Milan Kundera Pořadí knih (chronologicky)

Unesený Západ, osmý svazek esejů Milana Kundery, obsahuje dva texty: Nesamozřejmost národa, projev Milana Kundery na sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967, a francouzsky psaný esej Unesený Západ (1983) v překladu Anny Kareninové.

Dans Le Rideau, Milan Kundera oppose la « morale de l’archive », qui justifie la publication de tout ce qu’un auteur a écrit, à la « morale de l’essentiel », qui ne retient que les textes jugés dignes par l’auteur. Ainsi, cette édition ne présente pas des Œuvres complètes, mais une Œuvre définie par l’auteur lui-même, incluant un recueil de nouvelles, neuf romans, une pièce de théâtre issue d’un roman, et quatre essais sur l’art du roman. Ces quinze livres incarnent la volonté esthétique de Kundera, mûre et consciente. Le texte, souvent retouché par l’auteur lors de rééditions, vise à être aussi définitif que possible. Cette édition ne contient pas de biographie de Kundera, mais plutôt la biographie de son œuvre. François Ricard, à travers quinze chapitres, retrace le destin de ces livres, évoquant leur publication, diffusion et réception. Chaque chapitre est enrichi d’extraits de déclarations, notes ou préfaces de Kundera, offrant un accès à des écrits difficiles à trouver, voire inédits en français.

Milan Kundera is one of the most popular writers of our time. His book literally fascinate the reader sophistication, style, building plot, because feelings in heroes. Each new piece by writer adds a number of best-selling intellectual prose. Kundera is back! Read the long-awaited novel the triumph of the weak, where the author, under the guise of deceptive lightness and playful tone, talks about the unbearable the absurdity of existence.

Divadelní hra z roku 1968, s úvodním textem Milana Kundery Autor se ptá autora. Zápletka divadelní hry je jednoduchá: ředitel školy nakreslí na tabuli kosočtverec, který představuje ženské pohlaví, nechá tuto událost vyšetřovat a sarkasticky se baví reakcemi svých kolegů. Vyšetřovací komise křivě obviněného žáka, snaživě přiznávajícího neprovedený čin, odmění údělem fízla. Ředitel, opojený svou mocí, však nerozvážně přiznává manželce předsedy vše, co si doopravdy myslí o jejím muži a tím spadne do pasti, takže se stane proti své vůli jakýmsi sexuálním otrokem. V závěru hry zazní z úst vítězné nevěrné chlípnice zásadní sdělení: „Moc je nejsladší, když je úplně nepřiměřená. Když blbec vládne moudrému, slabý silnému, ohavná krásnému…“

Milan Kundera prinadlezhit k chislu samykh populjarnykh pisatelej sovremennosti. Ego knigi bukvalno zavorazhivajut chitatelja izyskannostju stilja, umelym po stroeniem sjuzheta, nakalom chuvstv u geroev. Kazhdoe novoe proizvedenie pisatelja popolnjaet rjad bestsellerov intellektualnoj prozy. Predlagaem vnimaniju chitatelej literaturno-filosofskoe...

Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967-69 zahrnuje příspěvky významných českých myslitelů druhé poloviny dvacátého století, jako jsou Milan Kundera, Karel Kosík a Robert Kalivoda. Od konce padesátých let se tento kulturní týdeník snažil o znovuzačlenění české kultury do evropského kontextu, což se podařilo až na konci šedesátých let. LN se staly jedním z nejlepších evropských časopisů svého druhu, přestože je četlo jen málo lidí. Jejich proslulost však stále rostla, dokud nebyly umlčeny sovětskými tanky. Na podzim 1990 A. J. Liehm požádal Kunderu o příspěvek pro česko-slovenskou Lettre. Kundera se zpočátku zdráhal, protože měl pocit, že nemá co nabídnout. Přiznal, že napsal mnoho textů o českých tématech, ale považoval je za příliš apologetické. Zmínil, že má sedm esejů, které by chtěl přeložit do češtiny, ale odkládal to. Nakonec si vzpomněl na Literární noviny z druhé poloviny šedesátých let, které měly obrovský vliv na kulturní a politický diskurs. Vzpomněl si na snahu založit deník Lidové noviny, kde by Kosík a Liehm mohli vytvořit jeden z nejlepších časopisů v Evropě. Po ruské invazi však k tomu nedošlo a Kundera odešel do exilu. Jeho emigrace byla pokračováním cesty za stejným cílem. Na oslavu, kterou by rád navštívil, posílá alespoň sedm písmen jako symbol štěstí.

Pátý svazek esejů se jmenuje Slova, pojmy, situace. Autor píše na záložce: „Umění románu, jehož dějiny započaly velkým Rabelaisovým dílem na počátku 16. století, doprovází až dodneška Evropu a její konkrétní život. Tato malá knížka nemá nic společného s nějakým vědeckým povídáním. Je složena z různých krátkých zamyšlení nad lidskými situacemi, tak jak jsem se o to snažil já sám (první část Slova), ale zejména umění románu během celých svých dějin (druhá a třetí část: Pojmy a Situace).“ SLOVA jsou autorova definitivní česká verze šesté části knihy L‘art du roman (Umění románu). POJMY obsahují autorův český překlad páté části knihy Le rideau (Opona), kde vyšly pod názvem L’esthétique et l’existence (Estetika a existence). SITUACE tvoří texty druhé části knihy Une rencontre (Setkání) s názvem Romans, sondes existentielles (Romány, existenciální sondy).

Šestý svazek esejů Milana Kundery se jmenuje Zahradou těch, které mám rád. Texty této knihy autor napsal a publikoval v letech 1989-2008. Spolu s jinými úvahami vyšly v knize Une rencontre (Gallimard 2009). Na záložce se dočtete: „Tato kniha je věnována zejména umění románu, které je pro Kunderu ze všech umění to nejevropštější (Rabelais, Cervantes...) a umí odhalit na lidském životě, co jinak nelze uvidět (Carlos Fuentes, Anatole France, Curzio Malaparte...); kniha mluví též o tom, co znamená žít v jiné zemi, než je ta rodná (Věra Linhartová, Škvorečtí, Danilo Kiš...), a vzdává poctu těm, kdo neváhali jít proti vládnoucí blbosti (milovaný Fellini...); ti všichni pro Kunderu tvoří ‚zahradu těch, které má rád‘.“

Sedmý svazek esejů Milana Kundery se jmenuje O hudbě a románu. Na záložce se dočtete: „Neobávejte se: to není žádná univerzitní přednáška, ale úvaha plná překvapivých odboček, vzpomínek, polemických pasáží i vtipů, vyprávěných někým, kdo byl celým svým životem spjat jak s románem, tak s hudbou, těmito dvěma uměními, která patří Evropě více než kterákoli jiná, protože právě ona Evropu vytvořila. Není to ostatně žádné nedorozumění, že za knihu Zrazené testamenty — z níž pocházejí obě části této knížky — byla Kunderovi v roce 1996 udělena cena americké Společnosti hudebních skladatelů (ano, hudebních skladatelů).“

V českém překladu Anny Kareninové vychází Slavnost bezvýznamnosti, poslední román Milana Kundery napsaný francouzsky. Příběh několika pařížských přátel, jejichž současná setkání v zahradách nebo na večírcích se snově prolínají se zasedáním Stalinova politbyra, je především Kunderovým zlehka a humorně napsaným loučením se s tématy, čtenáři a světem románu obecně. Povzneseně napsaná kniha plná humoru a dobré nálady a první próza, kterou jedenadevadesátiletý autor žijící v Paříži dovolil přeložit do své rodné řeči.

Kolektivní monografie věnovaná dílu Milana Kundery navazuje na stejnojmennou mezinárodní konferenci konanou v Brně v roce 2009. Publikace spojuje příspěvky odborníků k jednotlivým aspektům díla Milana Kundery (Češka, Kosková, Richterová) se studiemi (literárních) historiků a teoretiků, kteří se vyslovují ke konkrétním problémům tvorby tohoto autora (Pavel, Steiner, Koten, Sládek), nechybí ani pohledy z jiných oborů (Scarpetta). Analyzováno je hlavně Kunderovo dílo beletristické, především v jeho estetických a ideových souvislostech, středem zájmu jsou též autorovy eseje a jeho celkový filozofický a kulturní odkaz, a to napříč uměleckými médii.

Féerie pro jindy I se otevírá atmosférou před Célinovým odchodem z Paříže a pokračuje jeho pobytem ve věznici v Kodani. V této knize Céline novátorsky pracuje s jazykem, rytmem a hudbou, přičemž jeho unikátní styl a rozervané segmenty vět dokazují jeho literární génia. Popisuje svůj útěk po osvobození Paříže, dánský exil, uvěznění a obvinění z kolaborace, ale také vzpomínky na pařížský Montmartre, kde žil a měl přátele. První svazek začíná před Célinovým odchodem z Paříže a přechází do jeho pobytu na cele pro odsouzené na smrt. Féerii začíná psát v březnu 1946 a v dopise své ženě se svěřuje, jak se jeho příběh odvíjí od bombardování Paříže. Druhý svazek, Féerie pro jindy II, začíná také bombardováním a Céline ho popisuje jako lyricko-groteskní balet, v němž lidstvo manévruje kolem netvora Normance a sadistického pořadatele masakru Julka. Autor se v této tragédii stává klaunem, který přijímá rány osudu a nakonec se mu na hlavu snese sprška stránek rukopisů, jež se navždy ztratily.

Milan Kundera’s new collection of essays is a passionate defence of art in an era that, he argues, no longer values art or beauty. With the same dazzling mix of emotion and idea that characterizes his novels he illuminates the art and artists who remain important to him and whose work helps us better understand the world. An astute and brilliant reader of fiction, Kundera applies these same gifts to the reading of Francis Bacon’s paintings, Leos Janfcek’s music, the films of Federico Fellini, as well as to the novels of Philip Roth, Dostoyevsky and García Mfrquez, among others. He also takes up the challenge of restoring to their rightful place the works of major writers such as Anatole France and Curzio Malaparte who have fallen into obscurity.Milan Kundera’s signature themes of memory and forgetting, the experience of exile, and his spirited championing of modernist art mark these essays. Art, he argues, is what we have to cleave to in the face of evil, against the expression of the darker side of human nature. Elegant, startlingly original and provocative, Encounter follows Kundera’s essay collections, The Art of the Novel, Testaments Betrayed and The Curtain.

"A magic curtain, woven of legends, hung before the world," writes Milan Kundera in The Curtain, his fascinating new book on the art of the novel. "Cervantes sent Don Quixote journeying and tore through the curtain. The world opened before the knight-errant in all the comical nakedness of its prose." For Kundera, that curtain represents a ready-made perception of the world that each of us has—a pre-interpreted world. The job of the novelist, he argues, is to rip through the curtain and reveal what it hides. In this entertaining and always stimulating essay, Kundera cleverly sketches out his personal view of the history and value of the novel in Western civilization. Too often, he suggests, a novel is thought about only within the confines of the language and nation of its origin, when in fact the novel's development has always occurred across borders: Laurence Sterne learned from Rabelais, Henry Fielding from Cervantes, Joyce from Flaubert, García Márquez from Kafka. The real work of a novel is not bound up in the specifics of any one language: what makes a novel matter is its ability to reveal some previously unknown aspect of our existence. In The Curtain, Kundera skillfully describes how the best novels do just that.

Po úspěšném svazku Můj Janáček vycházejí pod názvem Zneuznávané dědictví Cervantesovo dva Kunderovy eseje věnované umění románu: Zneuznávané dědictví Cervantesovo a Jeruzalémský projev: Román a Evropa (z knihy L’art du roman, Editions Gallimard 1986).

Dieses Buch, das angenehm in der Hand liegt, ist das Ergebnis eines unerwarteten Zufalls, der das geheime Leben der Bücher beeinflusst. Michael Krüger, Chef des Hanser Verlags, beschreibt in seinem Vorwort, wie Quint Buchholz ihm an einem Nachmittag zahlreiche seiner Bilder präsentierte. Einige dieser Zeichnungen sind bereits von Buchumschlägen bekannt, während viele neu sind. Bekannte Autoren wie Elke Heidenreich, Peter Hoeg, T. C. Boyle und Rafik Schami wurden eingeladen, sich von Buchholz' Bildern inspirieren zu lassen und haben jeweils eine Geschichte zu einem seiner Werke verfasst. Die Vielfalt der Geschichten spiegelt die Vielschichtigkeit der Bilder wider und lädt den Betrachter ein, in die geheimnisvollen Welten einzutauchen, die sich hinter den Illustrationen verbergen. Das Buch ist eine wunderbare Sammlung, die sowohl zum Blättern als auch zum Lesen einlädt. Es eignet sich hervorragend, um es während einer Kaffeepause griffbereit zu haben. Diese Geschenkausgabe im Miniformat bietet eine besondere Möglichkeit, die Kunst von Quint Buchholz und die Kreativität namhafter Autoren zu genießen.

Kniha pojednává o devítileté dívce, která je po krádeži v obchodě v rámci trestu umístěna na venkovský statek. Zde, i přes všechna omezení plynoucí z 'převýchovného' režimu a uprostřed odlehlé přírody, nachází určitý způsob svobody. Román byl navržen na prestižní Severskou cenu za literaturu pro rok 1993. Je to lyricko-ironická parafráze tradičního venkovského románu, která si zachovala všechny půvaby žánru v líčení přírody a života v ní, a přitom od něho zároveň dovedně vytváří odstup. Melodramatický děj se odehrává za slunečných dní a bílých nocí jednoho severského léta. Paradoxy moderní civilizace dodávají venkovskému dramatu ironický rozměr a vnímání reality nezkušenou osamělou dívkou posouvá děj do světa snů a dětské představivosti.

Svazek obsahuje tři Kunderovy texty o Janáčkovi, které vznikly ve Francii mezi rokem 1991 a 2004. V třetím textu (záznamu rozhlasového rozhovoru, který vysílal Český rozhlas 3 – Vltava dne 3. července 2004) formuluje Kundera základní otázku: Je Janáček „jen zajímavým skladatelem jakéhosi exotického koutu Evropy, anebo jedním z tvůrců moderní světové hudby“? Tato otázka podle Kundery provází Janáčkovo dílo jako jeho úděl a prosvítá za všemi texty: v prvním z nich, Hledání přítomného času, je Janáčkova opera srovnávána s úsilím Flauberta a Hemingwaye uchopit „prózu života“ a její „přítomný čas“; v druhém, Liška Bystrouška, drásavá idyla, je Janáček řazen k velkým osamělým antiromantikům Střední Evropy; v posledním, Nepravděpodobný osud (rozhovor s Tomášem Sedláčkem), je Janáčkův osud konfrontován s největšími skladateli moderní hudby, od Schönberga ke Stravinskému.

Ein Buch über das Lachen und Vergessen, Schwingungen der Liebe und Triebe, über Politik, Macht und Heimat. Tamina, eine junge Emigrantin, versucht nach dem Tod ihres Mannes, seine ersten Briefe aus dem okkupierten Prag nach Paris zu schaffen, um sich ihr verblassendes Glück wieder in Erinnerung zu rufen. Ein Prager Dissident versucht, die Briefe aus der Zeit seiner Liebe zu einer Kommunistin in die Hand zu bekommen, um sie zu vernichten, da sie ihn zu kompromittieren scheinen und sein Bild als Held des Widerstands zerstören. ›Das Buch vom Lachen und Vergessen‹ ist ein Rollen- und Vexierspiel der Figuren und Geschichten; ein Roman in Variationen, in dem Kundera von Menschen erzählt, die es wagen, sich dem Vergessen (in der Liebe und der Geschichte) zu widersetzen, und er tut dies mit einem Lachen und der ihm eigenen feinen Ironie. Hat, so fragt er dabei, die Geschichte einen Sinn, oder treibt sie mit den Menschen nur absurde Scherze, auf die das Lachen und das Vergessen die einzige Antwort sein können?

Perhaps the most ambitious novel from one of Mexico's greatest writers, the narrative covers 20 centuries of European and American culture, and prominently features the construction of El Escorial by Philip II. The title is Latin for "Our earth". Modeled on James Joyce's Finnegans Wake, Terra Nostra shifts unpredictably between the sixteenth century and the twentieth, seeking the roots of contemporary Latin American society in the struggle between the conquistadors and indigenous Americans. -Terra Nostra is the spreading out of the novel, the exploration of its possibilities, the voyage to the edge of what only a novelist can see and say.- Milan Kundera

Sie kam ihm vor wie ein Kind, das jemand in ein pechbestrichenes Körbchen gelegt und auf dem Fluß ausgesetzt hatte, damit er es am Ufer seines Bettes barg. Der Prager Chirurg Tomas, der die Frauen begehrt und zugleich fürchtet, ein Erotomane, der seine Scheidung wie eine Hochzeit feierte und fortan der Liebe aus dem Weg ging, bricht für die Kellnerin Teresa mit einigen seiner Grundsätze. Seine erotischen Freundschaften, wie jene mit der Malerin Sabina, führt er aber weiter. Teresa verläßt ihn in Zürich, wo sich die beiden, inzwischen verheiratet, nach dem russischen Einmarsch in Prag, niedergelassen haben. Sie kehrt in ihr Heimatland zurück, er folgt ihr, verliert seine Stellung und arbeitet als Fensterputzer, später als Lastwagenfahrer in einem Dorf fern von Prag. Das Glück endet wiederum in der Katastrophe - Tomas und Teresa sterben bei einem Verkehrsunfall nach einem Tanzabend. Der Roman Die unerträgliche Leichtigkeit des Seins verschaffte Milan Kundera den internationalen Durchbruch. Milan Kunderas Roman mutet wie ein kühnes intellektuelles Feuerwerk an, in welches sich immer wieder auch die Raketen des Sentiments und der Sinnlichkeit mischen

Książka Antologia czeskiego eseju ma na celu zaprezentowanie polskiemu Czytelnikowi czeskiej myśli, kultury, sztuki i literatury. Znalazły się tu utwory należące do klasyki eseju, publikowane w Polsce od końca lat siedemdziesiątych głównie w drugim obiegu i na emigracji. Tematyka eseistyki jest bardzo szeroka: od esejów emigracyjnych do polemik ideowych, od nurtu katolickiego po protestancki. Książka zawiera między innymi eseje: Václava Hrabala "Kim jestem", Milana Kundery "Niekochane dziecko rodziny", Václava Havla "Siła bezsilnych", Václava Bendy "Równoległa polis", Václava Černego "Europejskie źródła czeskiej kultury" i Josefa Kroutvora "Europa środkowa: anegdota i historia".

In Philip Roth's intimate intellectual encounters with an international and diverse cast of writers, they explore the importance of region, politics and history in their work and trace the imaginative path by which a writer's highly individualized art is informed by the wider conditions of life. With Primo Levi, Roth discusses the stubborn core of rationality that helped the Italian chemist-writer survive the demented laboratory of Auschwitz. With Milan Kundera, he analyzes the mix of politics and sexuality that made him the most subversive writer in communist Czechoslovakia. With Edna O'Brien, he explores the circumstances that have forced generations of Irish writers into exile. Elsewhere Roth offers appreciative portraits of two friends--the writer Bernard Malamud and the painter Philip Guston--at the end of their careers, and gives us a masterful assessment of the work of Saul Bellow. Intimate, charming, and crackling with ideas about the interplay between imagination and the writer's historical situation, Shop Talk is a literary symposium of the highest level, presided over by America's foremost novelist.

Tyto erotické povídky přinášejí zcela nové pojetí sexuální morálky, než jaké známe z naší společnosti. Autorovi se daří líčit milostné scény natolik poetickým jazykem, že ani detaily čtenáře nepohorší, naopak mu umožní přijmout základní smysl knihy: zbožštění erotiky. Doslov napsal Milan Kundera.

В романе «Неспешность» знаменитый чешский писатель Милан Кундера сравнивает различные стороны современного человека, живущего в мире сверхскоростей, с «неспешностью» жизни, описанной в новелле Вивана Денона, французского автора XVIII века.Роман «Подлинность» повествует о психологическом конфликте между двумя влюбленными, которые волею случая утрачивают в глазах друг друга прежнюю индивидуальность.

Česká emigrantka Irena žije ve Francii od svého útěku z Československa po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. V roce 1989, kdy sametová revoluce svrhne vládnoucí Komunistickou stranu Československa, se Irena po dvaceti letech života v emigraci rozhodne vrátit do svého domova. Během cesty se náhodou setkává s Josefem, kolegou z emigrace, který byl v Praze krátce jejím milencem. Román podává jímavý obraz lásky a jejích projevů, což je téma, které se v Kunderových románech opakuje. Román zkoumá pocity vyvolané návratem do vlasti, která přestala být domovem. Přetváří tak odysseovské téma návratu domů. Vždy se domníváme, že naše vzpomínky se shodují se vzpomínkami milované osoby, že jsme prožili totéž. Ale to je jen iluze. Na druhou stranu, co můžeme očekávat od naší slabé paměti? Zaznamenává jen "bezvýznamnou, nepatrnou částečku" minulosti, "a nikdo neví, proč právě tento kousek, a ne jiný". Žijeme své životy utopené v obrovském zapomnění, což je skutečnost, kterou odmítáme uznat. Jen ten, kdo se po dvaceti letech vrátí, jako Odysseus vracející se na rodnou Ithaku, může být oslněn a ohromen. Nevědění, předposlední román Milana Kundery napsaný francouzsky, vychází poprvé v českém překladu Anny Kareninové. S doslovem Sylvie Richterové.

本書はチェコ出身の現代ヨーロッパ最大の作家ミラン・クンデラが、パリ亡命時代に発表、たちまち全世界を興奮の渦に巻き込んだ、衝撃的傑作。「プラハの春」とその凋落の時代を背景に、ドン・ファンで優秀な外科医トマーシュと田舎娘テレザ、奔放な画家サビナが辿る、愛の悲劇―。たった一回限りの人生の、かぎりない軽さは、本当に耐えがたいのだろうか?甘美にして哀切。究極の恋愛小説。

Znamenitá a úspěšná dramatizace Diderotova Jakuba Fatalisty, hravá i krutá studie proměn lidského osudu v neprohlédnutelném světě, je jediný autorův dramatický text patřící k dílům, která „má bez výhrad rád a chce vydávat“.

Román nabízí zamyšlení o našem místě na Zemi, poznání sebe sama, o smrtelnosti, věrnosti, o lásce. O stárnutí každého z nás, ale také o stárnutí moderní evropské kultury jako celku. Jean-Marc zanechal studia medicíny a smysl svého života vidí ve vztahu s Chantal, starší a zkušenější ženou. Snaží se zahnat její obavy ze stárnutí a aby jí dokázal, že je stále přitažlivá, posílá jí anonymní dopisy s vyznáními. Tato nevinná strategie však bude mít neočekávané následky. Typicky "kunderovská" zápletka je postavena na zpochybnění lásky a důvěry, které jsou ve světě nejistoty pro partnery jistotou. Co se ale stane, když se rovnováha poruší? Proč je naše jedinečnost ve vztazích tak podstatná? Jak ji zachovat v době, kdy na nás ze všech stran útočí nerealistické představy o kráse, lásce a erotice?

Rozhovor Christiana Salmona s Milanem Kunderou, který původně vyšel v literárním časopise The Paris Review. Je zvláštní, že v tomto rozhovoru Kundera zcela pominul svá raná díla, jako by vůbec neexistovala. Druhou část knihy tvoří studie Petra A. Bílka, která seznamuje s kritickými ohlasy na dílo Milana Kundery v anglofonní jazykové oblasti.

Readers are taken through a midsummer's night in which two tales of seduction, separated by more than 200 years, interweave and oscillate between the sublime and the ridiculous. They provide merely a narrative framework for Kundera's novel, within which is condensed existential analysis.

Published simultaneously with Identity, his new novel, here is a masterful new translation of Milan Kundera's most brilliantly plotted and sheerly entertaining novel -- a dark farce of sex, murder, and motherhood. Set in an Old-Fashioned Central European Spa Town, Farewell Waltz follows the lives of eight characters: a pretty nurse and her repairman boyfriend; an oddball gynecologist; a rich American who is at once a saint and a Don Juan; a popular trumpeter and his beautiful obsessively jealous wife; a disillusioned former political prisoner about to leave his country and his young female ward. Perhaps the most accessible of Milan Kundera's novels, Farewell Waltz poses the most serious questions with a blasphemous lightness that makes us see that the modern world has deprived us even of the right to tragedy. Translated from the French text prepared by the author himself a quarter century after the novel was originally written, Farewell Waltz sparkles anew with wit, humor, and irony. A valuable addition to HarperFlamingo's impressive Kundera backlist, it offers readers a chance to discover, or rediscover, one of the very best works of a legendary writer. "It is hard to imagine anything more chilling and profound that Kundera's apparent lightheartedness". -- Elizabeth Pochoda "Kundera ... remains faithful to this subtle, wily, devious talent for a fiction of 'erotic possibilities". -- New York Times Book Review

Sommer, Sonne, Sand und mehr... - bk35; Goldmann Verlag; Verschiedene Autoren; pocket_book; 1994

Kniha přináší texty Milana Kundery věnované Franzi Kafkovi: eseje Kastrující stín svatého Garty a Překlad jedné věty a „jako doplněk a epilog“ Umění věrnosti a Hranice nepravděpodobného už není střežená.

Znamenitá a úspěšná dramatizace Diderotova Jakuba Fatalisty, hravá i krutá studie proměn lidského osudu v neprohlédnutelném světě, je jediný autorův dramatický text patřící k dílům, která „má bez výhrad rád a chce vydávat“.

Svazek obsahuje po jedné povídce od tří významných českých spisovatelů – Arnošta Lustiga (Porgess), Milana Kundery (Ztracené dopisy) a Josefa Škvoreckého (Trip do Česka).

Nesmrtelnost nejúplněji z celého dosavadního Kunderova díla ztělesňuje román jako hravý nápad, který se rozvíjí před čtenářovýma očima, a přitom strhuje do hry autorův skvělý intelekt i silnou obraznost, takže hravá poloha je kontrapunktována osudovými tématy lásky a předstírání, pravdy a lži, složitosti života a smrti.

At age 82, Clifton Fadiman continues his prolific publishing career, here presenting 62 of the world's best short stories from 16 countries. His criteria? "Each story had to be both interesting and of high literary merit." Fadiman fulfills both requirements and much more, offering a cornucopia of superior 20th-century writers that includes Franz Kafka, D. H. Lawrence, Isaac Babel, F. Scott Fitzgerald, William Faulkner, Ernest Hemingway, John Cheever, Sean O'Faolain, Graham Greene, Robert Penn Warren, Colette, John Updike, Donald Barthelme, and James Thurber. (Regrettably, J. D. Salinger is not included due to lack of permission.) Here is a truly remarkable collection of this century's short stories that readers from all over the world will read with delight.

Slavný román Milana Kundery vychází poprvé v České republice; s obvyklou Poznámkou autora a s doslovem Květoslava Chvatíka. Poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Vyprávění o lásce, o Tereze a Tomášovi, o Sabině a Franzovi, o lehkosti a tíze bytí... „Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí někdo ze ptal, co se jí stalo, nenašla by pro to slov. Životní drama se dá vždycky vyjádřit metaforou tíže. Říkáme, že na člověka dopadlo nějaké břemeno. Člověk to břemeno unese nebo neunese, padá pod ním, zápasí s ním, prohrává nebo vítězí. Ale co se vlastně stalo Sabině? Nic. Opustila jednoho muže, protože ho chtěla opustit. Pronásledoval ji pak? Mstil se jí? Ne. Její drama nebylo dramatem tíhy, ale lehkosti. Na Sabinu dopadlo nikoli břemeno, ale nesnesitelná lehkost bytí.“

„Celá tato kniha je román ve formě variací. Jednotlivé oddíly následují po sobě jako jednotlivé úseky cesty, která vede dovnitř tématu, dovnitř myšlenky, dovnitř jedné jediné situace, jejíž pochopení se mi ztrácí v nedohlednu. Je to román o Tamině, a ve chvíli, kdy Tamina odchází ze scény, je to román pro Taminu. Ona je hlavní postavou i hlavním posluchačem a všechny ostatní příběhy jsou variací jejího příběhu a sbíhají se v jejím životě jako v zrcadle. Je to román o smíchu a o zapomnění, o zapomnění a o Praze, o Praze a o andělích. Ostatně není to vůbec náhoda, že mladík, jenž sedí u volantu, má andělské jméno Rafael.“

„Tématem mých románů není kritika společnosti. Život je jinde je situován do roku 1948, do doby zešílevšího stalinismu. Ale mou ambicí nebylo kritizovat režim! Kritizovat ho v roce 1969, kdy jsem román dopisoval, by bylo nošení dříví do lesa. Téma románu je existenciální: je to téma lyrismu. Revoluční lyrismus komunistického teroru mne zajímal, protože vrhal netušené demaskující světlo na odvěký lyrický sklon člověka.“ — Milan Kundera: Poznámka autora (prosinec 1992) v románu Nesmrtelnost (Atlantis 2006, s. 376) Milan Kundera napsal Život je jinde česky v roce 1969; poprvé vyšel francouzsky pod názvem La vie est ailleurs v Éditions Gallimard roku 1973; v témže roce román získal francouzskou literární cenu Prix Médicis. Česky vyšel poprvé v nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu roku 1979.

Závěrečný svazek souboru povídek o groteskních podobách lásky v dnešním světě, navazující na dva svazky předchozí (Směšné lásky, Druhý sešit směšných lásek). Příběhy, v nichž autor v groteskních situacích analyzuje milostnou problematiku muže a ženy a zejména pak svár mezi láskou tělesnou a duševní.

Román Žert postihuje úděl intelektuála v totalitní společnosti. Ironický lístek adresovaný krásné, ale hloupé dívce a zachycený pozornými funkcionáři uvede do pohybu lavinu, která vrhá lidské osudy do nicoty. Svým existenciálním vyzněním však tento zoufalý románový výkřik přesahuje politické souvislosti. Doslov napsal Zdeněk Kožmín.

Druhé vydání tří povídek s podtitulem Tři melancholické anekdoty: Já truchlivý Bůh — Sestřičko mých sestřiček — Nikdo se nebude smát. Podle dvou povídek byly natočeny filmy: Nikdo se nebude smát (režie Hynek Bočan, 1965) a Já truchlivý Bůh (režie Antonín Kachlík, 1969).

Tři povídky (Zlaté jablko věčné touhy, Zvěstovatel, Falešný autostop) o lásce nerozpačitě nahlížející do intimní sféry dnešního člověka a ukazující, že jak muž, tak i žena nejsou než tu komickými a jinde tragickými služebníky choutek a rozmarů sexu.

Kniha sestavená Adolfem Kroupou a Milanem Kunderou, který připojil i úvodní esej, představuje průřez básníkovým dílem a životem, s řadou reprodukcí a fotografií a komentářů Apollinairových současníků. Výbor z básníkova díla (Alkoholy, Kaligramy, Dopisy pro Madeleinu a Lou, Zvířecízkazky, Nový duch a básníci) doplňují dokumentární fotografie a kresby, svědectví a vyznání básníků jak cizích, tak našich a podrobné apollinairovské kalendárium. Z připojené mikrodesky zazní autorovy básně Ocúny, Sličná rusovláska a Růženka v přednesu V. Vosky a P. Leclera.

Sedm povídek, jejichž námětem je láska zasazená do komických souvislostí, anebo spíš to, co lidé v komických souvislostech pokládají za pokus o milostný vztah. Svazek obsahuje povídky Nikdo se nebude smát, Zlaté jablko věčné touhy, Falešný autostop, Symposion, Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Doktor Havel po dvaceti letech, Eduard a Bůh. Podle dvou povídek byly natočeny filmy: Nikdo se nebude smát (režie Hynek Bočan, 1965) a Já truchlivý Bůh (režie Antonín Kachlík, 1969).

Hra o jednom dějství se čtyřmi vizemi. Absurdní drama odehrávající se za 2. světové války v době stanného práva. Děj hry se odehrává během jedné hodiny. Hlavní hrdina, sedmadvacetiletý architekt Jiří Nečas, žije poklidným životem spolu se svou ženou u jejích rodičů. Jednoho dne honavštíví žena, která spolu s Jiřím spolupracuje v odboji a žádá Jiřího o pomoc. V tu chvíli však vstoupí do bytu domovník, který je známý svým udavačstvím. Aby nemohl domovník prozradit členku nelegální skupiny, Jiří domovníka zabije. Rázem Jiří začne zvažovat, zda má odejít, zachránit se pro odboj a tím zničit celou rodinu anebo se má obětovat a uchovat si možnost zachránit rodinu. Po dlouhém zvažování se rozhodne pro první možnost. Jiří jde za svou vizí na úkor rodiny.

Soubor esejí rozebírajících a hodnotících prózu Vladislava Vančury, kterou autor konfrontuje s vývojem evropského románu za posledních sto let. Závěry vyvozené ze svých úvah a studií Kundera zobecnil a formuloval jako příspěvky k teorii románu.

Práce analyzuje spisy od výjimečného českého meziválečného avantgardního spisovatele Vladislava Vančury. Je to striktně marxistická obrana experimentu na poli epické fikce. Umění románu je součástí Kunderova pátrání po jeho vlastním stylu psaní. Při analýze Vančurovy fikce si Kundera uvědomil význam stále přítomného, subjektivního vypravěče, který hodnotí příběh a opatřuje ho poznámkami. Zbavil se samotného nadšení pro popisnost a psychologickou analýzu a začal si uvědomovat, že dobrá fikce musí být založená na dramatickém konfliktu. T

Výbor sdružuje několik vtipných, humorných povídek a novel, do kterých vložil Vančura mnoho ze své filosofie radosti a optimismu. Parodií na sportovní kluby je první povídka, F.C. Ball, kreslící postavy lidiček, scházejících se v hostinci u "Dvou litrů...". Známá novela Rozmarné léto je vyprávění plné pohody a shovívavosti ke třem přátelům v malém městečku, kam zavítá kouzelník a krásná dívka. Následuje Luk královny Dorotky, šest povídek s milostnou tématikou a novela Kosmas, vyňata z autorových Obrazů z dějin národa českého. Doslov: Milan Kundera

Výběr z Apollinairových básní sestavili Adolf Kroupa a Milan Kundera. Zařazeny básně ze sbírek Zvířecí zkazky (Le Bestiaire ou Cortège d'Orphée – 1911 – podnětem k nim byly pravděpodobně Picassovy dřevoryty zvířat ), Alkoholy (Alcools – 1912 – úvodní báseň je Pásmo v překladu Karla Čapka), Kaligramy (Calligrammes – 1918), Básně pro Lou (Ombre de mon Amour – básně psané pro Luisu de Coligny, byly dlouho neznámé a vyšly až v 50. letech) a Básně pro Madeleine (Poèmes secrets à Madeleine – stejně jako básně pro Lou). Básně překládala řada básníků: Karel Čapek, Vladimír Holan, Jindřich Hořejší, František Hrubín, Hanuš Jelínek, Adolf Kroupa, Milan Kundera a Jaroslav Seifert.

Obsahuje verše ze sbírek: Po nás ať přijde potopa, Radosti života, Nové verše, politické satiry, jež byly publikovány v brněnských Lidových listech a několik výpravných básní z pozůstalosti. Celé dílo vyjadřuje desiluzi nad soudobým světem a jeho prolhanou idylou, je plné ironie a skepse.Odtud pramení i forma jeho básní, které vycházejí z šansonu, kupletu.

Knížečka pozoruhodných veršů ze života muže a ženy.

Báseň je novou přepracovanou versí stejnojmenné skladby, která zvítězila ve fučíkovské soutěži Literárních novin a Svazu spisovatelů v roce 1954. Kundera v ní zbásnil známý motiv z Fučíkovy Reportáže, jak komisař Böhm zavede svého vězně do jarní přírody na Petříně a tam se marněpokouší zlomit Fučíkovo odhodlání, obětovat spíše život nežli zradit stranu a národ.

Sbírka veršů, tematicky rozdělena do pěti celků, obsahuje básně z let 1949-53, představuje to nejotevřeji bolševické smyšlení, které MK kdy odvážil ukázat.Nastupující básník hned ve své první knize nezůstává soustředěn na sebe, ale snaží se vyslovit bohatou problematiku našeho dnešního života, věnuje pozornost lidem kolem sebe, zájmům celku. Sbírku uvádí vlastním mottem a potom následuje pět větších cyklů: Zeleň mého domova (opěvující nejenom Moravu, ale především zase lidi, kteří jediní z všedního kousku země dokáží udělat nejdražší domov a vlast), Soukromá dramata (ve kterých zachytil konflikty dnešních lidí). Od obzoru jednoho k obzoru všech (ukazující na poslání básníka), Polemické verše a Veliký pochod, cyklus, kterým se vrací do doby okupace, slovenského povstání, dělnických bojů, v němž poslední slokou slaví největší dny našeho lidu, kdy "psanci země naší / dali se na pochod! Dali se na pochod!"

Do této černé románové frašky svedl autor několik postav: těhotnou svobodnou zdravotní sestru, jejího ženatého milence muzikanta, jeho krásnou a žárlivou ženu, honbu na zatoulané psy, výjev před potratovou komisí, mladou Američanku toužící po dítěti a jejího manžela stiženého strachem ze smrti, dále českého gynekologa, který domněle neplodné pacientky v lázních léčí injektováním svého vlastního semene, zakládá tím sbratření lidstva a za službu prokázanou zmíněným Američanům požádá, aby ho adoptovali a umožnili mu tím výjezd za hranice, a konečně někdejšího politického vězně, z něhož se těsně před legální emigrací stane vrah.