Edward Stachura Životopis
Edward Stachura byl polský básník a prozaik, jehož dílo se vyznačovalo jedinečným, často neklasifikovatelným stylem. Jeho literární odkaz zahrnuje poezii, povídky, romány i eseje, přičemž jeho poslední práce zůstává enigmatická. Stachura se kromě vlastní tvorby věnoval také překladům z románských jazyků a skládal písně. Jeho psaní odráží hluboké zamyšlení nad lidskou existencí a formou, což z něj činí pozoruhodnou postavu polské literatury.
Básník, prozaik, písničkář a překladatel Edward Stachura se roku 1937 narodil v Charvieu v rodině emigranta. Když mu bylo jedenáct, vrátil se s rodiči do Polska. Studoval romanistiku na Katolické univerzitě v Lublinu, studia dokončil na Varšavské univerzitě. Rozešel se s rodinou, přáteli i s manželkou a stal se tulákem s kytarou. Hodně cestoval, delší dobu žil také v Mexiku, kde připravil antologii polských básníků.
Stachura, starší souputník generace Nowa Fala (Nová vlna), je jedním z nejzajímavějších polských autorů šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Všechno pro něj bylo poezií a jeho sebevražda v roce 1979 se stala tragickým komentářem autentické tvorby plné neklidu a napětí. Zdůrazňoval v ní narůstající konflikt mezi člověkem a přírodou, mezi morálními hodnotami a existenciálními principy lidské civilizace.
Hrdiny Stachurových lyrických básní, poem či knih na pomezí poezie a prózy jsou zejména podivínští samotáři a tuláci bez cíle, neustále unikající před smrtí, zmítající se mezi krajnostmi romantické vzpoury proti celému světu a františkánské pokory. Reprezentativní výbor z díla Edwarda Stachury Smířit se se světem vyšel česky v roce 1996, o rok později následoval výbor z jeho povídek Cestou na Yucatán.