Gustav Bernau Pořadí knih (chronologicky)

Detektivní román dvou amerických autorů, bratranců píšících pod pseudonymem. Příběh, ve kterém se na pozadí politických sympatií ve prospěch rooseveltovské demokracie vyšetřuje vražda muže. Při vyšetřování se klade důraz na dedukci z maličkostí, na jejich správnou interpretaci, která umožňuje orientaci ke správnému řešení. Podle doslovu J. Škvoreckého román je dobrou ukázkou rané práce autorů, kteří nejenom v USA patří k nejoblíbenějším … ale kteří představují i svérázný typ detektivky, v jistém smyslu (tradice horroru a vizionářství) stejně typicky americký, jako jsou romány drsné školy.

Kniha o dobývání nejvyšší hory světa od první expedice v roce 1921 až do roku 1972. Zevrubná zpráva o dobývání nejvyšší hory světa Mount Everestu od první expedice v roce 1921 až do roku 1972. Autor je zkušený publicista a horolezec, sám vedl řadu velehorských expedic (např. sedmkrátna Nanga Parbat), mezi nimi i jednu z posledních na Mount Everest v roce 1972. V chronologickém sledu seznamuje s historií všech expedic, začínaje těmi prvními, které měly za úkol zkoumat geologické, glaciologické a klimatické poměry a jejichž cílem byl úspěch v oblasti kartografie - až k těm posledním, které se staly mohutnými akcemi velkého organizačního aparátu. Padesátiletá historie objevování nejvyšší hory světa má samozřejmě i své hrdiny, Malloryho a Irvina, kteří se z výstupu už nikdy nevrátili, Edmunda Hillaryho a Tenzinga Norkeje, kteří jako první lidé stanuli na vrcholu, horolezce, účastníky všech expedicí, domorodé Šerpy a nosiče, jimž je hora hor zdrojem obživy, má i své snílky, kterým je zlezení osmitisícovky nedělní procházkou. V reportážním záznamu mezinárodní, tzv. evropské výpravy v roce 1972 dává pak autor nahlédnout i za oponu onoho velkolepého dramatu, kterým horolezectví bezesporu je.

Dvanáct antarktických příběhů a osudů. Pravdivé historické vyprávění o dobývání kontinentu.

William Saroyan je českým čtenářům již delší dobu důvěrně známy: poprvé okouzlil svými hrdiny, kteří jako by nás přiši povzbuzovat ze světa pohádek, kde vítězí dobro, láska a lidská soudržnost, dva roky po skončení druhé světové války - a to právě na stránkách Lidské komedie. Saroyan přistupoval k psaní stejně jako k životu - jako k úchvatnému sportovnímu zápolení, v němž zdaleka nejde pouze o konečné vítězství, ale o krásu a důstojnost boje, o to, abychom se plně odevzdali každičkému okamžiku a proži jej, přes leckteré hořké chvíle, v dobrém rozmaru a s humorem. Lidská komedie, příběh Homéra, Odyssea a celé rodiny Macauleyových a jejich přátel v kalifornské Ithace v době, kdy na evropském kontinentu zuřila válka, je vlastně barvitým prozaickým rozvedením autorova kréda: že totiž v každém, i tom nejobyčejnějším životě je cosi heroického a posvátného, cosi věčného. Saroyan nemá strach, že bude obviněn z patosu, romantismu či sentimentality. Odzbrojuje nás s šarmem naivistických kreslířů, nad jejichž výtvory se možná někdy usmíváme, ale v hloubi srdce jim jsme za tu bezprostřednost vděčni.