Jan Petr Velkoborský Knihy

Kalevala je karelo-finský národní epos sestavený Eliasem Lönnrotem z ústní slovesnosti Finů a Karelů. Dílo obsahující 22 795 veršů je rozděleno do padesáti „run“ čili zpěvů. Epos shrnuje v sérii příběhů tří bohatýrů, Lemminkäinena, Väinämöinena a Ilmarinena, potomků mýtického Kalevy, celou finskou mytologii. 4. vydání. Přeložil, úvod a vysvětlivky napsal Josef Holeček; textově připravil, doslov a ediční poznámku napsal Jan Petr Velkoborský, Slovníček sestavila Jelena Holečková-Dolanská; iniciálami vyzdobil, vazbu a grafickou úpravu navrhl Karel Aubrecht. Terminologický slovník.

Dílo, vzniklé v 1. polovině 19. století, vychází ze starých finských rún, dochovaných v ústní lidové tradici. Kniha má jako celek bohatý, různorodý děj, který osciluje kolem vztahů dvou finských národních kmenů, Pohjolanů a Karelů, v dobách míru i ve chvílích vzájemných sporů a měla rozhodující vliv při utváření identity finského národa v 50. a 60. letech 19. století. Vyšlo v překladu Jos. Holečka, doplněno poznámkami, slovníčkem a vysvětlivkami.

Dramatický příběh dvou generací žen nás zavede nejprve do Estonska 40. let minulého století, kdy byla země okupována Sovětským svazem, v druhém plánu do doby krátce po rozpadu sovětského impéria. Aliide Truuová ukryje před mafiánským pasákem dívku Zaru, která se jednoho dne zjevila v zuboženém stavu na dvoře jejího stavení. Dívčina přítomnost v domě vyvolá ve staré ženě palčivé vzpomínky na mučení a znásilnění za předešlé éry. Ani Zara není bez nepříjemných vzpomínek: dětství ve Vladivostoku prožila s nemluvnou matkou a babičkou neustále přerovnávající kufry pro všechny případy sbalené ve skříni. Přestože ani jedna z žen nehraje úplně otevřenou hru a jediný, kdo vlastně zná pravdu, je sám čtenář, začíná mezi nimi postupně vznikat bližší vztah – jako by Aliide chtěla na Zaře napravit chyby, kterých se dopustila při výchově své vlastní dcery, jako by na ní chtěla odčinit hříchy spáchané na její rodině. Závěr románu končí zločinem, ale i očištěním od minulosti s příslibem nové svobody. Bravurně zvládnutý vnitřní vývoj postav v delším časovém úseku dává nahlédnout do životního příběhu obou žen s takovou silou, že se čtenář snadno stává součástí děje. Elegantní strohost a přímočarost autorčina stylu je osvěžující – Očista nabízí tragický příběh, který se stal nebo mohl stát, s osvobozující lehkostí a s dávkou pochmurné romantiky.

Waltariho sice proslavily především romány těžící ze světové historie (Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Nepřátelé lidstva), ale jednou z jeho umělecky nejprůkaznějších knih je psychologicky laděná novela Cizinec přichází, z r. 1937. O jejích kvalitách svědčí i to, že se českého vydání dočkala již v r. 1941. Nyní vychází v novém, moderním překladu. Zavádí nás na finský venkov, do míst, kde těsné spojení lidských povah s drsnou přírodou dává ožít zasutým vášním a dramatům. Perem mistra se z "prostého" příběhu o manželském trojúhelníku stává velkolepé vyprávění o slabosti a síle, o schopnosti vzepřít se osudu, o probuzení přírody, lásky a plodnosti, třebaže mládí je už pryč a v dálce číhá hrozba podzimu, tma, katastrofa či smrt... Přeložil Jan Petr Velkoborský. Váz., 240 stran, 12,5 x 20 cm... celý text

K napsání této sbírky pohádek autora zřejmě inspirovalo narození dcery Satu. Kdo autora zná z jeho historických románů, bude překvapen hravostí i bohatstvím fantazie v těchto pohádkových příbězích. Nechybí v nich ani výchovný podtext, ideály lásky k bližním a snaha zachovat si čistotuslova a skutků uprostřed krutého světa. Cítíme, že Waltari byl báječný vypravěč a zároveň člověk s velkým porozuměním pro lidské slabosti, radosti i strasti. Kniha vychází v překladu Jana Petra Velkoborského a s barevnými ilustracemi Miloslava Dismana, které působivě dokreslují Waltariho pohádkový svět plný originálních postav - zvířat, lidí, nadpřirozených bytostí i věcí.

Rozprávky presláveného fínskeho spisovateľa, ktorý je známy predovšetkým ako autor historických románov.

Výbor povídek pro mládež, ve kterém defilují typické Haškovy figurky. Školníci, domovníci, darební kluci a dobromyslní strejdové defilují v typickém haškovském světě. Povídky vystihují mentalitu našeho národa. Výbor 20 povídek, z nichž citujme aspoň jednu: Když se pán ze zámku rozhodne vařit polévku pro chudé, vesničtí kluci mu do ní hodí policajtovy holínky. Autor i zde vystihuje mentalitu svých hrdinů: proti moci a útlaku se brání vtipem, anekdotou a pověstnou švejkovinou. Edice: Klub mladých čtenářů

Sborník obsahuje historické povídky a ucelené výňatky z historických próz českých autorů. Výbor uspořádal Jan Petr Velkoborský. Doslov a medailónky spisovatelů napsala Dobrava Moldanová. Pro čtenáře od 9 let.

Světově proslulá kniha dávající osvícené rady a návody jak řešit řadu svízelných osobních problémů, se kterými se někdy setkáte a nevíte jak dál. Jednotlivé kapitoly pojednávají o řešení rozporů mezi přáními a možnostmi, o riziku, selhání lidského faktoru, velkorysosti a vnitřní rovnováze. Jeden ze sta nesnadných problémů, které kniha řeší, se vás určitě týká. Přesvědčte se o tom!

Kniha podává ucelený obraz o tématech, která dodnes neztrácejí kouzlo nepoznaného, nepoznatelného, tajemného a pouhým rozumem těžko vysvětlitelného.Od rannných dnů lidstva, od prehistorického období, od prvních velkých civilizací a dávných rozsáhlých říší, od antiky přes křesťanství a rozličná historická období - navzdory osvícenství a racionalismu, nejrůznějším náboženstvím, vírám i vědeckému pokroku - až po současnou dobu velkých technických možností, bez ohledu na místo a čas, přetrvávají věčné záhady a nevysvětlitelná tajemství.

Dvacetiletá Kaarina Lauraeusová, mírně unuděná, a přece ve zlaté klícce své zajištěné existence spokojená dcerka z dobré helsinské rodiny, se jednoho jarního dne setká s nepříliš movitým studentem psychologie Josefem Huttunenem, a její život nabere nečekaný spád. Díky svému novému známému totiž pozná, že na světě nejsou jen kavárny a jejich prostoduché osazenstvo, rychlé vozy a poslední výkřiky módy. Pozná, že žít se dá jinak, zajímavěji a lépe, a to i bez balíku peněz na rodinném kontě. Není proto divu, že k mladému muži, který jí svou bezelstností a upřímností otevřel nové obzory, brzy pocítí lásku – opravdový cit, jenž se zcela vymyká krátokodechým flirtům, odehrávajícím se vždy podle očekávatelného scénáře... Jistě, zápletka jak vystřižená z červené knihovny. Ale v rukou skvělého vypravěče, jímž Mika Waltari bezesporu byl, se romantický příběh o nalezení štěstí stává čímsi víc než veselou poctou nenáročné literatuře. Waltari psal svoje dílko s laskavým pochopením pro pravidla žánru, pro duši své hrdinky i pro životní touhy, které jsou stejné dnes jako před sedmdesáti lety, kdy tato skromná, a přece půvabná novela poprvé vyšla.

Klasik finské literatury Mika Waltari se u českých čtenářů proslavil především svými rozsáhlými historickými freskami Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Jeho království. Milovníci detektivek však vědí, že tento vynikající autor napsal rovněž několik románů s kriminální zápletkou, ve kterých přivedl na svět svou verzi „Velkého detektiva“ – naoko přísného, ve skutečnosti však dobráckého komisaře Palmua, policistu s vášní pro dobrý dýmkový tabák, jenž možná někomu připomene známého Simenonova Maigreta. Komisař Palmu je ovšem v každém ohledu originál a jeho příběhy jsou nasyceny nesmazatelnou atmosférou severských bílých nocí a slanou vůní přístavního života. I přes svůj finský kolorit však Waltariho detektivní prózy představují literární klenot, jehož vyznění je obecně lidské. Po záhadné smrti paní Skrofové, o níž jste se mohli dočíst v předcházející knize, čeká helsinského komisaře a jeho pomocníka další úkol. Tentokrát musejí objasnit pozadí „nešťastné náhody“, která vedla k usmrcení mladého boháče Bruna Rygsecka. Šlo skutečně o nehodu, nebo o úkladnou vraždu?

Klasik finské literatury Mika Waltari se u českých čtenářů proslavil především svými rozsáhlými historickými freskami Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Jeho království. Milovníci detektivek však vědí, že tento vynikající autor napsal rovněž několik románů s kriminální zápletkou, ve kterých přivedl na svět svou verzi „Velkého Detektiva“ – dobráckého, i když naoko přísného komisaře Palmua, policistu s vášní pro dobrý dýmkový tabák, jenž možná někomu připomene Simenonova Maigreta. Komisař Palmu je ovšem v každém ohledu originál a jeho příběhy jsou nasyceny nesmazatelnou atmosférou severských bílých nocí a slanou vůní přístavního života. I přes svůj finské kolorit však Waltariho detektivní prózy představují literární klenot, jehož vyznění je obecně lidské. Dokladem toho může být i popularita knihy, kterou právě držíte v ruce: poprvé vyšla česky již roku 1941, tedy pouhé dva roky po svém originálním uveřejnění. V nejvyšším patře helsinského činžáku byla plynem otrávena stará paní, majitelka domu. Souvisí tento zločin s její lakotnou povahou, jež byla trnem v oku sousedům v okolí? Anebo zde sehrála roli příslušnost k podivné náboženské skupině, nazývané betlémskou církví? Kdo vlastně zavraždil paní Skrofovou?

Jednoho sychravého zářijového rána nalezne slečna Kaino Pelkonenová při procházce se psem na Hvězdářském vršku mrtvolu muže. Zpočátku vše nasvědčuje tomu, že se stařík, jehož tvář je zahalena kabátem, opil a zemřel na následky podchlazení. Ale po bližším ohledání místa činu se ukáže, že vysvětlení nebude zas až tak jednoduché...

Dva romány, vydané spolu v jedné knize, zavádějí čtenáře do Laponska – syrové země, kde po krátkém létě přichází temná polární noc, stejně jako v životě plném citů a vášní radost střídá beznaděj, trest či smrt. Obě knihy vzbudily v šedesátých letech rozruch nad autorovým obnaženým zobrazováním sexuálních vztahů. Sám Timo K. Mukka o své prvotině Země je hříšná píseň říká: ,,...je to jen depresivní obraz lidské beznaděje, připoutanosti k zemi, náboženské zaslepenosti, tuposti, nevzdělanosti a konec konců hluboké lidskosti."

Humoristický román jednoho z neosobitějších a nejčtenějších finských autorů. Pro svou hlubokou moudrost a nenucený humor představuje dnes vrchol finské realistické prózy. Ústřední postava románu, venkovský koumák a filosof Konsta Pilkkänen, je v podstatě moderním podobenstvím neudolatelného optimismu a zdravého rozumu, který je tak typický pro člověka obklopeného přírodou a neskaženého dnešní civilazcí.

"Jediný, co mi tahle válka dala, jsou modřiny a boule. A nic víc už mi taky asi nedá. Tak aspoň tenhle provaz," říká hrdina tohoto románu ze země tisíců jezer, když nalezl na frontě pěkný celovláknitý provaz a odváží si ho na dovolenou. Je mu potom doma záminkou k vyprávění napůl pravdivých a napůl smyšlených úsměvných a tragikomických příběhů ze života vojenského i všedního. Autor, finský spisovatel, zde účinnou zbraní, svérázným, někdy až černým humorem bojuje proti válce. Tato kniha, ve Finsku velmi populární, byla přeložena do většiny světových jazyků.

Když se devatenáctiletý Raimo vrátil z prezenční služby do rodné vesnice v jihovýchodním Finsku, o práci ne a ne zavadit. A tak mu nezbylo, než se vydat jako půl miliónu jeho krajanů před ním do sousedního Švédska, kde je práce dost, a dát se najmout k pásu v göteborské automobilce Volvo.Raimo se zvědavě rozhlíží po neznámé zemi, nachází nové přátele, ale záhy poznává i to, jak se blahobytné Švédsko chová ke gastarbeitrům a přistěhovalcům. Na jedné misce vah jsou nepopiratelné materiální výhody, ale na druhé převažuje naprostá kulturní a společenská izolace a diskriminace. Autor zachycuje život přistěhovalce bez příkras a přehánění, takový, jaký je, vždyť konečně Raimův osud zažil na vlastní kůži, když sám ve Volvu pracoval.

Tato rozsáhlá kniha (s předmluvou Eriky Langmuir) s nádherným ilustračním vybavením přináší pozorohudné množství řeckých a římských bájí, které se staly součástí našeho kulturního povědomí. S některými se čtenář pravděpodobně setká poprvé. Kromě toho je na konci knihy zařazen přehledný rodokmen řeckých a římských bohů, seznam obrazů s označením jejich umístění v světových galeriích a podrobný rejstřík.

Rozsáhlý román o dvou dílech (Vichr nezastavíš, Když dřevo ještě doutná) o osudech finské venkovské rodiny ve 20. letech 20. století. Dějově bohatý román jedné z nejčtenějších finských autorek je zasazen do vzrušené atmosféry Finska po první světové válce.

Dva sugestivní baladické romány o životě za polárním kruhem, v drsné přírodě, která určuje lidský život.

Válečný zmatek se přehnal přes finské území a v malé,zapomenuté vesničce uprostřed severských lesů-dějišti příběhu-se rozpoutal vítr tragických událostí.