Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, většinou jen Tändzin Gjamccho, (tibetsky བསྟན་འཛིན་རྒྱ་མཚོ་; * 6. července 1935, Tagccher, Amdo, Tibet) je 14. tibetský dalajláma. Do roku 2011, kdy se vzdal svých politických funkcí, byl hlavou Ústřední tibetské správy sídlící v indické Dharamsale. Tibeťané jej tradičně považují za převtělence předchozího dalajlámy, je považován za duchovního vůdce Tibeťanů. Tändzin Gjamccho je nejvýznamnějším představitelem školy Gelug a jeho vliv zasahuje i do dalších škol tibetského buddhismu. Čínská vláda, která roku 1951 anektovala Tibet, jej považuje za symbol zastaralého teokratického systému.Tändzin Gjamccho se narodil jako páté z šestnácti dětí v zemědělské rodině ve vesničce Tagccher v tibetské provincii Amdo (dnešní Čching-chaj). Jeho rodný jazyk je proto jeden z místních dialektů. Ve dvou letech byl rozpoznán coby nový dalajláma. 17. listopadu 1950 byl uveden do své funkce, během nepokojů v Tibetu v roce 1959 dalajláma odešel do indické Dharamsaly, kde přebývá dodnes.
Autor nám postavu dalajlamy přibližuje vlastními zkušenostmi s tibetskou kulturou a také přátelstvím, které s dalajlamou už dlouho vede. Dozvíte se, co si dalajlama myslí o nejaktuálnějších světových problémech současnosti, jako je například migrační krize, evropská krize nebo globální oteplování.
Čtyři přednášky o dzogčhenu (velké dokonalosti), esenci nauk tibetské Staré školy (Ňingma), které přednesl J. S. dalajlama v Evropě a USA na základě klasických textů Garab Dordžeho, Paltul Rinpočheho ad. mistrů meditace. Nauky jsou doplněny jeho přednáškou „Úvahy o významu soucítění na konci dvacátého století“ a přednáškou Ňošul Khan Rinpočheho „Dar světu“. Předmluvu napsal Sogjal Rinpočhe.
Dalajlamova Knížka o mystice je drobná a nenápadná, ale o to působivější. Všem zájemcům o buddhistickou nauku se dostává do rukou dílo, které může obohatit život každého čtenáře a ukázat smysl vnitřního života. Mystika v buddhistickém pojetí, velmi racionální a praktická, je zaměřena na mysl; její „zkrocení“ vede k pravému poznání a osvobození. Předmluva Roberta Thurmana představuje spíš vyznání, které vás vyladí do tóniny, v níž můžete zcela přirozeně rezonovat s dalším textem. Zasvěcený úvod editorky Renuky Singhové přidává kontext k dalajlamovým slovům, v nichž se s naprostou samozřejmostí proplétají různé směry i staletí jako fasety na jediném drahokamu. Autentickému záznamu přednášky předcházejí dalajlamovy citáty. Knížku uzavírá glosář nejdůležitějších pojmů a jmen, který usnadňuje orientaci.
Dalajlama patří k největším duchovním autoritám současnosti. Nuceně pobývá v exilu, a snad právě proto může dobře zprostředkovat učení tibetského buddhismu lidem na Západě. Vnáší jeho myšlenky do kontextu s jinou duchovní tradicí, ale ukazuje je jako univerzálně platné nezávisle na čase a místě. Tato kniha pojednává o tom, že jedním z klíčů k duchovnímu prozření a osvobození je poznání sebe sama - úkol, jehož důležitosti a obtížnosti si byli od antiky vědomi i evropští myslitelé.
Ve své nové výzvě světu předkládá dalajlama své myšlenky o tom, jakým směrem by se mělo lidstvo vydat v následujících desetiletích. Záruku všeobecného míru vidí v celkovém etickém přístupu, který je nezávislý na jednotlivých náboženstvích. Kniha sestává z rozhovoru dalajlamy s novinářem a televizním moderátorem Franzem Artlem a velmi příjemně se čte.
Tato pozoruhodná knížka obsahuje základní teze buddhismu od Jeho Svatosti dalajlámy, jednoho z největších duchovních učitelů současnosti. Dalajlámovy epigramy o významu lásky, soucitu a potřebě osobní odpovědnosti nás nabádají k zamyšlení a zároveň jsou návodem, jak se skrze prastarou moudrost vypořádat s problémy našich současných životů a s nástrahami dnešní doby.
Nová kniha, velmi poutavě napsaná, představuje hluboce osobní portrét dalajlamy ve skutečném životě a přináší vzácné pohledy do jeho života. Čtenář má možnost setkat se s ním při různých příležitostech a vidět, že je stále stejný – hluboce lidský a plný empatie. Ke světu i k lidem přistupuje s nezměrným optimismem a obrovskou vstřícností. O hluboce duchovních záležitostech mluví přístupně a s nadhledem, kterým si musí získat každého, kdo hledá smysl života a touží po dosažení vnitřního štěstí.
Prostřednictvím knihy se nám otevírá možnost ocitnout se na dalajlamově přednášce původně určené jen malé skupině jeho studentů. Všem těm, kteří jsou v mysli stále dětmi, nabízí tento svazek návod a rady, které je uchrání od zmatků a bolesti. Dalajlama se zamýšlí nad štěstím a harmonií našeho života a zároveň poskytuje návod ke každodenním jednoduchým meditacím.
Důležité místo v našem životě by podle něj měl zaujímat soucit, jenž nám pomůže vyrovnat se se vztekem a agresí. Nakonec se tento respektovaný duchovní vůdce zabývá nanejvýš aktuální otázkou, tedy tolerancí mezi náboženstvími. Kniha je proto určena každému, kdo má zájem otevřít své srdce i mysl.
Tento text, patřící mezi nejvyšší jógické tantry, podrobně vysvětluje systém tibetského buddhismu, který se zabývá jemnou fyziologií, a podává důkladný výklad kanálků, kapek a větrů, jež jsou základem vědomí.
Pro praxi dvou stadií cesty nejvyšší jógické tantry je nezbytné porozumět základům, které je nutné očistit: smrti, mezistavu a znovuzrození. Text od tibetského učence Jangdžen Gjawa Lodöa, jejž doplňuje komentář jiného tibetského učence Lati Rinpočheho, se těmito procesy a stupni podrobně zabývá. Smrt, mezistav a znovuzrození je odborná a výstižně napsaná publikace a cenný pomocník při četbě slavné Tibetské knihy mrtvých i moderních západních prací o smrti a umírání.
V předmluvě Jeho Svatost 14. dalajlama nabízí praktické a zralé rady týkající se správného přístupu ke zkušenosti smrti, díky jemuž může každý zúčastněný poznat plný duchovní potenciál umírání a smrti.
Autobiografie současného, čtrnáctého dalajlamy se dá číst jako poutavé vyprávění prostého mnicha i jako příběh pohnuté tibetské historie 20. století. Tändzin Gjamccho líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála,...