Miloslav Jirda Knihy

Švýcarský cestovatel a vědec podává ve své líbezné novele, nazvané podle čtrnáctiletého chlapce z tábora lovců mrožů, přesvědčivý důkaz, že je nejen odvážným cestovatelem a vynikajícím vědcem, ale také – jak vzácné spojení – básníkem. Ve vypravěčsky mistrném dílku, drsné baladě z panenské přírody dalekého severu a milostné romanci mladé eskymácké dvojice, vede nás Jean Gabus znale a zkušeně do samého středu eskymáckého života.

Po výzkumných výpravách do Konga, Guayany, Francouzské Polynésie a jižního Tichomoří se Francis Mazière vydává na Velikonoční ostrov, ztracený v nesmírných prostorách Pacifiku. Přijíždí lsem se stejným cílem jako před ním Thor Heyerdahl a tolik jiných cestovatelů — odhalit tajemstvíkamenných obrů, tyčících se na úpatí sopek a na pobřežních útesech, prozkoumat ideogramy na deskách rongo-rongo, proniknout do dávných kultovních obřadů... Dodnes zůstává nerozřešena otázka, zda šlo o dávnou, bájnou civilizaci, zaniklou za podivných okolností. Díky své ženě Tile, rozené Tahiťance, si získává důvěru domorodců, od nichž se dovídá cenné informace o dnešním i minulém životě ostrova a přibližuje tak dnešnímu čtenáři obraz pohřbené minulosti. Jeho vyprávění je nejen velkým dobrodružstvím přes věky a prostory, ale také bolestným svědectvím o životě těch, kteří jako poslední přežili zmizelý kontinent.

Román známý i z filmové adaptace odhaluje život bohaté pařížské společnosti po první světové válce. Zaměřuje se na to, jak pojímají nebo jsou schopni pojímat a jedině chápat lidskou důstojnost lásku a smrt. Ústřední linií románu je historie bankéřské rodiny Schoudlerů, vztah otce a syna. Otec chce udržet svou autoritu a syna pokořit. Intrika, které použije k jeho zastrašení, se mu podaří tak dokonale, jak ani sám nechtěl – jeho jediný syn končí sebevraždou. Autor se v bohaté galerii postav zaměřuje také na ty, kteří se nějakým způsobem vyšplhali k tomuto privilegovanému společenskému postavení – buď svou bezzásadovostí, nebo dravou amorálností.

Román autora známé kroniky Thibaultů. Podstatnou částí románu je vylíčení Dreyfusovy aféry. Kniha vyšla také pod názvem Jan Barois.

Vyprávění o životě učitelů v pohraničí na severozápadní Moravě v době první republiky. Velkohubý šovinismus, sokolování, sbírková žebrota, lži o sociální spravedlnosti a hlavně bída, to vše formuje životy místních obyvatel. V takovém prostředí žije hrdina knihy, učitel Koukol. Celou duší věří v komunismus, ale je příliš mlád a nešťastný, aby nepropadl tehdy módnímu anarchismu alespoň způsobem svého života. Přestože originál byl napsán v roce 1933 k prvnímu vydání došlo teprve v roce 1961.

Čtyřdílný román zobrazující spojení finančního světa (v podání bankéře Nucingena) s pařížským podsvětím. Lucien (hrdina z předchozích Balzacových Ztracených iluzí) se již naučil „umění žít“. Zůstal slabochem, který se žene pouze za milostným uspokojením nebo společenskýmúspěchem. Na jeho povahu doplácí i milenka Ester – kurtizána, kterou společenské podmínky vehnaly do role ženy obšťastňující mužskou společnost, jíž však hluboce pohrdá... 01-007-85

Kartouza parmská je typický román z období romantismu. Děj se odehrává v Itálii, zemi dvorských intrik, volných mravů a vášnivých emocí. Hlavní hrdina Fabrizzio del Dongo je vychováván svou matkou a tetou Ginou, hraběnkou Pietranerou k obdivu velkého vůdce Napoleona.

Příběh kurtizány Nany, která nemá žádný pěvecký ani herecký talent, a přesto díky své kráse získá věhlas jako divadelní herečka. Střídají se u ní bohatí milenci, které Nana trápí svými rozmary a zbavuje je peněz i důstojnosti. Syrový příběh plný naturalistických scén je devátým románem z cyklu Rougon-Macquartové a volně navazuje na román Zabiják. Zolovi se zde podařilo velmi barvitě vykreslit prostředí nevěstinců, kabaretů, ale především společnosti, kde morálka nemá místo, ale zato je plné pokrytectví, nestoudnosti a hrubosti, i když navenek krytými leskem a přepychem. Zola se i v této próze představuje jako mistr literárního naturalismu.

Když si Emma brala Charlese Bovaryho, očekávala život plný luxusu a vzrušení, o jakém čítávala v romantických knížkách. Realita je tomu snu na hony vzdálená - Charles je obyčejný a nepříliš nadaný vesnický doktor a provinční život nepřináší zdaleka tolik vzrušení, kolik čekala. V cestě za svými sny si najde milence a začne život vysoko nad své finanční možnosti, čímž se vydá na sebezničující cestu plnou lží a utrpení. Gustav Flaubert si svým románem Paní Bovaryová z roku 1857 vysloužil okamžité uznání čtenářů i kritiky, dostal se kvůli němu ale i před soud kvůli údajné obscénnosti díla. Román je dodnes považován z ajedno z největších děl francouzské i světové literatury a za základní kámen literárního realismu.