Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela
- 268 stránek
- 10 hodin čtení
Soubor statí, které tvoří ve svém celku vývoj filozofie od Descarta po Hegela. 2., opravené vydání.







Soubor statí, které tvoří ve svém celku vývoj filozofie od Descarta po Hegela. 2., opravené vydání.
studie k světonázorovému a metodologickému vývoji v německé klasické filozofii.
Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské smlouvě – přechází Rousseau k pojetí druhého a druhých jako subjektů vzájemného uznání. Podle Hegela je právě Rousseau prvním filosofem svobodné vůle jedinců jako média vzájemného uznání, jímž je konstituován stát. Rousseau tak u Hegela zaujímá prvořadé postavení v novověké politické teorii. Z tohoto hlediska mají Rousseauovy výzvy k větší majetkové rovnosti ve společnosti, pokud překračují meze politické rovnosti, až druhořadý význam. Milan Sobotka se proto věnuje především ukázání významu druhého a druhých pro konstituci a politický status jedince.
Dílo irského filosofa z první poloviny 18. století, ve kterém polemizuje s Lockeho teorií o abstrakci rozumu.
Nové organon čili Správný návod, jak vykládat přírodu od anglického filosofa, právníka a politika je realizací druhé části Velkého obnovení věd, v němž Bacon rozpracoval plán na přestavbu vědy. Vlastnímu textu předchází stručný výklad Baconova života a díla, přehled jeho filosofických spisů a studie o Baconovi a novověké přírodovědě. Úvodní studii napsali Miroslav Zůna a Milan Sobotka.
Rozbor některých ústředních myšlenek Hegelovy filozofie.
Kniha představuje klasické dílo evropské metafyzické tradice.