Knihobot

Etela Farkašová

    5. říjen 1943
    Deň za dňom
    Divné dny: Láska v pěti novelách
    Hodiny létání
    Medzi záhradou a básňou
    Cesty
    Prstoklady
    • 2020

      Hodiny létání

      • 264 stránek
      • 10 hodin čtení
      4,0(2)Ohodnotit

      Etela Farkašová je oceňovaná slovenská autorka, jejíž dílo začínají čeští čtenáři teprve objevovat. Vlastní příběh, tedy osud hlavní hrdinky Miriam, není nijak výjimečný, nevybočuje ze statistiky podobně zasažených osudů, formovaných krutou dobou druhé poloviny dvacátého století a překotnou dobou prvního desetiletí věku jednadvacátého. Autorka hrdinku představuje s velkým porozuměním, s hlubokým ponorem do její psychiky, ale způsobem, který protagonistku násilně neobnažuje. Je tu mučivě zachycena druhá světová válka, nelidskost koncentračních táborů, pokřivování charakterů, ztráta jistot, ztráta důvěry, povýšení zla a lži nad dobro a pravdu. Základní obecné principy jsou v rozkladu. Je nepřehlédnutelné, že autorka v sobě nezapře filozofku. Kniha je nekompromisním obrazem současnosti, je to příběh neokázalé síly uprostřed slabosti a nicotnosti. Román Hodiny lietania získal Prémii Literárního fondu za rok 2019 v kategorii próza. Do českého jazyka přeložila Milena Fucimanová. Vnitřní zápas hlavní hrdinky velmi výstižně vyjadřují ilustrace Květoslavy Fulierové: stylizované oblouky temné bolesti a zároveň nezničitelná naděje jako rozpjatá křídla: grafické zachycení Miriamina vnitřního hlasu.

      Hodiny létání
    • 2016

      Kniha přináší pět příběhů žen, jejichž spokojené životy náhle zasahuje krize v různých podobách. Jádrem je novela Hany Pražákové Divné dny, známé autorky knih pro děti a dívky, která po roce 2000 zaujala memoárovou prózou o věznění svého otce. Divné dny byly napsány v roce 1992 a dosud nevyšly, protože byly příliš krátké na samostatnou publikaci. Redaktorka Markéta Hejkalová, dcera Pražákové, oslovila další spisovatelky, jejichž díla se zaměřují na ženské postavy a naději. Kniha obsahuje příběhy Etely Farkašové, Věry Noskové, Markéty Hejkalové a Evy Tvrdé. Pražáková ve své titulní novele píše o nevěře, která hrozí rozbitím šťastné rodiny, s pochopením a humorem. Farkašová v novele Na rubu plátna zkoumá rodinné dědictví ovlivňující mladý pár, přičemž zachovává tragickou hloubku i naději. Nosková ve své humorné novele Něco se musí stát líčí složitý vztah matky a dcery. Hejkalová v Jednoho dne zkoumá lásku, která nemůže přežít v každodenním světě, zatímco Tvrdá v Slunce a piškoty popisuje, jak anonymní dopisy naruší život spokojené ženy.

      Divné dny: Láska v pěti novelách
    • 2015

      Cesty

      • 88 stránek
      • 4 hodiny čtení
      5,0(1)Ohodnotit

      Česky a slovensky. Jsou věci, které se nám dějí z objektivních příčin, jiné z naší vůle, potřeb a pak jsou věci, které se rodí krásněji – z nečekané radosti, ze souznění. Takto sa našli tri ženy: F a F a F, ktoré to stretnutie už nepustili dole vodou. Poetky si svoje verše vzájomne prekladali a čoskoro sa ukázalo, že ide o viac než o preklad z jazyka do jazyka. Dvě mateřštiny se vlní, ani jedna nepohlcuje tu druhou, už neexistuje cizí prostor, ale náš, obidve reči čisté a slobodné, sprevádzajú ich obrazy, je to prirodzené, akékoľvek vysvetľovanie by bolo navyše.

      Cesty
    • 2013

      Medzi záhradou a básňou

      • 87 stránek
      • 4 hodiny čtení
      4,0(1)Ohodnotit

      Vo štvrtej samostatnej zbierke veršov prozaičky, poetky, esejistky Etely Farkašovej sú hlavnými témami lyrických textov príroda, jej premeny v podobe konkrétnej záhrady, inšpirácie, ktoré navodzuje, a poézia ako spôsob autorského sebavyjadrenia, ako aj všetko to, čo zapĺňa každodenný priestor medzi nimi. Farkašovej reflexívne texty už tradične výtvarne sprevádzajú krehké a sugestívne ilustrácie Květy Fulierovej.

      Medzi záhradou a básňou
    • 2011

      Štvrtú zbierku veršov už etablovanej autorky charakterizuje meditatívny prístup k bežným životným situáciám a pocitom človeka, trochu neistoty či váhania nad mnohoznačnosťou interpretácií významov, postojov, hodnotení v medziľudských vzťahoch. Autorkina výpoveď má pokojný, sugestívny tón a pevnú štruktúru, preto je presná a presvedčivá. Nie je to hra so slovami, je to poctivé hľadanie odpovedí na otázky, s ktorými je konfrontovaný každý vnímavý čitateľ. Podobne meditatívny charakter majú aj farebné obrazy ilustrátorky a priateľky Květy Fulierovej.

      Prstoklady