Pavla Lidmilová Pořadí knih

Paulo Coelho přináší ve svém dalším románu fascinující a dramatickou zápletku, v níž čtenář odhalí dlouhou tradici, založenou na ženské síle a na lásce. Athéna má v sobě přirozený dar. Tato adoptivní dcera Libanonky a zámožného podnikatele z Bejrútu přesídlí s rodinou do Londýna krátce poté, co v její zemi vypukne válka. Na univerzitě se seznámí s mužem, který se stane otcem jejího syna, ale potíže, jimž dívka čelí, vedou k rychlému rozpadu jejich manželství. Jako matka nemůže nemyslet na ženu, která jí dala život, a aby pochopila, jak ji mohla po narození opustit, vydává se tuto svou biologickou matku hledat do Rumunska. Cesta však nás nikdy nezavede jen tam, kam jsme zamýšleli jít, a to, co Athéna na této cestě odhalí, změní navždy její život i životy lidí kolem ní.

Kniha poezie a stručných prozaických útvarů, uspořádaná z textů nalezených v autorčině literární pozůstalosti. Pavla Lidmilová (1932-2019), známá jako překladatelka z portugalštiny, se v této knížce představuje jako tvůrkyně původních básní a krátkých próz. Uvádějí nás do světa tušeného pod povrchem věcí, kde se odehrávají drobná, mnohdy bolestná dramata lidského života. Zvláštním typem přeludných obrazů, podobných snům, jsou pro autorku filmy, komentované s erudicí i existenciálním zaujetím. Nakladatelská anotace.

Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřní touhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny.

Ve svém nejnovějším díle se autor vrací k motivu pouti: tentokrát se vydává na cestu po Transsibiřské magistrále. Putování hrdinů knihy se odvíjí ve znamení symbolu Alef, který pro autora v duchu magické tradice představuje bod, v němž se vše sbíhá a v němž můžeme v jediném okamžikuspatřit vše.

Dnes už klasický román Paula Coelha Valkýry (napsaný roku 1992) je autobiografický a zároveň široce platný příběh dvou povahově odlišných partnerů, jejichž manželství hrozí rozpad. Oba si během čtyřicetidenního pobytu v Mohavské poušti v roce 1988 uvědomují své nejvnitřnější konflikty a obstojí ve zkoušce při setkání se skupinou bojovných Valkýr hlásajících příchod doby velkých proměn. Paulo má splnit další úkol, zadaný Mistrem, známým už z Mágova deníku, aby byla zlomena kletba Paulovy dřívější zkušenosti s démonickými silami. Má totiž "mluvit s andělem", pohroužit se do nejhlubšího nitra, otevřít se intuici a cítit se součástí vesmíru.

Alberto Caeiro je jedno z fiktivních alter-ego portugalského básníka a prozaika Fernanda Pessoy (1888-1935). Stvořitel Pessoa určil Albertu Caeirovi jen krátký pobyt na tomto světě, a to převážně ve venkovském domku na kopci kdesi ve středním Portugalsku. Udělil mu však také roli Mistra svých dalších básnických osobností a souběžně s jeho tvorbou rozvíjel jejich vzájemné styky a diskuse. Význam heteronyma Alberta Caeira shrnuje překladatelka v doslovu. Texty doprovázejí faksimile Pessoova rukopisu, horoskopy a podobizny jeho heteronym a další bohatý výtvarný materiál.

Kniha přináší sebrané fejetony, články a glosy oblíbeného autora z let 1998 až 2005. Spojuje v nich své zážitky z cest, příběhy a setkání s neobyčejnými lidmi se zamyšlením nad odvěkými problémy člověka.

Dramatický román z roku 1956 prošel v mnoha překladech světem jako ojedinělý obraz brazilského vnitrozemí, „velké divočiny“, které bylo počátkem dvacátého století krajem nehostinným, ale uhrančivým svou drsnou exotičností. Strhující příběh zbojníků, kteří chtějí pomstít smrt svého vůdce, je zároveň příběhem osudové lásky. Střetají se tu síly dobra a zla na poli válečném i v nitru muže, osudově spjatého s přítelem, který jej provází na nebezpečné cestě životem. Doslov napsal Zdeněk Hrbata.

Výbor ze čtyř povídkových knih, vydaných v letech 1981–2000, se soustřeďuje na ženský pohled na život od dětství po stáří. V centru autorčiny pozornosti je problematika lidských vztahů. Povídky Tellesové upoutávají fabulační vynalézavostí a brilantním způsobem vyprávění. Ponechávají prostor čtenářově fantazii v situacích, kdy představivost proměňuje skutečnost. V příbězích se mísí vzpomínky, přemítání a fantazie, minulost i dnešek v obratně napsaných a překvapivě pointovaných textech.