Zimní příběh zvířátek, která víc myslí na kamaráda než na sebe v těch časech, kdy je o dobrotu nouze. Zajíček najde dvě řepy zapomenuté v zasněženém poli. Jednu sní a druhou daruje oslíčkovi, ovšem tajně, jako překvapení...
Detektivní povídky Hany Proškové jsou dnes už pojmem. Po řadu let přinášejí tyto perfektně psychologicky prokreslené příběhy vtipné zápletky a překvapivá řešení. Tak je tomu i u povídek Zlá panenka, Druhá tvář osudu a Příliš mnoho alkoholu, spojených postavami amatérského detektiva a znalce lidské povahy malíře Horáce a kriminalisty kapitána Vašátka. Může mít hračka zlověstný význam a posléze i zhoubný vliv na lidi? Jsou v krvi zašifrovány stopy zločinu? Je možný zločin v uzavřeném pokoji?
Hana Prošková (1924 - 2002) je známa čtenářům především jako úspěšná autorka detektivních příběhů. Přesto jejím ceněným knižním debutem (1962) byla lyrická sbírka poezie Oblaka. Verše z literární pozůstalosti, které jsou zde poprvé zveřejněny, pocházejí vesměs z 50. a 60. let. Básně sebrané v této sbírce jsou stejně poetické jako její prvotina, ale jsou „jakýmsi zralým, tesknějším a vědoucnějším dopovězením otázek, které si kladla mladá básnířka“.
Spisovatelka Hana Pošková není v naší detektivní literatuře žádným nováčkem. Napsala více než dvě desítky detektivních povídek a novel, jimiž vynikla jako autorka vtipných a napínavých příběhů s jiskrnými, překvapivými zápletkami. To platí také o její novele Jak namalovat smrt, která v prvním úspěšném vzdání vyšla pod názvem Rakev a hruška.
Kriminalista Vašátko spolu se svým přítelem Horácem hledají pachatele, který na různých místech Prahy vraždí ženy týmž smrtelným hmatem.
Čtenář vstupuje do nezvyklého prostředí, stává se svědkem psychoterapeutické léčby - je vrahem někdo z pacientů či někdo úplně jiný? Kdo a proč tak podivně namaloval smrt? Detektivka je plná napětí.
Tato monografie Dagmar Hochové je ohraničena dvěma daty. Z února roku 1948 pochází výmluvný snímek s přemalovaným antikomunistickým nápisem, z listopadu 1989 pak pohled na zaplněné Václavské náměstí.
Ale doopravdy, někam se ta myš schovala a vy ji máte najít. Je to myš docela určitá, moc chytrá, taky se nejmenuje Hryzalka ani Hrabalka jako jiné myši, ale Henrietta. Hezké jméno pro myš, nemyslíte? Ale co když je zrovna ve spíži? Nepoznali byste to podle roztroušených drobtů? A co mezi hračkami? Myší stopy jsou sice drobounké, ale jistě si jich všimnete...
Detektivní novely a povídky vychází z pravidel klasické detektivky – volbou dvojice – detektiva amatéra Horáce a jeho protihráče kriminalisty Vašátka. S hlavními protagonisty se setkáváme i v tomto souboru OBYČEJNÉ ZLOČINY, který obsahuje tři již dříve vydané novely „TAJEMSTVÍ PLANET“, „SMRT MLADÉ STOPAŘKY“, „RAKEV A HRUŠKA“. V příbězích přivádí čtenáře do nejrůznějších zajímavých prostředí a při vší věrohodnosti se často setkáváme se záhadami a tajemstvím.
Přepracované vydání stejnojmenné povídky z roku 1986. Autorčin stálý hrdina malíř Horác se při toulkách po jižní Moravě náhodou zaplete do záhadných úmrtí v partě výrostků, je si jist, že ve skutečnosti jde o vraždy, ale neodvažuje se se svým podezřením jít na policii. Pátrá na vlastní pěst, až je sám zatčen pro podezření z vraždy…