Sergej Machonin (29. prosince 1918, Moskva – 24. listopadu 1995, Praha) byl divadelní a literární kritik, divadelní teoretik, dramaturg, scenárista, kulturní redaktor a publicista, překladatel z ruštiny, slovenštiny, srbochorvatštiny, bulharštiny, němčiny a francouzštiny, bratr architekta Vladimíra Machonina a sociologa Pavla Machonina, otec herečky Lenky Machoninové, manžel překladatelky Drahoslavy Janderové.
Sbírka se nekryje se stejnojmenným výborem, vydaným v nakl. G plus G roku 2011, přestože řadu povídek najdeme v obou. Strhující povídky z děsivého prostředí kolymských táborů nucených prací, kde autor prožil téměř dvacet let. Výběr z autorových povídek.
Charriérův Motýlek vyšel v Paříži v roce 1969 a rázem se stal literární senzací. Jistě potěší zejména novou generaci čtenářů, neboť je to nejen slavný bestseller, ale především výborné počtení. Francouz Henri Charrière strávil dvanáct let v trestanecké kolonii na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně. Dvacet let po svém úspěšném útěku sedl a napsal o svém životě knihu. O obvinění z vraždy, kterou nespáchal, o odsouzení k doživotí, o deportaci do tropického pekla, kde se ocitl roku 1931, o dvou letech strávených na samotce, o příteli roztrhaném žraloky při pokusu o útěk, o sedmi dalších nezdařených pokusech i o tom posledním, úspěšném, kterým se ve 40. letech dopravil do úkrytu ve Venezuele...... celý text
Drsný příběh dvou malých chlapců dvojčat, kteří formují svou morálku ve světě zvrácených hodnot doby válečné a poválečné.
Dva chlapci mimořádně racionální inteligence, spjatí navíc skoro mystickým poutem stejnokrevnosti dvojčat, vytržení z bezpečí domova pochopí okamžitě, že jediná sebeobrana proti cynismu a surovosti světa je – naučit se jí, vydržet ji a přelstít ji. Velký sešit snese srovnání s proslulou knihou Kosinského Nabarvené ptáče. Je to umělecké svědectví o zrůdnosti dokonce nesrovnatelně horší: stylistickou polohou pracující s holou výpovědí dětského deníkového záznamu je zde stvořen nejstrašnější hrdina naší doby: dítě jako učedník a spolupachatel zločinu. Velký sešit se stává knihou o zabití a zkáze andělství nevinného věku a o zničení prvotní lidské čistoty. I při vší krutosti předváděné školy nelidství je zároveň stále ještě i obrazem naděje v regenerační sílu tak rané mladosti obou dětí.
Velký sešit se stal předlohou ke stejnojmennému filmu, který získal hlavní ocenění na 48. MFF v Karlových Varech v roce 2013.
Mimořádně osobitá, vyzývavá, myšlenkově vyhraněná próza, osobní příběh Sergeje Machonina (1918–1995), kritika a překladatele. Kniha je rozdělena do tří dílů (Prostějov, Velké a malé dějiny, Záznamy), z nichž každý je ještě členěn do menších úseků. Nejrozsáhlejší je díl první, věnovaný mladým létům v hanácké metropoli, v němž autor zálibně kreslí rodinné prostředí, dobovou atmosféru a životní styl probudilého malého města. Druhý díl zabírá hledání příčin, pro které autor uvěřil v možnost uskutečnění snu o spravedlivější společnosti. Vše je soustředěno k nesentimentálnímu popisu onoho procesu, jímž se zralý muž prodíral ze svých iluzí k vnímání světa už „jiným“ rozumem a „jinýma“ očima. Třetí díl je souborem dopisů, deníkových zápisků a publicistických článků, vztahujících se k době pochartovní a polistopadové...
Válečný román, napsaný válečným dopisovatelem, zobrazuje na příběhu důstojníka a zdravotní sestry heroismus sovětského lidu za Velké vlastenecké války a atmosféru dní a nocí bojujícího Stalingradu. Vydání 8., v Našem vojsku a v tomto překladu 1.
Charriérův Motýlek vyšel v Paříži v roce 1969 a rázem se stal literární senzací. Jistě potěší zejména novou generaci čtenářů, neboť je to nejen slavný bestseller, ale především výborné počtení. Francouz Henri Charrière strávil dvanáct let v trestanecké kolonii na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně. Dvacet let po svém úspěšném útěku sedl a napsal o svém životě knihu. O obvinění z vraždy, kterou nespáchal, o odsouzení k doživotí, o deportaci do tropického pekla, kde se ocitl roku 1931, o dvou letech strávených na samotce, o příteli roztrhaném žraloky při pokusu o útěk, o sedmi dalších nezdařených pokusech i o tom posledním, úspěšném, kterým se ve 40. letech dopravil do úkrytu ve Venezuele...
Román jednoho z nejuznávanějších současných francouzských autorů. Jeho protagonista – válečný zajatec – ve Východním Prusku jako přízrak objíždí vesnice a verbuje malé chlapce pro německou vojenskou školu.
Román z autorovy pozůstalosti zahrnuje zkušenosti z politického vývoje a společenské atmosféry v Rakousku 30. let 20. století. Stárnoucí poštovní úřednice žije všedním a nuzným životem v malé rakouské vesnici. Její život se pronikavě změní, když přijme pozvání své bohaté tety aprožije s ní dovolenou v luxusním švýcarském penziónu. Návrat k realitě je pak daleko horší, život ve společnosti rozvrácené hospodářskou krizí nedává hrdince sebemenší šanci k důstojnému, třebas i chudému životu. Potkává stejně postiženého muže a když oba zjistí, že pro ně ve společnosti není místo, rozhodnou se pro společnou sebevraždu. V posledním okamžiku však zvolí jinou možnost a prostředky k životu získávají defraudací. Nakl. číslo: 01-093-86.
Kniha obsahuje 4 povídky z truchlivého sovětského prostředí: Jeden den Ivana Děnisoviče, Případ na stanici Kočetovka, Martrjonina chalupa, Ve vyšším zájmu.
Román o růstu sovětského kolchozu, po minulé válce zanedbaného a nejhoršího v okrese, který se během rku pozdvihne na dobrý průměr a získá předpoklady stát se jedním z nejlepších v SSSR. Hlavní myšlenkou je změna ve vztahu lidí ke společné práci: vyčerpáni po válce, zbaveni nejlepších pracovníků, kteří padli na frontě, a vlivem špatného vedení přestávali se zajímat o družstevní hospodářství, starali se jen o výhody trhu, obchodovali a vydělávali pro sebe, nový předseda kolchozu počal po návratu z fronty organisovat znovu od začátku celou hospodářskou a stranickou práci, zvykal lidi pořádku a kázni, podchytil jejich zájem o nové pěstitelské methody a o mechanisaci. Z dřívějších liknavých lidí tak vznikl kolektiv uvědomělých pracovníků, ve kterých správné vedení a pokrokové myšlenky odkryly netušené schopnosti a daly jim vědomí, že jakéhokoliv nepřítele - sucho, deště, neúrodnou půdu - je možno překonat. Zároveň ukazuje autorka, jak i soukromé zármutky a neshody pomáhá vyřešit společné chápání budovatelských úkolů.
Motýlek 1-2 je literární dílo, které sleduje životní příběh Henriho Charrière, známého jako Motýlek, který byl neprávem odsouzen k doživotnímu vězení na francouzské Guyaně. V prvním svazku se čtenář seznamuje s Charrièreho osudem, jeho únikem z vězení a odhodláním vrátit se do Francie. Příběh je protkán tématy svobody, přežití a touhy po spravedlnosti. Charrière se setkává s různými postavami, které ovlivňují jeho cestu, včetně spoluvězňů a místních obyvatel, a jeho vytrvalost a vynalézavost jsou klíčovými prvky jeho charakteru.
Druhý svazek pokračuje v jeho dobrodružstvích a zkoumá důsledky jeho útěku, přičemž se zaměřuje na jeho snahu uniknout nejen fyzicky, ale také psychicky. Charrière čelí mnoha překážkám, které testují jeho odhodlání a morální hodnoty. Kniha se zabývá otázkami identity, přátelství a lidské odolnosti. Celý soubor nabízí komplexní pohled na Charrièreho život a jeho neúnavnou snahu o svobodu, přičemž zachycuje jak jeho osobní tragédie, tak triumfy.
Světoznámá novela sovětského autora odhaluje otřesné skutečnosti sovětských gulagů v 50. letech 20. století. Útlý svazek obsahuje pouze novelu Jeden den Ivana Děnisoviče.
Na osudu malé čínské vesničky ukazuje autor s hlubokou přesvědčivostí život čínského lidu v době před čínsko - japonskou válkou, v době války a těsně po ní. Citace z tiráže: Přeloženo do češtiny z ruského překladu. Vydáno pro členy Čtenářské obce jako hlavní svazek ediceSvět v rámci odběrního příspěvku, v němž je zahrnut nárok na vázanou knihu i Literární noviny.
Starý Sofoklův námět o Antigoné, jež se vzepře proti tyranovu zákazu pohřbít mrtvého, je v knize převeden do nacistického koncentračního tábora počátkem roku 1945, v němž se proti obdobnému zákazu vzbouří celý tábor.
Popisuje činnost odbojové organizace Mladá garda, která působila v roce 1942 v ukrajinském Krasnodonu okupovaném nacisty. Byla to organizace mladých lidí - komsomolců,kteří byli postupně fašisty odhaleni a zavražděni,
Výbor divadelních referátů a statí Sergeje Machonina, který je doprovázen úplnou anotovanou bibliografií, rozsáhlou ediční poznámkou a rejstříky. Tento poznámkový aparát si - společně s doslovem o Machoninově názorovém vývoji a kritickém typu - klade za cíl v co nejširších kontextech postihnout tuto pozoruhodnou a kontroverzní osobnost české poválečné divadelní kritiky.