbrných klenotů. Hlavním cílem knihy je poprvé obeznámit odbornou i laickou veřejnost s touto nejlépe dochovanou soupravou šperků z hrobky renesanční nobility na českém území, jejíž význam významně překračuje regionální rozměr.
Potěšte se listováním nejoblíbenějšími komiksy Jana Štěpánka: Ostrov pokladů, Bezhlavý jezdec, Prečo, Cesta kolem světa za 80 dní, Vetřelci, Strašidlo cantervillské, Poslední vůle, Hadí rod, Akce Darwin, Výkupné za rudého náčelníka, Tulácká pohádka, K. O., Osobní magnetismus, Čas na útěk. Autor vám také prozradí, jak se ke kreslení komiksů dostal, kdo ho inspiroval, které literární autory obdivuje a proč se jejich díla se stala předlohou pro jeho komiksovou tvorbu.
Toto dílo se pohybuje mezi novinovým žánrem a uměleckou fikcí; souvislost s oblastí publicisticky potvrzuje reportážní dokumentárností, uvolněnou kompozicí, fejetonním přiřazováním jednotlivých motivů - do sféry fikce proniká zejména obsažným, mnohoznačným, hyperbolizujícím obrazem mloků. Srůst těchto dvou poloh umožnil Čapkovi dosáhnout velké šíře záběru, celistvosti a obecné platnosti jakoby všeobsáhlého pohledu na buržoazní svět. V tomto obrazu nejdříve převažuje tón humoristický, postupně však přibývá prvků ostře satirických: jimi Čapek stále hlouběji odhaluje a zesměšňuje problematické společenské vztahy. K vydání připravil, ediční poznámku napsal a vysvětlivky zpracoval Rudolf Skřeček. Doslov napsal Zdeněk Pešat. Vydání 20., v ČS vydání 6.
Ken Wood se ocitá v centru Všehomíra, uprostřed planoucího konfliktu Dobra a Zla. Na straně jedné král D’Sal, na straně druhé čarodějnice Xylla, mocní vládci rozděleného Gamebu. Oba potřebují Kena Wooda – a dlouho není jasné, na čí straně Pozemšťan vlastně bojuje…
Velkolepé pozemní i podzemní bitvy. Statisícové hordy bestií proti armádám Jižní říše. Dračí letky ve strhujících vzdušných soubojích. Galaktičtí mudrcové, Stříbrné stroje a dračice Matka Drull. To vše najdete v přepracovaném a rozšířeném vydání kultovního díla české fantasy.
Všem známá kniha o tom, jak se Fileas Fogg vsází s členy reformního klubu, že je možné objet celý svět za 80 dní. Jeho plán se všem zdá absurdní, avšak o tom zda se mu to podaří se dočtete v této výborné knize, která v sobě skrývá napětí, dobrodružství a spoustu dalšího.
Příběh inženýra Prokopa, nešťastného vynálezce třaskaviny nevídaných účinků, který se nedobrovolně zaplete s bezohlednými militaristy, bývá tradičně hodnocen jako utopie s vědeckofantastickými prvky. Čapkův román Krakatit (1924), jehož název je inspirován katastrofálním výbuchem sopečného ostrova Krakatau v roce 1883, však v sobě nese poselství mnohem složitější, než je prosté varování před možným zneužitím technických objevů. Cestu geniálního chemika za poznáním, že nikoliv velký čin, ale pouze drobná všední práce může lidstvu přinést dobro, totiž v knize neustále doprovází mlha snu, halucinace, noční můry… A protože není možné jasně odlišit, co je ve vyprávění ještě "skutečnost", a co už výplod horečnatého Prokopova mozku, otevírá tak autor vlastně otázku, která je pro jeho psaní typická, totiž otázku po možnostech poznání reality jako takové.
K tomu se připojuje další významný motiv - hrdinův erotický život. Hnán chimérou osudové krásky naváže Prokop intimní vztahy s nejrůznějšími ženami, od prosté venkovské dívky až po svůdnou princeznu, zpronevěřující se svému postavení a rodokmenu. Jde o vztahy napjaté, prosycené nejen vášní, ale i úzkostí. To je ostatně také důvod, proč literární historik Oldřich Králík v Krakatitu spatřoval "sexuální báseň".
Hovory v ordinaci jsou určeny všem, kteří se o medicínu a vše kolem ní zajímají. Knihu poutavě oživují skutečné anonymně líčené příběhy pacientů, probírají se důležité choroby, objevy a nové způsoby léčení a vyšetřování. Velmi zajímavé je vyprávění o generacích lékařů včerejška a úvahy o smyslu nemoci a utrpení.