Vergilius

Publius Vergilius Maro, představitel latinské římské literatury, byl literárním mluvčím císaře Octaviana Augusta, který usiloval o upevnění státu. Císař ochotně podporoval básníky, kteří svými díly připomínali staré římské ctnosti – plnění závazků k bohům, vlasti a rodině, poctivost a statečnost. Zároveň měla literatura oslavovat staré tradice římského národa.

Venkovští rodiče Publia Virgilia Mara byli zřejmě prostí, ale dost zámožní na to, aby mu mohli popřát vyššího vzdělání. Vergilius studoval od. r. 55 př. n. l. v Cremoně a v Mediolanu (dnešní Milán), v roce 52 př. n. l. v Římě, kde studoval rétoriku, filosofii a matematiku. Vergilius měl slabý hlas a byl ostýchavý, nelákala ho veřejná dráha, na niž se rétorikou připravoval.

Styk s členy mladořímské školy přivedl Vergilia ke studiu helénistické poezie, hlavně řeckého básníka Theokrita. Sblížil se s neoteriky, ti mu byli zřejmě vzorem v počátcích jeho básnické tvorby. Neoterici byli latinští básníci poloviny 1. století př. n. l., jejichž vzorem byla alexandrijská poezie.