Dramatický příběh dvou generací žen nás zavede nejprve do Estonska 40. let minulého století, v druhém plánu do doby krátce po rozpadu sovětského impéria. Aliide Truuová ukryje před mafiánským pasákem dívku Zaru. Dívčina přítomnost v domě vyvolá ve staré ženě palčivé vzpomínky na mučení a znásilnění za předešlé éry. Ani Zara není bez nepříjemných vzpomínek... Doslov: Lenka Fárová
Klasik finské literatury Mika Waltari se u českých čtenářů proslavil především svými rozsáhlými historickými freskami Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Jeho království. Milovníci detektivek však vědí, že tento vynikající autor napsal rovněž několik románů s kriminální zápletkou, ve kterých přivedl na svět svou verzi „Velkého Detektiva“ – dobráckého, i když naoko přísného komisaře Palmua, policistu s vášní pro dobrý dýmkový tabák, jenž možná někomu připomene Simenonova Maigreta. Komisař Palmu je ovšem v každém ohledu originál a jeho příběhy jsou nasyceny nesmazatelnou atmosférou severských bílých nocí a slanou vůní přístavního života. I přes svůj finské kolorit však Waltariho detektivní prózy představují literární klenot, jehož vyznění je obecně lidské. Dokladem toho může být i popularita knihy, kterou právě držíte v ruce: poprvé vyšla česky již roku 1941, tedy pouhé dva roky po svém originálním uveřejnění. V nejvyšším patře helsinského činžáku byla plynem otrávena stará paní, majitelka domu. Souvisí tento zločin s její lakotnou povahou, jež byla trnem v oku sousedům v okolí? Anebo zde sehrála roli příslušnost k podivné náboženské skupině, nazývané betlémskou církví? Kdo vlastně zavraždil paní Skrofovou?
Dvacetiletá Kaarina Lauraeusová, mírně unuděná, a přece ve zlaté klícce své zajištěné existence spokojená dcerka z dobré helsinské rodiny, se jednoho jarního dne setká s nepříliš movitým studentem psychologie Josefem Huttunenem, a její život nabere nečekaný spád. Díky svému novému známému totiž pozná, že na světě nejsou jen kavárny a jejich prostoduché osazenstvo, rychlé vozy a poslední výkřiky módy. Pozná, že žít se dá jinak, zajímavěji a lépe, a to i bez balíku peněz na rodinném kontě. Není proto divu, že k mladému muži, který jí svou bezelstností a upřímností otevřel nové obzory, brzy pocítí lásku – opravdový cit, jenž se zcela vymyká krátokodechým flirtům, odehrávajícím se vždy podle očekávatelného scénáře... Jistě, zápletka jak vystřižená z červené knihovny. Ale v rukou skvělého vypravěče, jímž Mika Waltari bezesporu byl, se romantický příběh o nalezení štěstí stává čímsi víc než veselou poctou nenáročné literatuře. Waltari psal svoje dílko s laskavým pochopením pro pravidla žánru, pro duši své hrdinky i pro životní touhy, které jsou stejné dnes jako před sedmdesáti lety, kdy tato skromná, a přece půvabná novela poprvé vyšla.
Waltariho sice proslavily především romány těžící ze světové historie (Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Nepřátelé lidstva), ale jednou z jeho umělecky nejprůkaznějších knih je psychologicky laděná novela Cizinec přichází, z r. 1937. O jejích kvalitách svědčí i to, že se českého vydání dočkala již v r. 1941. Nyní vychází v novém, moderním překladu. Zavádí nás na finský venkov, do míst, kde těsné spojení lidských povah s drsnou přírodou dává ožít zasutým vášním a dramatům. Perem mistra se z "prostého" příběhu o manželském trojúhelníku stává velkolepé vyprávění o slabosti a síle, o schopnosti vzepřít se osudu, o probuzení přírody, lásky a plodnosti, třebaže mládí je už pryč a v dálce číhá hrozba podzimu, tma, katastrofa či smrt... Přeložil Jan Petr Velkoborský. Váz., 240 stran, 12,5 x 20 cm... celý text
Rozprávky presláveného fínskeho spisovateľa, ktorý je známy predovšetkým ako autor historických románov.
Kniha podává ucelený obraz o tématech, která dodnes neztrácejí kouzlo nepoznaného, nepoznatelného, tajemného a pouhým rozumem těžko vysvětlitelného.Od rannných dnů lidstva, od prehistorického období, od prvních velkých civilizací a dávných rozsáhlých říší, od antiky přes křesťanství a rozličná historická období - navzdory osvícenství a racionalismu, nejrůznějším náboženstvím, vírám i vědeckému pokroku - až po současnou dobu velkých technických možností, bez ohledu na místo a čas, přetrvávají věčné záhady a nevysvětlitelná tajemství.
Klasik finské literatury Mika Waltari se u českých čtenářů proslavil především svými rozsáhlými historickými freskami Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Jeho království. Milovníci detektivek však vědí, že tento vynikající autor napsal rovněž několik románů s kriminální zápletkou, ve kterých přivedl na svět svou verzi „Velkého detektiva“ – naoko přísného, ve skutečnosti však dobráckého komisaře Palmua, policistu s vášní pro dobrý dýmkový tabák, jenž možná někomu připomene známého Simenonova Maigreta. Komisař Palmu je ovšem v každém ohledu originál a jeho příběhy jsou nasyceny nesmazatelnou atmosférou severských bílých nocí a slanou vůní přístavního života. I přes svůj finský kolorit však Waltariho detektivní prózy představují literární klenot, jehož vyznění je obecně lidské. Po záhadné smrti paní Skrofové, o níž jste se mohli dočíst v předcházející knize, čeká helsinského komisaře a jeho pomocníka další úkol. Tentokrát musejí objasnit pozadí „nešťastné náhody“, která vedla k usmrcení mladého boháče Bruna Rygsecka. Šlo skutečně o nehodu, nebo o úkladnou vraždu?
K napsání této sbírky pohádek autora zřejmě inspirovalo narození dcery Satu. Kdo autora zná z jeho historických románů, bude překvapen hravostí i bohatstvím fantazie v těchto pohádkových příbězích. Nechybí v nich ani výchovný podtext, ideály lásky k bližním a snaha zachovat si čistotuslova a skutků uprostřed krutého světa. Cítíme, že Waltari byl báječný vypravěč a zároveň člověk s velkým porozuměním pro lidské slabosti, radosti i strasti. Kniha vychází v překladu Jana Petra Velkoborského a s barevnými ilustracemi Miloslava Dismana, které působivě dokreslují Waltariho pohádkový svět plný originálních postav - zvířat, lidí, nadpřirozených bytostí i věcí.
Tato rozsáhlá kniha (s předmluvou Eriky Langmuir) s nádherným ilustračním vybavením přináší pozorohudné množství řeckých a římských bájí, které se staly součástí našeho kulturního povědomí. S některými se čtenář pravděpodobně setká poprvé. Kromě toho je na konci knihy zařazen přehledný rodokmen řeckých a římských bohů, seznam obrazů s označením jejich umístění v světových galeriích a podrobný rejstřík.
Kalevala je karelo-finský národní epos sestavený Eliasem Lönnrotem z ústní slovesnosti Finů a Karelů. Dílo obsahující 22 795 veršů je rozděleno do padesáti „run“ čili zpěvů. Epos shrnuje v sérii příběhů tří bohatýrů, Lemminkäinena, Väinämöinena a Ilmarinena, potomků mýtického Kalevy, celou finskou mytologii. 4. vydání. Přeložil, úvod a vysvětlivky napsal Josef Holeček; textově připravil, doslov a ediční poznámku napsal Jan Petr Velkoborský, Slovníček sestavila Jelena Holečková-Dolanská; iniciálami vyzdobil, vazbu a grafickou úpravu navrhl Karel Aubrecht. Terminologický slovník.
Světově proslulá kniha dávající osvícené rady a návody jak řešit řadu svízelných osobních problémů, se kterými se někdy setkáte a nevíte jak dál. Jednotlivé kapitoly pojednávají o řešení rozporů mezi přáními a možnostmi, o riziku, selhání lidského faktoru, velkorysosti a vnitřní rovnováze. Jeden ze sta nesnadných problémů, které kniha řeší, se vás určitě týká. Přesvědčte se o tom!
Dva romány, vydané spolu v jedné knize, zavádějí čtenáře do Laponska – syrové země, kde po krátkém létě přichází temná polární noc, stejně jako v životě plném citů a vášní radost střídá beznaděj, trest či smrt. Obě knihy vzbudily v šedesátých letech rozruch nad autorovým obnaženým zobrazováním sexuálních vztahů. Sám Timo K. Mukka o své prvotině Země je hříšná píseň říká: ,,...je to jen depresivní obraz lidské beznaděje, připoutanosti k zemi, náboženské zaslepenosti, tuposti, nevzdělanosti a konec konců hluboké lidskosti."
Rozsáhlý román o dvou dílech (Vichr nezastavíš, Když dřevo ještě doutná) o osudech finské venkovské rodiny ve 20. letech 20. století. Dějově bohatý román jedné z nejčtenějších finských autorek je zasazen do vzrušené atmosféry Finska po první světové válce.
Válečný zmatek se přehnal přes finské území a v malé,zapomenuté vesničce uprostřed severských lesů-dějišti příběhu-se rozpoutal vítr tragických událostí.
Dílo, vzniklé v 1. polovině 19. století, vychází ze starých finských rún, dochovaných v ústní lidové tradici. Kniha má jako celek bohatý, různorodý děj, který osciluje kolem vztahů dvou finských národních kmenů, Pohjolanů a Karelů, v dobách míru i ve chvílích vzájemných sporů a měla rozhodující vliv při utváření identity finského národa v 50. a 60. letech 19. století. Vyšlo v překladu Jos. Holečka, doplněno poznámkami, slovníčkem a vysvětlivkami.
Dva sugestivní baladické romány o životě za polárním kruhem, v drsné přírodě, která určuje lidský život.
Když se devatenáctiletý Raimo vrátil z prezenční služby do rodné vesnice v jihovýchodním Finsku, o práci ne a ne zavadit. A tak mu nezbylo, než se vydat jako půl miliónu jeho krajanů před ním do sousedního Švédska, kde je práce dost, a dát se najmout k pásu v göteborské automobilce Volvo.Raimo se zvědavě rozhlíží po neznámé zemi, nachází nové přátele, ale záhy poznává i to, jak se blahobytné Švédsko chová ke gastarbeitrům a přistěhovalcům. Na jedné misce vah jsou nepopiratelné materiální výhody, ale na druhé převažuje naprostá kulturní a společenská izolace a diskriminace. Autor zachycuje život přistěhovalce bez příkras a přehánění, takový, jaký je, vždyť konečně Raimův osud zažil na vlastní kůži, když sám ve Volvu pracoval.
Sborník obsahuje historické povídky a ucelené výňatky z historických próz českých autorů. Výbor uspořádal Jan Petr Velkoborský. Doslov a medailónky spisovatelů napsala Dobrava Moldanová. Pro čtenáře od 9 let.
Jednoho sychravého zářijového rána nalezne slečna Kaino Pelkonenová při procházce se psem na Hvězdářském vršku mrtvolu muže. Zpočátku vše nasvědčuje tomu, že se stařík, jehož tvář je zahalena kabátem, opil a zemřel na následky podchlazení. Ale po bližším ohledání místa činu se ukáže, že vysvětlení nebude zas až tak jednoduché...
Humoristický román jednoho z neosobitějších a nejčtenějších finských autorů. Pro svou hlubokou moudrost a nenucený humor představuje dnes vrchol finské realistické prózy. Ústřední postava románu, venkovský koumák a filosof Konsta Pilkkänen, je v podstatě moderním podobenstvím neudolatelného optimismu a zdravého rozumu, který je tak typický pro člověka obklopeného přírodou a neskaženého dnešní civilazcí.
"Jediný, co mi tahle válka dala, jsou modřiny a boule. A nic víc už mi taky asi nedá. Tak aspoň tenhle provaz," říká hrdina tohoto románu ze země tisíců jezer, když nalezl na frontě pěkný celovláknitý provaz a odváží si ho na dovolenou. Je mu potom doma záminkou k vyprávění napůl pravdivých a napůl smyšlených úsměvných a tragikomických příběhů ze života vojenského i všedního. Autor, finský spisovatel, zde účinnou zbraní, svérázným, někdy až černým humorem bojuje proti válce. Tato kniha, ve Finsku velmi populární, byla přeložena do většiny světových jazyků.
Výbor z povídek
Výbor povídek pro mládež, ve kterém defilují typické Haškovy figurky. Školníci, domovníci, darební kluci a dobromyslní strejdové defilují v typickém haškovském světě. Povídky vystihují mentalitu našeho národa. Výbor 20 povídek, z nichž citujme aspoň jednu: Když se pán ze zámku rozhodne vařit polévku pro chudé, vesničtí kluci mu do ní hodí policajtovy holínky. Autor i zde vystihuje mentalitu svých hrdinů: proti moci a útlaku se brání vtipem, anekdotou a pověstnou švejkovinou. Edice: Klub mladých čtenářů
