Helena Kadečková Pořadí knih

Brilantní novela známého norského spisovatele Tarjei Vesaase v novém komiksovém zpracování Martiny Špinkové. Kniha je dvoudílná publikace – komiksová a textová část. Autor brilantní novely pro mládež, norský klasik Tarjei Vesaas, prokázal na nevelké ploše svou geniální schopnost vcítit se do mysli a srdcí náctiletých „dětí“. Jeho dvě hrdinky, veselá a družná Siss a plachá, uzavřená Unn, zpečetí nové přátelství – a vzápětí se jedna z nich ztratí. Křehký příběh se odehrává v kulisách norské zimy a následného tání a příchodu jara. Je o dospívání, kamarádství, tajemství, smutku, o potřebě mlčet i potřebě se svěřovat a povídat si. Vypráví o tom, jak se my lidé můžeme navzájem osvobodit ze zakletí. Knížka vychází v tradičním překladu Heleny Kadečkové opatřeném novou jazykovou redakcí Jarky Vrbové jako dvousvazkový soubor: v měkké vazbě původní Vesaasův text a v pevné vazbě moderní obrazová kniha na pomezí komiksu doprovázená zjednodušeným vyprávěním. Ilustrací a úpravy textu se ujala renomovaná autorka dětských knih a malířka Martina Špinková. Graficky knihu upravila Eliška Kudrnovská ze studia Designiq. Dvoudílná publikace je spojena barevně sladěnou pruženkou. Krásná kniha v tlumené barevnosti, nevtíravě půvabná, může být vhodným dárkem jak pro starší dítě, tak pro dospělého. Kniha poprvé vyšla v Norsku v roce 1963 a hned vzbudila velký ohlas a sklízela literární ceny. V roce 1987 byl román zfilmován.

V roce 1957 se pětadvacetileté absolventce germanistiky a dánštiny Heleně Kadečkové podařilo vycestovat z komunistického Československa na roční stáž na Island. Zamilovala se do této země a zažila pocit bezmezné svobody: „Náhle se mi poprvé v životě zdálo, že můžu vše a za vše odpovídám jen já sama.“ Intenzivně se seznamovala s jazykem, kulturou a pestrou společností studentů a umělců. Poznávala život v Reykjavíku i na severu, kde pracovala na statku a lovila sledě. Další studijní cesty podnikla v letech 1961 a 1965, během nichž procestovala celý ostrov, zúčastnila se rybářských výprav a stanovala na Sněmovních pláních. Spřátelila se s významnými islandskými spisovateli a na jejich rodiště se vracela po desetiletí. Vzpomínky na život s Islandem dopsala až šedesát let po první cestě, čerpajíc z vlastních poznámek, dopisů a článků, které přibližují zaniklý Island let 1957–1965. Text je stylově různorodý, kombinující beletrii a dokumentární prvky. Kniha se nesoustředí na chronologii či popis přírodních krás, ale na vzpomínky na lidi, které potkávala. Perspektiva osmdesátileté ženy přináší smíšené pocity, kdy konstatuje, že Island se proměnil, avšak stále mu vděčí „za to nejlepší ve svém životě“. Text doprovází vzácné barevné snímky Islandu a zmenšená reprodukce autorčiny cestovní mapy.

Příběh je specificky islandský, ale právě díky realistické ukotvenosti v drsné, zasněžené přírodě severního Islandu poblíž jezera Mývatn nabyl obecnou platnost a je stejně aktuální i dnes. Zdánlivě banální vyprávění o pastýři, který při hledání posledních několika ovcí ze stáda dává v sázku vlastní život, má filozofický přesah a existenciální hloubku, o niž se významně zasluhuje Gunnarssonův styl.

Je podzim roku 1918, poslední rok první světové války. Obyvatelé hlavního města Islandu, patnáctitisícového Reykjavíku, pozorují oblohu zbarvující se září ohně a plynů ze sopečných výbuchů. Národ slaví vítězství staletého boje o nezávislost na dánské monarchii, radost je však pokažena zákeřně propukající epidemií španělské chřipky. V tomto mikrokosmu se pohybuje šestnáctiletý chlapec, citově vyprahlý sirotek, který si vydělává obsluhou místních homosexuálů a žije filmy promítanými ve dvou reykjavických biografech. Autor v této mnohovýznamové novele zužitkovává své výzkumy výskytu homosexuality a počátků filmových projekcí na Islandu, současně objevuje i nitky vedoucí k vlastním předkům. Sjónovy knihy jsou naprosto jedinečné. Navazuje na samotné kořeny autentického starého Islandu. Úzký vztah s přírodou, který Islanďané pociťují odpradávna, tak plně pokračuje do moderní doby. Nejdůležitější ale je, že se mu daří sjednocovat mysl a srdce. — Björk

Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny. Čtyři stěžejní ságy - o Völsunzích, Ragnarovi Huňaté nohavici, o Bósim, o Hrólfovi Tyčce - oscilují mezi heroickou tragikou a zemitým komičnem, rytířskými mravy, vikinskou krutostí a odvážnou erotikou, pohádkovostí a realistickou psychologií. Na rozdíl od historičtějších ság rodových sloužily ságy o dávnověku především k zábavě a tento účel zdárně plní dodnes. Sága o Völsunzích inspirovala Richarda Wagnera k monumentálnímu opernímu cyklu Prsten Nibelungův a ságy o dávných dobách byly významným inspiračním zdrojem děl J. R. R. Tolkiena.

Nové vydání nejznámějších severských mýtů a bájí v převyprávění Heleny Kadečkové. Svérázné příběhy o vzniku světa, věčném boji vládce Ódina, hrdinství boha Tóra a jeho kouzelném kladivu Mjöllni, lstivém poloobru Lokim, statečných soubojích s obry, o skřítcích, netvorech i vlku Fenrim, který mluví lidským hlasem. Kniha Soumrak bohů je beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století – sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Snorriho Edda). Knihu lze číst bez předběžných znalostí severské mytologie. Přibližuje totiž její obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou, zároveň skvěle poskytne představu o prostředí, v němž se mýty a báje rodily.

Programová knížka ND hry islandského spisovatele - česká premiéra 14. listopadu 2008 v Divadle Kolowrat. Program obsahuje kromě textu islandské hry informace o autorovi, dalších tvůrcích a studie o islandském divadle a dramatu. Hra se odehrává v Reykjavíku v 50. letech 20. století.

Kniha tří odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představuje v češtině první celkové zpracování dějin všech hlavních moderních skandinávských literatur, tedy písemnictví vznikajícího v dánštině, norštině, švédštině, islandštině a finštině. Autoři publikace zasazují severskou tvorbu do širších společenských a literárněhistorických souvislostí a podávají přehledný a syntetický obraz jejích nejdůležitějších vývojových trendů. Zároveň charakterizují stěžejní díla všech významných skandinávských spisovatelů, od moderních klasiků až po současné autory. Text je doplněn seznamem severských nositelů Nobelovy ceny a Ceny Severské rady za literaturu, výběrovou bibliografií překladů skandinávských literatur do češtiny. Vydání druhé, doplňované a revidované.

Co jsou to runy? Jak se stavěly vikinské lodě? Proč vikingové podnikali námořní výpravy? Téměř tři století děsili tito pověstní lupiči a plenitelé středověkou Evropu. Drsní seveřané však sklízeli i obdiv – byli totiž odvážnými objeviteli, vynikajícími námořníky a šikovnými obchodníky. Dodnes jsou jimi lidé fascinováni. Historička Hildegard Elsner ukazuje v tomto díle z encyklopedické řady CO–JAK–PROČ, jací skutečně byli oni vikingové opředení pověstmi. Popisuje jak jejich smělé objevitelské cesty, tak i každodenní život lidí v severských zemích. Nevšední obraz této bouřlivé epochy dotvářejí fotografie jedinečných archeologických nálezů a názorné ilustrace. Knihu doplnila doc. PhDr. Helena Kadečková, skandinavistka, odborná publicistka a pedagožka FFUK.

Všeobecný přehled dějin Norska, obsahují doby slávy a rozkvětu, stejně jako doby úpadku a cizí nadvlády. Norské dějiny obsahují doby slávy a rozkvětu, stejně jako doby úpadku a cizí nadvlády. V době Vikingů byly položeny základy norského království, jehož síla byla založena na svobodných sedlácích. Díky nim byla uchována kulturní identita národa i v době , kdy Norsko ztratilo samostatnost a stalo se na tři staletí dánskou provincií. Navzdory politickému úpadku však postupně sílil norský podíl na námořním obchodu. Moderní norský národ se formoval od konce 18. století v dlouhém zápase o politická práva,který byl završen vyhlášením nezávislosti roku 1905.