Helena Kadečková Knihy

Kniha tří odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představuje v češtině první celkové zpracování dějin všech hlavních moderních skandinávských literatur, tedy písemnictví vznikajícího v dánštině, norštině, švédštině, islandštině a finštině. Autoři publikace zasazují severskou tvorbu do širších společenských a literárněhistorických souvislostí a podávají přehledný a syntetický obraz jejích nejdůležitějších vývojových trendů. Zároveň charakterizují stěžejní díla všech významných skandinávských spisovatelů, od moderních klasiků až po současné autory. Text je doplněn seznamem severských nositelů Nobelovy ceny a Ceny Severské rady za literaturu, výběrovou bibliografií překladů skandinávských literatur do češtiny. Vydání druhé, doplňované a revidované.

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.

Eddické písně jsou jednou z nejstarších památek evropského písemnictví. V podobě jaké je známe dnes vznikly v různých obdobích na Islandu a zapsány byly někdy v 12. - 13. století a dochovány jsou v Codexu Regius v Královské knihovně v Kodani, který byl také podkladem pro všechna další vydání. Kniha se skládá z Písní mytologických, přinesených na Island uprchlíky ze Skandinávie a které svými kořeny – na rozdíl od poezie ostatních evropských národů – sahají až do doby předkřesťanské a z Písní hrdinských, vzniklých již přímo v nové vlasti a popisujících hrdinské činy i obyčejný život tehdejších obyvatel. Kniha jistě potěší každého, kdo se zajímá o život starých Vikingů a o bohatou severskou literaturu raného středověku.

Nové vydání nejznámějších severských mýtů a bájí v převyprávění Heleny Kadečkové. Svérázné příběhy o vzniku světa, věčném boji vládce Ódina, hrdinství boha Tóra a jeho kouzelném kladivu Mjöllni, lstivém poloobru Lokim, statečných soubojích s obry, o skřítcích, netvorech i vlku Fenrim, který mluví lidským hlasem. Kniha Soumrak bohů je beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století – sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Snorriho Edda). Knihu lze číst bez předběžných znalostí severské mytologie. Přibližuje totiž její obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou, zároveň skvěle poskytne představu o prostředí, v němž se mýty a báje rodily.

Skripta pro posluchače filosofické fakulty Univerzity Karlovy. dotisk v roce 2007

Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny. Čtyři stěžejní ságy - o Völsunzích, Ragnarovi Huňaté nohavici, o Bósim, o Hrólfovi Tyčce - oscilují mezi heroickou tragikou a zemitým komičnem, rytířskými mravy, vikinskou krutostí a odvážnou erotikou, pohádkovostí a realistickou psychologií. Na rozdíl od historičtějších ság rodových sloužily ságy o dávnověku především k zábavě a tento účel zdárně plní dodnes. Sága o Völsunzích inspirovala Richarda Wagnera k monumentálnímu opernímu cyklu Prsten Nibelungův a ságy o dávných dobách byly významným inspiračním zdrojem děl J. R. R. Tolkiena.

Příběh je specificky islandský, ale právě díky realistické ukotvenosti v drsné, zasněžené přírodě severního Islandu poblíž jezera Mývatn nabyl obecnou platnost a je stejně aktuální i dnes. Zdánlivě banální vyprávění o pastýři, který při hledání posledních několika ovcí ze stáda dává v sázku vlastní život, má filozofický přesah a existenciální hloubku, o niž se významně zasluhuje Gunnarssonův styl.

Balady, jež patří k nejvýznačnějším žánrům severské literatury, představují v evropském kontextu svérázný a starobylý útvar. Tento výbor zahrnuje dánské, švédské, norské, islandské a faerské balady – anonymní středověké písně, původně zpívané k tanci, s jednoduchou a vypjatou dějovou linií směřující bez zbytečných odboček přímo k pointě. Látku čerpají severské balady z mnoha oblastí: inspirují se historickými událostmi z dávné i nedávné doby, používají náměty ze ság i mytologie, z pověstí a legend, vyprávějí tragicky i rozmarně o rytířském životě. V tzv. baladách pohádkových se setkáváme s motivy, které migrovaly středověkou Evropou a jsou nám známé i z našich balad, žertovné balady nás naopak překvapí naprosto odlišným hodnocením běžných situací a přímostí, s jakou se zde pojednává o jinak tabuizovaných tématech.

Dějiny Islandu jsou dějinami obdivuhodné životaschopnosti malého národa v tvrdých přírodních podmínkách. Jejich první fáze je pozoruhodná i v rámci dějin obecných. Po osídlení ostrova založili potomci přistěhovalců z Norska roku 930 suverénní středověký stát, jehož pilířem byly instituce starogermánských sněmovních svazů. Ty však záborci pustého ostrova přizpůsobili novým podmínkám, obohatili je o prvky takřka moderní parlamentní demokracie a rozvinuli na vyšší vývojový stupeň, k jehož realizaci ostatní Germáni už nedostali šanci. Tento stát fungoval po tři století a Islanďanům se během té doby podařilo vytvořit slušnou materiální kulturu a vynikající písemnictví.

Co jsou to runy? Jak se stavěly vikinské lodě? Proč vikingové podnikali námořní výpravy? Téměř tři století děsili tito pověstní lupiči a plenitelé středověkou Evropu. Drsní seveřané však sklízeli i obdiv – byli totiž odvážnými objeviteli, vynikajícími námořníky a šikovnými obchodníky. Dodnes jsou jimi lidé fascinováni. Historička Hildegard Elsner ukazuje v tomto díle z encyklopedické řady CO–JAK–PROČ, jací skutečně byli oni vikingové opředení pověstmi. Popisuje jak jejich smělé objevitelské cesty, tak i každodenní život lidí v severských zemích. Nevšední obraz této bouřlivé epochy dotvářejí fotografie jedinečných archeologických nálezů a názorné ilustrace. Knihu doplnila doc. PhDr. Helena Kadečková, skandinavistka, odborná publicistka a pedagožka FFUK.