Vlastně jsem měl v životě štěstí (k pětaosmdesátinám prof. MUDr. Jiřího Schindlera, DrSc.) / autoři textů: Michal Anděl, Petr Bartůněk, Don Brenner, Rita Colwell, Vladimír Drašar, Cyril Höschl, Ctirad John, Jiří Schindler, Jaroslav Veis. Edice Osobnosti 3. LF UK, svazek 3. 186 stran, 5 nečíslovaných stran obrazových příloh. 1. vydání.
Druhé, doplněné a přepracované vydání učebnice pro studenty bakalářského studia ošetřovatelství, vyšších odborných zdravotnických škol, přírodovědných oborů, pro žáky zdravotnických škol a gymnázií, asistenty hygienické služby, nutriční terapeuty. Obsah učebnice stručného rozsahu je speciálně přizpůsoben potřebám studujících, pro které je klinická mikrobiologie součástí zdravotnického vzdělání a pro které vědomosti o vybraných druzích bakterií, virů, hub a parazitických prvoků napomohou v orientaci v mikrobiologii denní zdravotnické praxe. Text je doplněn tabulkami, grafy a fotografiemi.
Bakterie, s nimiž člověk přichází do styku, tvoří mikrosvět, do něhož lze nahlédnout mikroskopem. Ačkoliv je takový pohled fascinující, odhaluje jen část skutečnosti. Bakterie, které nás obklopují, mají překvapivé životní projevy a koordinovaně je řídí, pracují pomocí trpasličích mechanických strojů poháněných chemickou energií, pohybují se za potravou a prchají od jedovatých látek, komunikují s ostatními, kooperují, pokud to potřebují, a jsou si antagonisty, pokud by jejich pozice byla ohrožena. Chovají se jinak, když jich je málo, a jinak, když jejich populace roste. Mají své loupeživé nepřátele z řad bakterií a škodí jim jejich vlastní viry. Umí vytvářet společenství se složitou strukturou a změněnými vlastnostmi. Lidskému tělu škodí, což je všeobecně známo, ale i prospívají – o tom se ví již méně. Antibiotikům se umějí bránit jako jednotlivci, ale i v populaci. Takový pohled na bakterie poskytuje připravovaná kniha, snažící se přístupnou formou oslovit vzdělané čtenáře se zájmem o biologii a infekční nemoci. Text je doplněn četnými obrázky, fotografiemi, schématy a nákresy.
Kniha je obsáhlou a přitom přehlednou učebnicí lékařské mikrobiologie, rozčleněnou na tři části: bakteriologii, virologii a parazitologii. Aby mohla zahrnout celou problematiku, podílel se na jejím vznik Kniha je obsáhlou a přitom přehlednou učebnicí lékařské mikrobiologie, rozčleněnouna tři části: bakteriologii, virologii a parazitologii. Aby mohla zahrnout celou problematiku, podílel se na jejím vzniku celý tým autorů. Obecné bakteriologie se ujala čtyřčlenná skupina pod vedením profesora Jiřího Schindlera, speciální bakteriologii a také mykologii redigovali společně docent Marek Bednář a docent Andrej Souček. Virologii sepsala docentka Věra Fraňková. Parazitologie byla napsána pod vedením profesora Jiřího Vávry. Odborný text je doplněn ilustracemi.
Jedna z nejslavnějších knih Michaela Crichtona je detailně promyšlenou vizí kosmické nákazy šířící se na Zemi. Popisuje pět dnů největší americké vědecké krize. Tak jak bývá při řešení krizí obvyklé, je chování jejich účastníků směsí předvídavosti a zatmění mysli – krizejsou dobou pro skvělé i naprosto nesmyslné nápady. Čtyři vědci vybraní pro své vědecké úspěchy jsou v úplném utajení povoláni do laboratoří ukrytých pod nevadskou pouští. A zde, obklopeni nejmodernější technikou a odříznuti od světa, bojují s celosvětovou epidemií působenou neznámým mikroorganizmem, který zabil, kromě dvou, všechny obyvatele jednoho městečka v Arizoně, kam dopadl kontaminovaný satelit, sbírající kosmické vzorky. Krok za krokem odhalují tajemství kmene Andromeda. Avšak jejich protivník unikne ze svého vězení v laboratoři a závod o čas se ještě zrychluje. Autorovo vypravěčské umění, smysl pro detail a vědecké znalosti vytvářejí reálný svět současného výzkumu, a také nezapomenutelný čtenářský zážitek. V roce 1987 vydalo nakl. Odeon. 01-084-87
Snad nejvíce vzrušujícím rysem Crichtonových knih byla vždy autorova schopnost najít hypotetické originální využití moderních technologií a současně vidět problémy, které by mohly v popsaných souvislostech vzniknout, vytvořit příběh a podat jej věrohodně a napínavým stylem. V případě muže, který je na konci nejen svého osudu ale stane se doslova periférií počítače, se dostal do ohniska autorova zájmu problém ovlivňování lidské psychiky výpočetní technikou, jenž je dnes možná aktuálnější než v době napsání knihy a i přes obrovský vývoj, kterým mezi tím počítače prošly, neztratily autorovy vize nic ze své reálnosti. V Člověku na konci Crichton nezapře ani svou inklinaci k lékařství ani k detektivnímu žánru. Drama se odvíjí ve stále se zrychlujícím tempu stejně jako pacientova nemoc ovlivňovaná počítačovým čipem. Jaký bude výsledek experimentálního léčení?