Fejetony, které si všímají typických míst staré Prahy (Uhelný trh, Nový Svět, Císařská louka), také však její periférie (Podskalí, Libeň, Vysočany) pozorují život rázovitých postaviček, popelářů, služek, domovníků, brojí protijejich sociálnimu útisku a nakonec se zamýšlejí naddnešním moderním rozvojem města.
Devět povídek sloučených ze dvou sbírek (z r. 1908 -1917), v nichž autorka vypráví o ženách a jejich osudech. Zároveň dokumentuje dobu a kritisuje společnot, v jejímž světě se tyto příběhy dějí. "Plané milování neznamená opravdovou, hlubokou lásku. Pravá láska je základem společnosti, plané milování velkým omylem. Velká část příčin těchto omylů je dědictvím staré společnosti, kdy žena v blahobytném měšťanském prostředí, žijící bez práce, měla nadbytek času pro svou nudu. Tehdy se snažila zaplnit prázdnotu nitra umělými vzněty a v milování, nikoli v lásce, nacházela obsah svého života." (M. Majerová)
Praktický průvodce pohlavním životem a manželstvím
Kniha zajímavě zobrazuje obrovskou změnu tváře a života severní Afriky, především Alžírska. Staví vedle sebe reportážní črty národní umělkyně, napsané před třiceti lety, a redaktora Rudého práva, který přímo na místě prožil
Román, po prvé vydaný před čtyřiceti lety, vznikl z autorčiných zážitků v Paříži 1906-1907. Typisuje tehdejší oportunistickou mdlobu socialistickéno hnutí, z níž dělnická mládež toužila jakkoli uniknout, i anarchistickými činy. Hrdinou je polský revoluční nadšenec, zlákaný Paříží jakožto městem komunardů a generálních stávek. Krok za krokem zde prohlédá, jak se volnost proměnila ve svobodu umírat hlady a spát pod mostem, jak heslo rovnosti je usvědčováno ze lži fysickou a mravní bídou mas a jak absurdní je představa bratrství mezi vykořisťovatelem a vykořisťovaným. Ohlíží se po hnutí, které by odpovídalo jeho touze účtovat s buržoasií, zapadá mezi montmartreské hlasatele anarchismu, poznává jejich povrchnost a ideovou neplodnost, a po zoufale beznadějném anarchistickém výstřelu dochází k poznání, že není naděje na nápravu, dokud se nesáhne až na kořen zla, na samy podmínky kapitalistického řádu
Sbírka francouzských lidových písní a básní z 15. až 18. století. Jsou přeloženy půvabnou a prostou formou, ale zachovávají si svůj styl původně zpívaných písní. Zpěvy sladké Francie a Nové zpěvy sladké Francie v souborném vydání. Nové vydání dvou souborů, z nichž první výbor, jenž vyšel před třiceti lety, uváděl autor takto: „Podávám zde malý výbor z lidové poesie francouzské od patnáctého do osmnáctého století. Snažil jsem se, aby v něm byly zastoupeny charakteristickými ukázkami hlavní genry lidové poesie od lyricko-epických complaintes, v nichž zřejmě žijí vzpomínky rytířského a křesťanského středověku s jeho drsnou něhou i primitivní brutálností, až po taneční a pochodové písně selské a vojenské s jejich naivním lyrismem a rozpustilými gauloiseriemi.“
Poetický příběh dětských her v letní zahradě, jichž se nedobrovolně účastní i malý králík.
Kniha povídek a příběhů z historie je rozdělena do dvou oddílů: 1. Má vlast - 14 statí o české přírodě, 2. Naši - 6 o význačných osobnostech i prostých lidech českých.
Povídky "Zázračné hodinky" jsou určeny již odrostlejším dětem. Sedm z nich vypráví o chudých dětech a jejich smutném, zakřiknutém životě, ve kterém je čeká málo radostí, ale který žijí s takovou odvahou a silou, že se jim musí i dospělí obdivovat. Tři další příběhy ukazují život a práci dospělých lidí a poslední dva s připojenou povídkou "Nespokojený králíček" vyprávějí o zvířátkách. O malé běličce putující řekou Vltavou, o kočce Fátě a o divokém králíčkovi, smutném v zajetí dvou roztomilých dětí, kterým nakonec upláchne. "Zázračná hodinka" vyšla po prvé v r. 1923, "Nespokojený králíček" byl napsán na sklonku okupace.
Šestnáct povídek z předválečných sbírek autorky dokazuje, jak dovedla postihnout smysl skutečnosti a života. Vedle mistrovských studií psychologických stojí kresba satirická, vedle sociální balady až turgeněvovské okouzlení krajem, přírodou, rodnou zemí. Není jediné z těchto povídek, která by nesměřovala k vážnějšímu cíli, než jen zachycení atmosféry, životního pocitu, seance.
