Milan Sobotka Knihy

Soubor statí, které tvoří ve svém celku vývoj filozofie od Descarta po Hegela. 2., opravené vydání.

studie k světonázorovému a metodologickému vývoji v německé klasické filozofii.

Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské smlouvě – přechází Rousseau k pojetí druhého a druhých jako subjektů vzájemného uznání. Podle Hegela je právě Rousseau prvním filosofem svobodné vůle jedinců jako média vzájemného uznání, jímž je konstituován stát. Rousseau tak u Hegela zaujímá prvořadé postavení v novověké politické teorii. Z tohoto hlediska mají Rousseauovy výzvy k větší majetkové rovnosti ve společnosti, pokud překračují meze politické rovnosti, až druhořadý význam. Milan Sobotka se proto věnuje především ukázání významu druhého a druhých pro konstituci a politický status jedince.

Dílo irského filosofa z první poloviny 18. století, ve kterém polemizuje s Lockeho teorií o abstrakci rozumu.

Nové organon čili Správný návod, jak vykládat přírodu od anglického filosofa, právníka a politika je realizací druhé části Velkého obnovení věd, v němž Bacon rozpracoval plán na přestavbu vědy. Vlastnímu textu předchází stručný výklad Baconova života a díla, přehled jeho filosofických spisů a studie o Baconovi a novověké přírodovědě. Úvodní studii napsali Miroslav Zůna a Milan Sobotka.

Rozbor některých ústředních myšlenek Hegelovy filozofie.

Kniha představuje klasické dílo evropské metafyzické tradice.