Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela
- 269 stránek
- 10 hodin čtení
Soubor statí, které tvoří ve svém celku vývoj filozofie od Descarta po Hegela. 2., opravené vydání.







Soubor statí, které tvoří ve svém celku vývoj filozofie od Descarta po Hegela. 2., opravené vydání.
studie k světonázorovému a metodologickému vývoji v německé klasické filozofii.
Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské smlouvě – přechází Rousseau k pojetí druhého a druhých jako subjektů vzájemného uznání. Podle Hegela je právě Rousseau prvním filosofem svobodné vůle jedinců jako média vzájemného uznání, jímž je konstituován stát. Rousseau tak u Hegela zaujímá prvořadé postavení v novověké politické teorii. Z tohoto hlediska mají Rousseauovy výzvy k větší majetkové rovnosti ve společnosti, pokud překračují meze politické rovnosti, až druhořadý význam. Milan Sobotka se proto věnuje především ukázání významu druhého a druhých pro konstituci a politický status jedince.
Dílo irského filosofa z první poloviny 18. století, ve kterém polemizuje s Lockeho teorií o abstrakci rozumu.
Jedno ze stěžejních děl anglického vědce, filozofa a státníka. Filosoficky nejdůležitější dílo Francise Bacona je spis Nové Organon (plným původním názvem Novum Organum Scientiarum). Název úmyslně odkazuje na jiný spis, jehož autorem je Aristoteles a jehož název je Organon (tzn. řecky nástroj). Francis Bacon chce svým dílem dát vědcům a filosofům „nový nástroj“, který umožní překonání dosavadní vědy a filosofie. Nástrojem je induktivní metoda, která spočívá v postupu od konkrétních dat k obecným závěrům a liší se tak od dosavadní převažující metody dedukce, která spočívá v postupu od obecných zákonitostí ke konkrétním jednotlivostem. Baconova metoda tak klade důraz na empiricky zachytitelná data, na pozorování a experiment a Bacona tak lze považovat za otce moderní vědy. Bacon kritizuje výsledky staré scholastické vědy a filozofie jako neplodné filosofování, které nemá často užitek pro člověka, a požaduje po vědě užitečnost člověku a zlepšování podmínek života lidí.... celý text
Rozbor některých ústředních myšlenek Hegelovy filozofie.
Kniha představuje klasické dílo evropské metafyzické tradice.
Zasvěcený rozbor přístupu známého německého filosofa k fundamentálním otázkám práva.
Výbor ze základního díla anglického filosofa a právníka 17. století. Obsah: Lockův Esej o lidském rozumu; Poznámky překladatele; Esej o lidském rozumu; Úvodní slovo ke čtenáři; Výchozí poznámky; PRVNÍ KNIHA – O vrozených duševních obrazech; DRUHÁ KNIHA – O ideálech; TŘETÍKNIHA – O slovech; ČTVRTÁ KNIHA – O poznání a mínění.
Výbor z díla anglického filozofa materialisty, sociálního myslitele a teoretika státu obsahuje spisy O tělese, O člověku, O občanu a je doplněn Hobbesovými Námitkami k úvahám o první filozofii René Descarta.
Monografie podává výklad Hegelových filozofických názorů v úzké souvislosti s dobou, v níž žil, ukazuje jeho význam a místo v dějinách evropského myšlení i vliv některých jeho teorií na vznik marxistické filozofie. Druhoučástknihy tvoří výňatky z Hegelovy Estetiky, Filozofie práva a Filozofie dějin.
Výbor z textů Milana Sobotky věnovaných německému idealismu je pokusem o synopsi celoživotního díla našeho největšího znalce německé klasické filozofie. Směrodatnými filozofy pro něj byli Immanuel Kant a hlavně G. W. F. Hegel. Jejich myšlení je zde zachyceno jako předmět sporů, které daly vzejít svébytné tradici německého idealismu odlišné od britského empirismu na jedné straně a karteziánského racionalismu na straně druhé. Kniha je určena vzdělané veřejnosti a neobejdou se bez ní zájemci o hlubší studium jednoho z nejvýznamnějších období novověké filozofie.
Ve svém stěžejním díle, Kritice čistého rozumu (1781, 1787², česky 1930, 2001, 2020), vykládá Kant podmínky možnosti poznání a stanovuje jeho možný rozsah. Do tohoto rozsahu patřil dříve též Bůh, duše a celek světa, jimiž se zabývaly příslušné obory metafyziky. Podle Kanta se Bůh, duše a celek světa nacházejí mimo hranice možného poznání, v rámci poznání však mají nezbytnou funkci regulativních idejí rozumu. Jedná se o základní spis moderní filosofie. Předložený svazek je upraveným vydáním českého překladu spisu z roku 2020. Obsahuje kompletní text druhého vydání spisu včetně všech pasáží z prvního vydání, které Kant do druhého vydání nepřevzal. Do svazku byly rovněž zařazeny Kantovy rukopisné poznámky z jeho příručního exempláře prvního vydání Kritiky čistého rozumu.