Frédéric Bastiat Knihy

S touto knihou se čtenáři otevírají dva právem nejslavnější Bastiatovy eseje. Co je vidět a co není vidět brilantně vystihuje podstatu ekonomického uvažování a mělo by být pevně zabudováno v základu veškerého přemítání o ekonomických otázkách. Zákon, který v sobě kondenzuje základní témata liberálního smýšlení devatenáctého století a především je – na rozdíl od dnešní legislativy – ve svém sdělení jasný a přímý, by pak měl tvořit jádro úvah o uspořádání státu a jeho vztahu k občanům.

Frédéric Bastiat, který patří k téměř neznámým autorům a v učebnicích ekonomie se o něm navzdory jeho rozsáhlému dílu většinou nedočteme, vycházel při sepisování svých textů z metodologického základu, který by mu mohli mnozí současní ekonomové, ale také novináři i politici (všechna tato povolání Bastiat vykonával) závidět - byl jím zdravý rozum. Ano, takové myšlenky se rozvíjely ve Francii v polovině minulého století. A jelikož myšlenky vycházející ze zdravého rozumu nemohou na rozdíl od komplikovaně vyhlížejících moderních sofismat zastarat, mají i českému čtenáři po téměř 150 letech mnohé co říci. Ve sbírce esejů, která je uvedena obsáhlou studií doc. Jana Pavlíka, nalezneme mimo hlavního eseje Co je vidět a co není vidět, který dal název celé sbírce, také slavné eseje Petice výrobců svící, Dva systémy etiky, Obchodní bilance (přetištěný v Laissez Faire říjen 1998) a výňatek z Bastiatovy hry Tři konšelé.... celý text

Kolik oken musíme rozbít, abychom nastartovali růst ekonomiky? Máme zavést vysoká cla a všechno si vyrábět sami? Kdy konečně přinese dotování jedněch z peněz druhých prosperitu? Chceme všechno zboží exportovat? A hlavně – nekazí slunce kšefty elektrárnám a výrobcům žárovek? Tato kniha dokáže i tam, kde se současní ekonomové snaží situaci znepřehlednit rovnicemi, nabídnout zaostřený pohled na podstatu ekonomických problémů. Ta bývá často až triviální a její pochopení poskytne čtenáři možnost porozumět i komplikovanějším ekonomickým jevům. Životní dílo jednoho z nejvýznamnějších ekonomů klasického liberalismu Fréderica Bastiata odmítá státní nařízení a místo toho ukazuje, kterak vede dobrovolná spolupráce k nesrovnatelně lepším výsledkům. Útočí na samotné státní zřízení v zájmu toho nejdůležitějšího – svobody.

S touto knihou se čtenáři otevírají dva právem nejslavnější Bastiatovy eseje. Co je vidět a co není vidět brilantně vystihuje podstatu ekonomického uvažování a mělo by být pevně zabudováno v základu veškerého přemítání o ekonomických otázkách. Zákon, který v sobě kondenzuje základní témata liberálního smýšlení devatenáctého století a především je – na rozdíl od dnešní legislativy – ve svém sdělení jasný a přímý, by pak měl tvořit jádro úvah o uspořádání státu a jeho vztahu k občanům.Obsah:Co je vidět a co není vidětObchodní bilanceZákonVlastnictví a zákonOkrádání a zákon

Kde není právo, není svoboda. Právo však může být spíše nepřítelem než ochráncem. Původ právních norem hraje klíčovou roli v tomto problému. Liberální institut představuje přelomovou knihu italského právního teoretika Bruna Leoniho, která se zaměřuje na genezi práva. Hlavním přínosem je koncept tržního práva, který zdůrazňuje, že konkurence je nezbytná pro vznik dobrých zákonů. Současný monopol legislativy je v rozporu s tímto principem a Leoni ho přirovnává ke státně-socialistickému plánovači. Navrhuje, aby soudci byli součástí tržního prostředí a zbaveni výjimečnosti. Právník by měl fungovat jako vědec, jehož úkolem je hledání řešení pro případy předložené občany, podobně jako průmyslník konzultuje technické problémy s odborníky. Cílem je systém práva, který by byl vytvářen soudci a byl by nadřazený monopolní legislativě. Tento systém by soudce vystavil konkurenčnímu tlaku, což by vedlo k rychlejší a kvalitnější spravedlnosti. Publikace, která upadla v zapomnění, je v českém vydání doplněna analýzou Carla Lottieriho a spisem Frederica Bastiata. Kniha provokuje k přemýšlení o současném stavu a stojí za přečtení.

Došlo k zvrácení zákona! A policejní moc státu byla zvrácena společně s ním! Zákon, říkám, se nejen odvrátil od svého patřičného cíle, ale začal sledovat cíl zcela opačný! Zákon se stal zbraní všech druhů chamtivosti! Aniž by zabraňoval zločinu, zákon sám je vinen zlem, které by měl trestat! Pokud je toto pravda, jde o vážnou věc a morální povinnost mi nakazuje upozornit na ni své spoluobčany. Francouzský žurnalista a politik Frédéric Bastiat velmi přesně popsal desítky chyb v logickém ekonomickém uvažování, které byly před 160 lety ve Francii v kurzu. Na Bastiatově díle je fascinující, že při čtení jeho esejí člověk naráží na to, kolik těchto chyb přežilo celých 160 let a nenápadně se změnily ve společensky uznávané pravdy.