Philippa Gregoryová (* 9. ledna 1954) je anglická spisovatelka, autorka historických románů, která publikuje od roku 1987. Nejznámější z jejích děl je Králova přízeň (The Other Boleyn Girl, 2001), která v roce 2002 získala Cenu za romantický román roku od Asociace romantických romanopisců (RNA) a byla adaptována do dvou různých filmů.
Narodil se malý bratr, který převrátil svět princezny Květuše vzhůru nohama.
Princ Balíček je stejně nebojácný jako jeho starší sestra, dokáže se vypořádat
s únosci, Mořským hadem i piráty. Užívá si Princovské výsady, které Květuši
připadají nespravedlivé, ale Balíček se jich dokáže vzdát, když to situace
vyžaduje.
Princezny Květuše žije v pohádkovém království, ale není to obyčejná princezna. Odmítá respektovat Princeznovská pravidla. Celé dny tráví na svém poníku Želíkovi, a když je potřeba, osvobodí svého kamaráda prince Kuklíka ze spárů draka. Společně se postarají o malá vlčata a zbaví království nešťastného zbloudilého obra. První díl zábavné trilogie.
Svatojánská noc roku 1670.
Do zchátralého londýnského skladiště na jižním břehu Temže dorazí dva nečekaní návštěvníci. První z nich je bohatý muž z Yorkshiru, pátrající po milence, již před jednadvaceti lety opustil. James Avery má dnes vše: peníze, pozemky, ba i královu přízeň. Chybí mu jen jedno, a o to teď žádá Alinor, majitelku nuzného skladiště – o dítě, které s ní kdysi zplodil.
Druhým návštěvníkem je elegantní dáma až z dalekých Benátek. Hlásí se k Alinor coby ke své tchyni a zvěstuje jí strašnou zprávu – že se její starší syn Rob utopil ve zrádných proudech Benátské laguny. Alinor však má podezření, že na historce krásné cizinky něco nesedí…
„Smiř se se smrtí,“ napsala své mladší sestře Jane Greyová, když za otcovu touhu po moci zaplatila životem. Jenže Katherine na smrt vůbec nepomýšlí, je přece mladá a zamilovaná. Její těhotenství prozradí, že se tajně vdala, a skončí uvězněná v Toweru. A pak je tu Mary, nejmladší a opomíjená. Co se stane, bude-li vzdorovat své sestřenici, tvrdé a neúprosné královně Alžbětě?
Rok 1648, jižní Anglie, Sussex. Špatné místo, špatná doba.
Kraj bláta, mokřin a věčného zápasu o živobytí na konci světa, který není ani souš, ani moře, kde se s železnou pravidelností střídá příliv s odlivem, moře přichází a zase odchází, odhaluje rozlehlé bahnité pustiny kolem pobřeží.
Éra, kdy se svět obrátil naruby, zemi sužuje válka, krále uvěznili, moci se chopil parlament ovládaný Oliverem Cromwellem.
Alinor je bylinkářka a porodní bába, mnohými podezíraná z čarodějnictví, žena násilníka a pijana, který opustil rodinu a nechal jí na krku dvě děti. Musí se protloukat životem jako nejchudší z chudých, málem žebračka… Alinor se však nehroutí před lidskými řečmi, ani pod bídou, kterou zakouší. Byť její živobytí závisí na dobré vůli sousedů, byť její postavení ve světě závisí na muži, přesto myslí, jedná a žije za sebe, podle vlastního svědomí, přesvědčení a citu.
Přestože Markétu Tudorovnu, její sestru Marii a Kateřinu Aragonskou pojí příbuzenské pouto, nepřestávají se celý život žárlivě poměřovat. Příběh tří královen rozplétá složité vztahy a úkladné zrady ve stínu vášně, závisti a nebezpečí. Osud je však nevyzpytatelný, a proto se žádná z královen nemůže radovat ze svého momentálního vítězství dlouho.
Alžběta z Yorku byla odmala připravovaná na to, že se stane královnou. Jindřich Tudor VII. se s ní ožení, aby si upevnil moc. Jenže Angličané věří v návrat princů, Alžbětiných bratrů. Ti záhadně zmizeli a Jindřich se obává, že kdyby se některý objevil, on o trůn přijde. A stane se. Alžbětu čeká volba mezi ztraceným bratrem, jehož nepoznává, a manželem, kterého miluje.
Když Kateřinu Parrovou požádal Jindřich VIII. o ruku, zhrozila se. Z kdysi pohledného mladíka je nevypočitatelný stařec s páchnoucím dechem. Role šesté manželky krutého krále se jí hnusí stejně jako oblečení a šperky pěti předchůdkyň, které musí nosit. Na každém kroku naráží na jejich nešťastný osud a děsí se, jakému nebezpečí bude muset sama čelit.
Isabela a Anna z Warvicku byly dvě sestry, které vlastní otec postavil proti sobě. Tak toužil, aby jeho rod vládl Anglii, že mu nebylo líto své dcery obětovat. A jeho sen se splnil. Anna využije svých půvabů, provdá se za Richarda III. a stane se královnou. Můžeme jen hádat, zda Richarda skutečně milovala a zda byl Richard tak ukrutný, jak ho líčí dějiny…
DĚJINY PÍŠÍ HISTORII STŘEDOVĚKU A LIDÉ SE BOJÍ KONCE SVĚTA.
VYPADÁ TO, ŽE KATASTROFA, PŘI NÍŽ BUDE LIDSTVO ZCELA ZNIČENO, JE BLÍŽ A BLÍŽ…
Luca Vero, klášterní novic pověřený samotným představeným Řádu temnot – aby vyšetřil okolnosti blížícího se konce světa a přitom hledal stopy Ďábla a vykonával soud nad osobami podezřelými z kacířství – se vydává na další cestu. Tentokrát jej povinnosti zavedou do italského přístavního městečka Piccolo. Na cestě Luku a jeho druhy – písaře Petra a sluhu Freizeho – stále ještě doprovázejí dvě dívky, s nimiž se setkali při vyšetřování kacířství v klášteře Lucretili: bývalá abatyše Isolda a její společnice a přítelkyně, muslimka Ishraq.
Spolu s nimi přibudou do Piccola dětští poutníci, kteří mají namířeno do Jeruzaléma. Jejich vůdce Johann věří, že se před nimi rozestoupí moře, aby mohli do Svaté země dojít po souši. K překvapení všech se to skutečně stane – v den, kdy se poutníci chtějí vydat na další cestu, moře se skutečně rozestoupí – aby se po pár hodinách vrátilo v obrovské smrtící vlně…
Obyvatelé Piccola obviní Isoldu a Ishraq, že vlnu schválně kouzly přivolaly a Luca je musí znovu postavit před soud. A aby jeho starostem nebyl konec, v Piccolu se objeví i tajemný velmistr Řádu temnot…