Do Vánoc stíháš objednat ještě 3 dny a 16 hodin. 
Knihobot

Mirek Němec

    Ve státním zájmu?
    Tvořeni literaturou
    • Tvořeni literaturou

      Společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí (1760-1920)

      • 664 stránek
      • 24 hodin čtení

      O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích, které měly zdůvodnit svébytnost národních literatur. Tato kniha naopak poprvé nahlíží vývoj literatury v českých zemích jako celek. Sleduje napříč česky i německy psanou literaturou způsoby, jimiž literární díla znázorňovala a utvářela vnímání, jednání a cítění člověka dlouhého 19. století, tedy různé formy jeho subjektivity. Vypráví při tom o vzestupu, nacionalizaci a krizi sebeobrazu člověka spojeného od osvícenství s vírou ve schopnost kultivovat a harmonizovat své nitro. Vedle slavných osobností, jako jsou Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová, Adalbert Stifter, Marie von Ebner-Eschenbach či Franz Kafka, se zde potkávají i stovky dnes méně známých a zapomenutých autorů a autorek, kteří inovovali literární výrazové prostředky a společně utvářeli moderní obraz člověka.

      Tvořeni literaturou
    • Ve státním zájmu?

      • 488 stránek
      • 18 hodin čtení

      Jak bylo koncipováno a s jakými problémy se muselo vypořádat střední školství v podmínkách multikulturní první Československé republiky? V odpovědi na centrální otázku studie autor chápe školy nejen jako výchovně-vzdělávací instituce, ale jako komplexní kulturní systém. Do něho se snaží proniknout na základě cílených sond k tématům jazykové výuky a dějepisu. Nejedná se o encyklopedický pohled na školství první republiky, ale o kulturněhistorickou studii vzájemného prolínání a odcizování v klíčové oblasti národnostního střetávání. Inspirován tzv. histoire croisée autor sleduje vztahy mezi státními orgány na straně jedné a představiteli jazykově rozdílných škol na straně druhé. Do popředí zájmu se dostává proces vyjednávání, hledání společných cílů, ale i strategie prosazování vlastních národních požadavků. Autor svou mnohovrstevnou analýzou problematiky školství názorně představuje komplexitu národnostní otázky v ČSR, hledá integrační potenciál státní politiky vůči jednotlivým národnostem a zamýšlí se nad důsledky výchovně-vzdělávacího procesu v jednotlivých národních diskurzech. Čtenáři by studie měla dát i odpověď na otázku: Jaký byl transnacionální potenciál středního školství v ČSR?

      Ve státním zájmu?