Sergej Machonin (29. prosince 1918, Moskva – 24. listopadu 1995, Praha) byl divadelní a literární kritik, divadelní teoretik, dramaturg, scenárista, kulturní redaktor a publicista, překladatel z ruštiny, slovenštiny, srbochorvatštiny, bulharštiny, němčiny a francouzštiny, bratr architekta Vladimíra Machonina a sociologa Pavla Machonina, otec herečky Lenky Machoninové, manžel překladatelky Drahoslavy Janderové.
Sbírka se nekryje se stejnojmenným výborem, vydaným v nakl. G plus G roku 2011, přestože řadu povídek najdeme v obou. Strhující povídky z děsivého prostředí kolymských táborů nucených prací, kde autor prožil téměř dvacet let. Výběr z autorových povídek.
Drsný příběh dvou malých chlapců dvojčat, kteří formují svou morálku ve světě zvrácených hodnot doby válečné a poválečné.
Dva chlapci mimořádně racionální inteligence, spjatí navíc skoro mystickým poutem stejnokrevnosti dvojčat, vytržení z bezpečí domova pochopí okamžitě, že jediná sebeobrana proti cynismu a surovosti světa je – naučit se jí, vydržet ji a přelstít ji. Velký sešit snese srovnání s proslulou knihou Kosinského Nabarvené ptáče. Je to umělecké svědectví o zrůdnosti dokonce nesrovnatelně horší: stylistickou polohou pracující s holou výpovědí dětského deníkového záznamu je zde stvořen nejstrašnější hrdina naší doby: dítě jako učedník a spolupachatel zločinu. Velký sešit se stává knihou o zabití a zkáze andělství nevinného věku a o zničení prvotní lidské čistoty. I při vší krutosti předváděné školy nelidství je zároveň stále ještě i obrazem naděje v regenerační sílu tak rané mladosti obou dětí.
Velký sešit se stal předlohou ke stejnojmennému filmu, který získal hlavní ocenění na 48. MFF v Karlových Varech v roce 2013.
Mimořádně osobitá, vyzývavá, myšlenkově vyhraněná próza, osobní příběh Sergeje Machonina (1918–1995), kritika a překladatele. Kniha je rozdělena do tří dílů (Prostějov, Velké a malé dějiny, Záznamy), z nichž každý je ještě členěn do menších úseků. Nejrozsáhlejší je díl první, věnovaný mladým létům v hanácké metropoli, v němž autor zálibně kreslí rodinné prostředí, dobovou atmosféru a životní styl probudilého malého města. Druhý díl zabírá hledání příčin, pro které autor uvěřil v možnost uskutečnění snu o spravedlivější společnosti. Vše je soustředěno k nesentimentálnímu popisu onoho procesu, jímž se zralý muž prodíral ze svých iluzí k vnímání světa už „jiným“ rozumem a „jinýma“ očima. Třetí díl je souborem dopisů, deníkových zápisků a publicistických článků, vztahujících se k době pochartovní a polistopadové...
Válečný román, napsaný válečným dopisovatelem, zobrazuje na příběhu důstojníka a zdravotní sestry heroismus sovětského lidu za Velké vlastenecké války a atmosféru dní a nocí bojujícího Stalingradu. Vydání 8., v Našem vojsku a v tomto překladu 1.
Román jednoho z nejuznávanějších současných francouzských autorů. Jeho protagonista – válečný zajatec – ve Východním Prusku jako přízrak objíždí vesnice a verbuje malé chlapce pro německou vojenskou školu.
Román z autorovy pozůstalosti zahrnuje zkušenosti z politického vývoje a společenské atmosféry v Rakousku 30. let 20. století. Stárnoucí poštovní úřednice žije všedním a nuzným životem v malé rakouské vesnici. Její život se pronikavě změní, když přijme pozvání své bohaté tety aprožije s ní dovolenou v luxusním švýcarském penziónu. Návrat k realitě je pak daleko horší, život ve společnosti rozvrácené hospodářskou krizí nedává hrdince sebemenší šanci k důstojnému, třebas i chudému životu. Potkává stejně postiženého muže a když oba zjistí, že pro ně ve společnosti není místo, rozhodnou se pro společnou sebevraždu. V posledním okamžiku však zvolí jinou možnost a prostředky k životu získávají defraudací. Nakl. číslo: 01-093-86.
Dnes již legendární novelu autor promýšlel v Ekibastuzském pracovním lágru v zimě 1950-51 a její původní název zněl Šč-854 - Jeden den jednoho mukla. Postavu Ivana Děnisoviče vytvořil Solženicyn podle vojína Šuchova, který s ním bojoval za sovětsko-německé války, a podle vlastních zkušeností v lágru, kde pracoval jako zedník.