Pavla Lidmilová Knihy

Dramatický román z roku 1956 prošel v mnoha překladech světem jako ojedinělý obraz brazilského vnitrozemí, „velké divočiny“, které bylo počátkem dvacátého století krajem nehostinným, ale uhrančivým svou drsnou exotičností. Strhující příběh zbojníků, kteří chtějí pomstít smrt svého vůdce, je zároveň příběhem osudové lásky. Střetají se tu síly dobra a zla na poli válečném i v nitru muže, osudově spjatého s přítelem, který jej provází na nebezpečné cestě životem. Doslov napsal Zdeněk Hrbata.

Zveřejnění Pessoových prozaických fragmentů pod titulem Kniha neklidu v roce 1982 způsobilo doslova literární senzaci. Tato „neklidná", nikdy neuzavřená kniha absurdního bytí a „zběsilého snění", dnes putuje celým světem jako literární puzzle pro editory, překladatele i čtenáře, a polemika o jejich možné interpretaci, organizaci a imaginárním autorství neustává. Pod titulem Kniha neklidu vyšly v českém překladu tři navzájem odlišné výbory, toto je první z nich.

Výbor současné portugalské poezie, jenž sestavil atašé portugalského velvyslanectví v rámci Festivalu spisovatelů v Praze. V antologii jsou zastoupeni básníci: Eugénio de Andrade, Ana Hatherly, Pedro Tamen, Gastao Cruz, António Franco Alexandre, Manuel Gusmao, Nuno Júdice, Fernando Pinto do Amaral a Paulo Teixeira.

Výbor fantaskních, absurdních povídek, jejichž postavy a děje se odehrávají v jakémsi neskutečném, snovém světě i čase.

Vypravěčkou této neobyčejné prózy je malířka, která se rozchází s mužem, aby našla bytostnou nezávislost a nebezpečnou svobodu. Místo barvami a tvary se tentokrát vyjadřuje slovy. Napohled chaotickou, kypící i zajíkavou promluvou, improvizací na různá témata, nesměřuje k jasně uspořádanému projevu: slovem se snaží zachytit „ne-slovo“, to, co je mezi řádky a zdá se být nesdělitelné. Slovo je pouze prostředek, „návnada“, a nevypráví se jím příběh, ale zachycuje se měnlivý stav hledajícího ducha. Abstraktnost myšlení se střetává se slastí i trýzní matérie, jedno se vyjadřuje skrze druhé, a zjevuje se radost.

Výbor z povídek brazilské spisovatelky Clarice Lispectorové ukazuje všechny nosné aspekty její tvorby. Své hrdiny staví do krizové, přesto však v životě běžné situace a dává nahlédnout do jejich reakcí. Povídky vybrala a doslov napsala Pavla Lidmilová.

V pořadí třetí český výbor z mnohotvárného díla Portugalce světového věhlasu představuje po Pessoovi básníkovi a prozaikovi spisovatelskou osobnost vymezenou hlubinněji než žánrově. Editorka Pavla Lidmilová do tohoto svazku zařadila Pessoovy hermetické básně, „statické drama“ Námořník, anglicky psaný Esej o iniciaci a vybrané prozaické fragmenty a dopisy, jež všechny spojuje esoterická perspektiva. Výbor poodhaluje českému čtenáři roušku nad skrytými prameny tvorby jednoho z velikánů tohoto století, který stanul v téže řadě zasvěcenců jako svého času náš J. A. Komenský. Verše přebásnil Josef Hiršal, z portugalštiny přeložila Pavla Lidmilová, z angličtiny Šárka Grauová, předmluvu napsala Daniela Hodrová.

Sedm povídek významného portugalského exilového spisovatele. Miguéis uprchl ve třicátých letech před diktátorským režimem z Portugalska a usadil se v USA. I když později měl možnost se vrátit, zůstal v exilu až do své smrti, přitom ovšem psal výhradně portugalsky a ve své vlasti došel plného uznání. Tento poněkud rozporuplný životní úděl se mohutně promítá do jeho díla, povídky v této knize nejsou výjimkou. V příbězích atentátníka, který přijíždí splnit svůj úkol do neznámého města, vědce, který z touhy po nezávislosti „prováhá“ svou osudovou lásku, spisovatele s příliš bujnou fantazií, zde i v ostatních povídkách jde především o pocity lidí, vytržených ze svého prostředí a tápajících v cizím světě. Toto téma je zjevně autorovou alfou i omegou a jeho vášnivá touha ulevit své rozpolcené duši prostřednictvím vesměs osamělých literárních hrdinů dává knize jakýsi naléhavý tón. Zajímavé čtení, zvláštním způsobem upřímné, oscilující na hranici tragična a ironického nadhledu, což je zřejmě styl vlastní autorům, jejichž základní životní zkušenosti vyvěrají ze specifického a často nemilosrdného prostředí latinského světa.

Podrobné sebezpytující, chladně intelektuálně analyzující úvahy člověka stojícího před bilanční sebevraždou se v první povídce prolínají s intenzivními prožitky posledních citových a emocionálních vjemů fiktivní postavy, venkovského šlechtice, barona de Teive. Tato postava je zosobněním negace života, životní prázdnoty, pesimismu a pýchy na vlastní intelekt. Ve druhé povídce Ďábel hovoří s ženou Marií a přes ní s jejím nenarozeným dítětem, svým duchovním synem. Představuje se jako ironik, snílek a kavalír a seznamuje ženu se svým chápáním světa.

Pět novel s různou tematikou zahrnuje portugalskou literární tvorbu od přelomu století do současnosti a jsou zároveň ukázkou jednotlivých literárních směrů od dekadence a symbolismu, k sociální problematice až k psychologickým otázkám a etice. Mário de Sá-Carneiro: Lúciova zpověď (A Confissão de Lúcio, 1913) – fantastická novela, ve které se obráží symbolismus a dekadence. Odehrává se v Paříži na přelomu století uprostřed bohémy a intelektuální společnosti. Přátelství dvou Portugalců je narušeno ženou a vede k vraždě. Branquinho da Fonseca: Neklidná řeka – psychologická novela o mladém inženýrovi, který pomáhá stavět letiště v opuštěném kraji. Napětí a nesnesitelnou atmosféru uprostřed mužské společnosti vytváří zde žijící jediná žena. Carlos de Oliveira: Včely v dešti (Uma Abelha na Chuva, 1953) – příběh nerovného manželství - zbohatlého kupce a zchudlé šlechtičny vedoucí k tragedii. Ferreira de Castro: Misie (A Missão, 1954) – děj se odehrává za 2. světové války ve Francii v malé vesnici, ve které představený mužského kláštera uvažuje o označení střechy klášterní budovy slovem misie, aby ji uchránil před leteckým útokem. Hélia Correiová: Ďáblova hora – příběh lásky slečny Mileny je jakási apoteóza mateřství a ženství, vycházející z lidových tradic a tajemných přírodních sil.

Výbor z básní jednoho z nejvýznamnějších moderních portugalských básníků. Obsahuje básně tří fiktivních spisovatelských osobností s odlišnou estetickou a filosofickou koncepcí tvorby, a to Alberta Caeira, Alvara de Campos a Ricarda Reise, jímž autor říkal heteronyma, a dále pak básně podepisované vlastním básníkovým jménem. Verše vyjadřující drama osamělého člověka, zcela oddaného poezii.

Satirickofantastická bajka, jejíž dějovou osu tvoří neuvěřitelná dobrodružství černého poručíka mezi Indiány. Poručík brazilské národní armády je za války zajat v Amazonii bojovnými Amazonkami a přinucen u nich sloužit jako sexuální otrok. Po této rozporuplné zkušenosti se ocitne ve vesnici karibských Indiánů s fantastickými kmenovými zvyky, které jsou podporovány užíváním drog a úsilím dvou bílých misionářů. Pobyt černošského vojáka mezi obyvateli pralesa je podán jako humorná a intelektuálně náročná konfrontace civilizace a divošství.... celý text

Výbor ze čtyř povídkových knih, vydaných v letech 1981–2000, se soustřeďuje na ženský pohled na život od dětství po stáří. V centru autorčiny pozornosti je problematika lidských vztahů. Povídky Tellesové upoutávají fabulační vynalézavostí a brilantním způsobem vyprávění. Ponechávají prostor čtenářově fantazii v situacích, kdy představivost proměňuje skutečnost. V příbězích se mísí vzpomínky, přemítání a fantazie, minulost i dnešek v obratně napsaných a překvapivě pointovaných textech.

Tajemství světa je hlavním tématem Pessovy subjektivní tragédie Faust, kterou Eduardo Lourenço označil za básnické a duchovní dobrodružství, jež bylo koncipováno a uskutečněno jako elegie i epopej Ztroskotání.

Alberto Caeiro je jedno z fiktivních alter-ego portugalského básníka a prozaika Fernanda Pessoy (1888-1935). Stvořitel Pessoa určil Albertu Caeirovi jen krátký pobyt na tomto světě, a to převážně ve venkovském domku na kopci kdesi ve středním Portugalsku. Udělil mu však také roli Mistra svých dalších básnických osobností a souběžně s jeho tvorbou rozvíjel jejich vzájemné styky a diskuse. Význam heteronyma Alberta Caeira shrnuje překladatelka v doslovu. Texty doprovázejí faksimile Pessoova rukopisu, horoskopy a podobizny jeho heteronym a další bohatý výtvarný materiál.

Jako řeka, jež plyne je soubor vyprávění, úvah a myšlenek, který představuje příčný řez literárním dílem Paula Coelha a zřetelně odráží šíři tvorby proslulého brazilského autora. V krátkých textech z posledních let spojuje spisovatel své zážitky z cest, vyslechnuté příběhy a setkání s neobyčejnými lidmi se zamyšlením nad odvěkými problémy člověka. Projevuje neutuchající zájem o všechno, co se děje třeba v nejvzdálenějších končinách světa, čerpá z moudrosti Východu, z Bible, z Koránu, ze židovských legend i z folkloru různých národů a zároveň komentuje některé současné události.

Román Alchymista – největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.

Světově známý portugalský spisovatel F. Pessoa (1888-1935) v této ironické próze logicky dokazuje, jak je možné být zároveň úspěšným bankéřem i uvědomělým anarchistou. Tato ironická "intelekturální povídka" ukazuje další překvapivou stránku autorova díla. Jde o jedno z mála děl, které vyšlo ještě za jeho života. Bylo přeloženo do mnoha jazyků a je uváděno na předních světových scénách.

Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřní touhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny.

Kniha poezie a stručných prozaických útvarů, uspořádaná z textů nalezených v autorčině literární pozůstalosti. Pavla Lidmilová (1932-2019), známá jako překladatelka z portugalštiny, se v této knížce představuje jako tvůrkyně původních básní a krátkých próz. Uvádějí nás do světa tušeného pod povrchem věcí, kde se odehrávají drobná, mnohdy bolestná dramata lidského života. Zvláštním typem přeludných obrazů, podobných snům, jsou pro autorku filmy, komentované s erudicí i existenciálním zaujetím. Nakladatelská anotace.

Tato kniha, která získala autorovi mimořádnou popularitu, je podrobným líčením jeho pěší pouti do Santiaga de Compostela a zhodnocením získané duchovní zkušenosti. Po stopách středověkých poutníků se Paulo pod vedením učitele a přítele Petra vypravil, aby našel meč, který mu byl při slavnostním rituálu jednoho esoterického řádu pro přílišnou pýchu a posedlost zázraky odepřen a ukryt kdesi na svatojakubské cestě. Během náročných zkoušek, s jejichž pomocí poutník jednotlivé úseky cesty za ztraceným mečem zdolává, se vyvíjí i složitý vztah učedníka a mistra ve vzájemném dávání a přijímání.

V románu Pátá hora se Paulo Coelho vrací do starověké Fénicie, aby na příběhu izraelského proroka Eliáše sledoval jeden výjimečný lidský osud od propasti nevyhnutelné tragédie až k odhodlání volit si svou vlastní cestu životem a přijmout za ni odpovědnost. Na Blízkém východě, kde se odpradávna mísily mnohé kultury, kudy na křižovatce cest táhla ničivá vojska asijských a afrických velmocí a kde probíhaly dalekosáhlé historické děje, dojde v kratičkém úseku jediného bytí k setkání muže a ženy a ke konfrontaci jejich víry, lásky, pochybností a naděje v čase bouřlivých událostí.

Paulo Coelho přináší ve svém dalším románu fascinující a dramatickou zápletku, v níž čtenář odhalí dlouhou tradici, založenou na ženské síle a na lásce. Athéna má v sobě přirozený dar. Tato adoptivní dcera Libanonky a zámožného podnikatele z Bejrútu přesídlí s rodinou do Londýna krátce poté, co v její zemi vypukne válka. Na univerzitě se seznámí s mužem, který se stane otcem jejího syna, ale potíže, jimž dívka čelí, vedou k rychlému rozpadu jejich manželství. Jako matka nemůže nemyslet na ženu, která jí dala život, a aby pochopila, jak ji mohla po narození opustit, vydává se tuto svou biologickou matku hledat do Rumunska. Cesta však nás nikdy nezavede jen tam, kam jsme zamýšleli jít, a to, co Athéna na této cestě odhalí, změní navždy její život i životy lidí kolem ní.

Ve svém nejnovějším díle se autor vrací k motivu pouti: tentokrát se vydává na cestu po Transsibiřské magistrále. Putování hrdinů knihy se odvíjí ve znamení symbolu Alef, který pro autora v duchu magické tradice představuje bod, v němž se vše sbíhá a v němž můžeme v jediném okamžikuspatřit vše.

Dnes už klasický román Paula Coelha Valkýry (napsaný roku 1992) je autobiografický a zároveň široce platný příběh dvou povahově odlišných partnerů, jejichž manželství hrozí rozpad. Oba si během čtyřicetidenního pobytu v Mohavské poušti v roce 1988 uvědomují své nejvnitřnější konflikty a obstojí ve zkoušce při setkání se skupinou bojovných Valkýr hlásajících příchod doby velkých proměn. Paulo má splnit další úkol, zadaný Mistrem, známým už z Mágova deníku, aby byla zlomena kletba Paulovy dřívější zkušenosti s démonickými silami. Má totiž "mluvit s andělem", pohroužit se do nejhlubšího nitra, otevřít se intuici a cítit se součástí vesmíru.

Brazilská spisovatelka židovského původu zachycuje ve své románové prvotině (1943) příběh mladé dívky, která se v krizích a zmatcích probíjí na cestě od dětství a mládí k dospělosti – k lásce k muži, k opravdovosti manželského vztahu.

Dramatický román z roku 1956 prošel v mnoha překladech světem jako ojedinělý obraz brazilského vnitrozemí, „velké divočiny“, které bylo počátkem dvacátého století krajem nehostinným, ale uhrančivým svou drsnou exotičností. Strhující příběh zbojníků, kteří chtějí pomstít smrt svého vůdce, je zároveň příběhem osudové lásky. Střetají se tu síly dobra a zla na poli válečném i v nitru muže, osudově spjatého s přítelem, který jej provází na nebezpečné cestě životem.

Soubor 18 povídek, které je možno označit jako fantastickou prózu – nepleťte si ale tento pojem s fantasy – které z portugalských povídkových výběrů sestavila Pavla Lidmilová nás uvádí do svérázného světa autorovy snových fantazií plných prazvláštních zjevení, zoomorfie, porušenékauzality atd. „Nikdy jsem se nesnažil dát svým povídkám nějaký konec. Nejednoznačnosti využívám jako prostředku vyprávění a příběhy co nejvíce fragmentarizuji, abych ujistil čtenáře, že budou pokračovat donekonečna v nezrušitelném cyklickém pohybu.“

Výbor z veršů angolského básníka a politika. Obsahuje básně vydané dříve v knihách Quatro Poemas de Agostinho Neto (1957) a Poemas (1961).

Psychologický román portugalského spisovatele vypráví o kritickém momentu v životě úspěšného lékaře, který v okamžiku nejistoty bezúspěšně hledá odvahu být sám sebou a sílu vypořádat se se strachem ze ztráty společenské prestiže.

Děj románu klasika angloamerické literatury se odehrává v mexickém městečku roku 1938, v době porážky španělských republikánů na Ebru. Pod vnějším rámcem posledního dne bývalého britského konzula, jenž hledá záchranu v alkoholu, kreslí obraz světa 20. století s hrozbou fašismu a rozpadem západní civilizace. Přeložil František Jungwirth, verše přeložil Jan Zábrana a ty španělské přeložila Pavla Lidmilová.

"Kolibřík", celoplátěná vazba, uloženo v kartonovém obalu Svazek obsahuje výbor z veršů proslulého představitele portugalské renesance.

Brazilský román o ambiciózním primitivním muži, který si v životě cenil pouze majetku, dokud ho jeho zhoubná vášeň nepřipravila o štěstí. Mladý nádeník učiní smyslem svého života získání velkého statku v rodné vesnici. Po dosažení tohoto cíle se ožení s chudou inteligentní učitelkou, aby svůj úspěch potvrdil i dědicem...

Osou románové satiry na maloměšťácký životní styl je tragikomická fraška, v níž sedm pro stávku nepohřbených nebožtíků vstává z rakví a obviňuje představitele městských úřadů z protizákonných postupů i z nemorálnosti v jejich osobním životě. První česky vydávané dílo předního brazilského spisovatele.