Osbert Lancaster byl britský satirik a karikaturista, jehož dílo vtipně a civilizovaně komentovalo britskou společnost. Jeho tvorba, charakteristická jemným humorem a hlubokým porozuměním lidské povaze, se zaměřovala na sociální a architektonickou satiru. Prostřednictvím svých populárních kreslených vtipů, včetně inovativního formátu „Pocket Cartoon“, Lancaster s nadhledem a sympatiemi zobrazil britskou společnost, zejména její vyšší vrstvy. Jeho umění poskytovalo čtenářům úlevu a nadhled v nelehkých dobách, čímž si získal uznání jako kultivovaný kritik lidských slabostí.
An Enquiry Into the Identifiable Characteristics of the English Aristocracy
Nancy Mitford's "The English Aristocracy" in 1955 sparked off the great debate about U and non-U usage. The articles collected here include contributions from Alan Ross, Evelyn Waugh, "Strix", Christopher Sykes, and John Betjeman.
JÍZLIVÉ NESMYSLY BYROKRACIE Účetnictví státu je nesystematické, nevědecké, zbytečně složité a předkládané tak, aby se fakta zatajila, nebo dokonce zfalšovala. Místo aby byly přehlednější, jsou tyto účty čím dál složitější a nejasnější a položky, o které v nich jde, jsou rozsáhlejší a nesrozumitelnější. Neodpovídají skutečnosti a neodpovídají ani sobě navzájem. Politikové a daňoví odborníci se domnívají, že státních úředníků zřejmě přibývá tolik proto, že je třeba udělat mnohem víc práce. Cynikové, kteří začali tento úsudek zpochybňovat, dospěli k názoru, že jestliže tolik úředníků přibylo, pak někteří z nich by už neměli mít co na práci, nebo všichni pracují mnohem kratší dobu. Skutečnost je taková, že počet úředníků s množstvím práce naprosto nesouvisí. Vzrůst počtu zaměstnanců se řídí Parkinsonovým zákonem a úředníků by bylo stejně, i kdyby práce značně ubylo nebo by zanikla úplně. Profesor Parkinson se bohužel nemýlí…