Helena Kadečková Knihy

Kniha tří odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představuje v češtině první celkové zpracování dějin všech hlavních moderních skandinávských literatur, tedy písemnictví vznikajícího v dánštině, norštině, švédštině, islandštině a finštině. Autoři publikace zasazují severskou tvorbu do širších společenských a literárněhistorických souvislostí a podávají přehledný a syntetický obraz jejích nejdůležitějších vývojových trendů. Zároveň charakterizují stěžejní díla všech významných skandinávských spisovatelů, od moderních klasiků až po současné autory. Text je doplněn seznamem severských nositelů Nobelovy ceny a Ceny Severské rady za literaturu, výběrovou bibliografií překladů skandinávských literatur do češtiny. Vydání druhé, doplňované a revidované.

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.

Revidovaný překlad slavného středověkého rukopisu, obsahujícího nejstarší a nejvelkolepější germánské mytické a hrdinské písně. Mytická část vypráví islandské ságy, příběhy severských božstev od vzniku světa až po jeho soumrak, např. o moudrém Ódinovi, o zamilovaném Frejovi, o rozlíceném Thórovi, o šlechetném Baldrovi a o proradném Lokim. Hrdinská část pojednává o životech a skutcích lidí, jako byli Sigurd nebo Brynhilda, héroů známých i z německé mytologie a proslavených Wagnerovými operami. Písně hrdinské vznikly přímo na Islandu. Jedná se o tzv. Poetickou Eddu, na rozdíl od tzv. Prozaické Eddy autora z 13. st. Snoriho Sturlusona, která je spíše učebnicí poetiky pro začínající skaldy – na verších svých i starších skaldů vysvětluje rytmus, metriku atd., prostě „jak se dělá báseň“. Edda obsahuje tzv. eddické písně, které nemají autora, pocházejí z různých období a písemně byly zaznamenány v 13. století v Kodexu Regius v Královské knihovně v Kodani. G. Neckel je vydal jako vydavatel. Překlad Ladislava Hegera z islandštiny zrevidovala a doslovem opatřila Helena Kadečková.

Nové vydání nejznámějších severských mýtů a bájí v převyprávění Heleny Kadečkové. Svérázné příběhy o vzniku světa, věčném boji vládce Ódina, hrdinství boha Tóra a jeho kouzelném kladivu Mjöllni, lstivém poloobru Lokim, statečných soubojích s obry, o skřítcích, netvorech i vlku Fenrim, který mluví lidským hlasem. Kniha Soumrak bohů je beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století – sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Snorriho Edda). Knihu lze číst bez předběžných znalostí severské mytologie. Přibližuje totiž její obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou, zároveň skvěle poskytne představu o prostředí, v němž se mýty a báje rodily.

Skripta pro posluchače filosofické fakulty Univerzity Karlovy. dotisk v roce 2007

Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny. Čtyři stěžejní ságy - o Völsunzích, Ragnarovi Huňaté nohavici, o Bósim, o Hrólfovi Tyčce - oscilují mezi heroickou tragikou a zemitým komičnem, rytířskými mravy, vikinskou krutostí a odvážnou erotikou, pohádkovostí a realistickou psychologií. Na rozdíl od historičtějších ság rodových sloužily ságy o dávnověku především k zábavě a tento účel zdárně plní dodnes. Sága o Völsunzích inspirovala Richarda Wagnera k monumentálnímu opernímu cyklu Prsten Nibelungův a ságy o dávných dobách byly významným inspiračním zdrojem děl J. R. R. Tolkiena.

Novela Advent Islanďana Gunnara Gunnarssona (1889–1975) je malá perla světové literatury. Prostý, a přesto velkolepý příběh o shánění ovcí na zimu, tohoto každoročního rituálu hlavního hrdiny, vychází z autentického vyprávění místního farmáře Benedikta Sigurjónssona, přezdívaného Bensi z hor. Příběh je specificky islandský, ale právě díky realistické ukotvenosti v drsné, zasněžené přírodě severního Islandu poblíž jezera Mývatn nabyl obecnou platnost a je stejně aktuální i dnes. Zdánlivě banální vyprávění o pastýři, který při hledání posledních několika ovcí ze stáda dává v sázku vlastní život, má filozofický přesah a existenciální hloubku, o niž se významně zasluhuje Gunnarssonův styl. Gunnarsson vypráví úsečně a úspornými prostředky, vlastními středověkým ságám, jimž se mimochodem obdivoval a překládal je do dánštiny.

Balady, jež patří k nejvýznačnějším žánrům severské literatury, představují v evropském kontextu svérázný a starobylý útvar. Tento výbor zahrnuje dánské, švédské, norské, islandské a faerské balady – anonymní středověké písně, původně zpívané k tanci, s jednoduchou a vypjatou dějovou linií směřující bez zbytečných odboček přímo k pointě. Látku čerpají severské balady z mnoha oblastí: inspirují se historickými událostmi z dávné i nedávné doby, používají náměty ze ság i mytologie, z pověstí a legend, vyprávějí tragicky i rozmarně o rytířském životě. V tzv. baladách pohádkových se setkáváme s motivy, které migrovaly středověkou Evropou a jsou nám známé i z našich balad, žertovné balady nás naopak překvapí naprosto odlišným hodnocením běžných situací a přímostí, s jakou se zde pojednává o jinak tabuizovaných tématech.

Dějiny Islandu ilustrují obdivuhodnou životaschopnost malého národa v náročných přírodních podmínkách. Po osídlení ostrova v roce 930 založili potomci norských přistěhovalců suverénní středověký stát, jehož základem byly instituce starogermánských sněmovních svazů. Tyto instituce byly přizpůsobeny novým podmínkám a obohaceny o prvky moderní parlamentní demokracie, což vedlo k vývoji, kterého ostatní Germáni nedosáhli. Tento stát fungoval po tři století, během nichž Islanďané vytvořili bohatou materiální kulturu a vynikající literaturu. Díky křesťanské literatuře a domácí vypravěčské tradici vznikl specifický žánr dějepisectví – ságy, které poskytují vhled do islandských poměrů. Tyto ságy zachycují boje domácích předáků o moc, které v roce 1264 vedly k podrobení norskému králi a zařazení Islandu do lenního feudalismu. Po násilné reformaci a zavedení dánského monopolu na obchod postihla Islanďany stagnace ekonomického vývoje. Oživení přišlo až s národním hnutím v 19. století, a po vyhlášení samostatné republiky v roce 1944 dosáhli jedné z nejvyšších životních úrovní na světě.

Co jsou to runy? Jak se stavěly vikinské lodě? Proč vikingové podnikali námořní výpravy? Téměř tři století děsili tito pověstní lupiči a plenitelé středověkou Evropu. Drsní seveřané však sklízeli i obdiv – byli totiž odvážnými objeviteli, vynikajícími námořníky a šikovnými obchodníky. Dodnes jsou jimi lidé fascinováni. Historička Hildegard Elsner ukazuje v tomto díle z encyklopedické řady CO–JAK–PROČ, jací skutečně byli oni vikingové opředení pověstmi. Popisuje jak jejich smělé objevitelské cesty, tak i každodenní život lidí v severských zemích. Nevšední obraz této bouřlivé epochy dotvářejí fotografie jedinečných archeologických nálezů a názorné ilustrace. Knihu doplnila doc. PhDr. Helena Kadečková, skandinavistka, odborná publicistka a pedagožka FFUK.