Knihobot

Friedrich Torberg

    16. září 1908 – 10. listopad 1979

    Friedrich Torberg byl autorem, jehož díla se vyznačují pronikavým vhledem do lidské povahy a satirickým pohledem na společnost. Jeho psaní často zkoumá střet tradice a modernosti, přičemž si zachovává osobitý styl, který je zároveň vtipný i hluboce promyšlený. Čtenáři oceňují jeho schopnost zachytit složitost lidských vztahů a společenských zvyklostí s brilantní přesností.

    Friedrich Torberg
    Der Beifall war endenwollend
    Wo der Barthel die Milch holt
    Young Gerber
    "Milá Pampeliško" - "Lieber Hugo" : die Korrespondenz zwischen Hugo (sowie Bibi) Haas und Friedrich Torberg
    Student Gerber maturoval
    Teta Joleschová, aneb, Zánik západní civilizace v židovských anekdotách
    • 2014

      Dvojjazyčná kniha obsahuje korespondenci mezi českým hercem Hugo Haasem a jeho ženou Bibi a rakouským spisovatelem Friedrichem Torbergem. Tyto dopisy byly psány současně německy a česky. Aby byly přístupné pro publikum neovládající oba jazyky, byly přeloženy do obou jazyků. Druhou část publikace tvoří komentář, který vysvětluje jména a témata, o nichž se v korespondenci mluví. Také tato část je dvojjazyčná.

      "Milá Pampeliško" - "Lieber Hugo" : die Korrespondenz zwischen Hugo (sowie Bibi) Haas und Friedrich Torberg
    • 1994

      V Tetě Joleschové nás Friedrich Torberg uvádí do kavárenského života Prahy a Vídně 20. a 30. let, kde ještě přežívá útulná a snášenlivá kultura mnohonárodního starého Rakouska, kde se střední vrstva stále považuje za spoluobčany a tráví neuvěřitelné tisíce hodin (často až do rána) v družných diskusích o lidech, kultuře a stavu světa. Tady pěstovala dnes už zaniklé konverzační umění repartee – okamžité, hbité a především vtipné odpovědi. Jak dokládají Torbergovy anekdoty, nepochybně v něm excelovala proslavená i zneslavená židovská výmluvnost, sebeironie a sebeobranný humor, v nemalé míře i proto, že židé ztratili ochranu starého mocnářství. Bonmot či epigram mohou vzniknout právě jen v takové pestré pospolitosti. Skutečně: v podivuhodné symbióze se v tehdejších kavárnách prolíná svět obchodníků a prokuristů s literáty a umělci všeho druhu a pozdní květ rakouské kultury po první válce má své kolektivní kořeny, tak často židovské a české, právě zde: Stefan Zweig, Rainer Maria Rilke, Karl Kraus, Peter Altenberg, Leo Perutz, Franz Werfel, Robert Musil – máme-li jmenovat alespoň ty nejvýznačnější. Svět rakouských kaváren zanikl, ta tam je legendární Tante Jolesch, ale vtip trvá.

      Teta Joleschová, aneb, Zánik západní civilizace v židovských anekdotách
    • 1938

      Román s autobiografickými prvky – příběh studenta gymnázia pronásledovaného tyranským učitelem.

      Student Gerber maturoval