Stanislav Komárek
Stanislav Komárek (* 6. srpna 1958 Jindřichův Hradec) je český biolog, filosof a spisovatel; autor svébytných esejů, básník a romanopisec, etolog, antropolog, historik biologie a vysokoškolský pedagog. Zabývá se zejména dějinami biologie, vztahem přírody a kultury, humánní etologií, biologickou estetikou, dílem Adolfa Portmanna a Carla Gustava Junga.
Stanislav Komárek pochází z Kardašovy Řečice. Navštěvoval Gymnázium v Jindřichově Hradci, kde maturoval roku 1977. Ve studiu pokračoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul RNDr. Krátce byl aspirantem v Parazitologickém ústavu Československé akademie věd. Roku 1983 emigroval do Rakouska, kde působil v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni, na ministerstvu zemědělství a v zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Během pobytu ve Vídni také spolupracoval s tzv. Altenberským okruhem pro filozofii a dějiny přírodních věd. Zároveň se věnoval intenzivnímu studiu německé autonomistické školy v biologii a podobně orientovaných proudů v etologii a antropologii (zejména studiu děl Adolfa Portmanna, Konrada Lorenze, Jakoba Uexkülla a dalších). V rámci tohoto studia navázal spolupráci s oddělením teoretické biologie Zoologického ústavu Vídeňské univerzity a Ústavem Konrada Lorenze v Altenbergu. Od roku 1990 působí na katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V říjnu 1990 zde začal přednášet o vzájemných vztazích přírodních a kulturních fenoménů a biologické estetice Adolfa Portmanna. V následujícím roce byly zahájeny i přednášky o dějinách biologie, o dějinách objevných cest, domestikaci jakožto biologickém fenoménu a mimetických jevech v živé přírodě. Fenomén mimikry a mimetismu dále rozpracovával i v pozdějších letech a stal se stěžejním objektem jeho zájmu. V roce 1993 absolvoval půlroční stáž v Nizozemí na univerzitě v Leidenu, která byla spojena se studiem tamních obsáhlých knižních fondů, prací na bibliografii mimetických jevů a zároveň přednáškovou činností. V letech 1996–2002 působil jako vedoucí Katedry filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Externě učí též na Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 2003–2011 působil na Katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Roku 1994 se habilitoval v oboru entomologie. Titul Dr. získal roku 1997 na Pedagogické fakultě stejné univerzity v oboru filosofie výchovy. Roku 2001 byl jmenován profesorem filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě univerzity Karlovy. Stanislav Komárek také přispívá četnými esejemi do periodik (např. časopis Tvar, Vesmír, Prostor, Analogon, Přítomnost a další). Jeho romány s esejistickými pasážemi bývají hodnoceny literární kritikou velmi protikladně. Pro svou prózu bývá některými kritiky přirovnáván k Janu Křesadlovi. V roce 2006 získal za své eseje cenu Toma Stopparda.Jeho kniha Ochlupení bližní: zvířata v kulturních kontextech byla na portálu Českého literárního centra zařazena do přehledu Vrcholy české non-fiction 2007–2017.V roce 2019 po něm byla pojmenována planetka č. 464743 "Stanislavkomárek".