Vítězslav Unzeitig Knihy

Třetí svazek obsahuje 5. a 6. díl. ,,Na konci knihy Edmond Dantés již sytý pomsty jde tak daleko, že obdaří věnem slečnu de Villefort, dceru svého nepřítele, která si vezme Morrela, syna jeho přítele. Ale když oba mladí novomanželé chtějí poděkovat Monte Cristovi, svému dobrodinci, a ptají se jeho námořníka, kde je hrabě a Haydée, Jacopo ukáže rukou k obzoru: ,Oči mladých lidí se upřely k čáře označené námořníkem a na tom temně modrém rozmezí, jež oddělovalo nebe od Středozemního moře, zpozorovali bílou plachtu velikou jako peruť racka...' "

Kniha první obsahuje 1. a 2. díl. Pro své okolí je Edmont Dantés úspěšný muž, věrný snoubence Mercedes a oddaný otci. Nenávist, sobectví a chamtivost Dantése zabíjí: vězeň z pevnosti If je ztracen. Touha po svobodě, přátelství s abbé Fariou a bohatství zrodí Monte Crista, symbol romantického ideálu, synonymum pro spravedlnost. Villefort, Danglars, Caderousse v něm poznají démona pomsty. Monte Crista určuje zrada. Monte Cristo znamená sílu a sebevědomí. Monte Cristo je podobenstvím o nekonečné moci peněz. Zosobuje velkolepé dobrodružství života, oslavuje mimořádného jedince. Monte Crista naplňuje očistná láska. Třídílný román Hrabě Monte Cristo je snad i fiktivní autobiografií Alexandra Dumase staršího, v níž skryl autor to, čím a kým chtěl být.

Souborné vydání Hraběte Monte Christo. Kniha první - Díl 1/2 Kniha druhá - Díl 3/4 Kniha třetí - Díl 5/6. Děj románu se odehrává na pozadí společenských poměrů ve Francii v bouřlivém období od pádu císaře Napoleona a návratu Bourbonů na francouzský trůn v roce 1815 až do červencové revoluce v roce 1830. Jeho ústředním námětem je příběh námořníka Edmonda Dantese, který byl v mládí nespravedlivě uvržen do vězení.

Na sklonku války mezi francouzskými katolíky a protestanty se odehrává nesmrtelný příběh čtveřice statečných mužů meče, jejž okořenil autor dvorskými intrikami, romantickou láskou a zejména svou strhující fantazií. Hrdinská dobrodružství báječných mužů řídících se nádherným heslem „Jeden za všechny – všichni za jednoho!“. Jeden z příběhů legendární čtveřice „tří mušketýrů“, kteří se umějí udatně bít, královsky bavit i náruživě milovat a vrhají se střemhlav do všech nebezpečných dobrodružství.

Kniha vypráví o trampotách francouzského námořníka na cestě za bájným pokladem.

Jazyková úroveň: Mírně pokročilí. Tři mušketýři podle příběhu Alexandra Dumase. D'Artagnan má velkou touhu. Chce se stát mušketýrem – statečným členem královské stráže. Tak se na svém koni vydává na cestu, aby ukázal, co v něm je... a odkrývá hrozné spiknutí proti královně. Bude mladý D'Artagnan schopen přesvědčit tři slavné mušketýry Porthose, Athose a Aramise, že je dost dobrý na to, aby se k nim připojil? A pokud jej nebudou brát vážně, co se stane s královnou? Nahrávka zdarma na infoa.cz.

Román se odehrává v roce 1861 a jeho obsahem je popis britské výpravy k severnímu pólu vedené kapitánem Johnem Hatterasem. Ten je přesvědčen, že kolem pólu je volné nezamrzlé moře, a je svým cílem přímo posedlý. Nezabrání mu v tom ani vzpoura posádky jeho lodi, která s ním nechce pokračovat v nebezepečné cestě a loď dokonce zničí. Pokračuje s několika odvážlivci dál a nalézá u břehu pevniny nazvané Nová Amerika trosky lodi předcházející výpravy ze Spojených států amerických. Na Nové Americe, ležící zhruba na 83 stupni severní šírky a 120 stupni západní délky, cestovatelé přezimují. Velkou zásluhu na jejich přežití má především jeden z členů výpravy, doktor Clawbony, který například dokázal zapálit oheň pomocí čočky vyrobené z tvrdého ledu, pro boj s medvědy vyrobit náboje ze zmrzlé rtuti a masový útok medvědů zastavit výbuchem střelného prachu, odpáleného elektricky. Tím ale jejich dobrodružná výprava zdaleka nekončí...

Kniha se odehrává roku 1876 a autor nám v ní prostřednictvím dobrodružného kriminálního románu představuje zajímavým způsobem Dunaj prakticky od pramene v Německu až po jeho ústí do Černého moře. Hlavním hrdinou vypravování je statečný bulharský vlastenec Sergej Ladko, který se v přestrojení za prostého rybáře vrací lodí po řece do vlasti, kde se má postavit do čela připravovaného národního povstání proti Turkům. Omylem je však pokládán za vůdce zločinecké bandy podloudníků Ivana Strigu, kterého se snaží polapit rakouský policejní komisář Karol Dragoš. Kapitoly: 1. Rybářské závody v Sigmaringenu, 2. U pramenú Dunaje, 3. Brušúv spolucestující, 4. Sergej Ladko, 5. Karel Dragoš, 6. Modré oči, 7. Lovci a zvěř, 8. Portrét ženy, 9. Dragošúv dvojí nezdar, 10. Vězeň, 11. V moci nepřítele, 12. Jménem zákona, 13. Příkaz v pátrání, 14. Mezi nebem a zemí, 15. U cíle, 16. Prázdný dúm, 17. Na řece, 18. Lodivod dunajský, 19. Epilog. Druhé vydání v Albatrosu. Cena knihy pro členy KMČ v čase vydání: 39 Kčs....

Plující město do češtiny překládáno taky jako Plovoucí město. Román má silně autobiografický charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že Verne byl lodí nadšen, přestože líčíi celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovského námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). Verne viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem. Autor do popisu lodi a svých zážitků v USA (např. návštěva Niagarských vodopádů) vložil drobný, ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.

Dobrodružně detektivní román, dílo, jež autor vytvořil téměř na sklonku života, vypráví dramatický příběh dvou nevinně odsouzených námořníků bratří Kipů, kteří za údajnou vraždu kapitána britské lodi, jež se v osmdesátýchletech plavila mezi Novým Zélandem a Tasmánií, jsou odsouzeni na doživotní galeje. Bezúhonný a čestný život těchto dvou odsouzenců přiměje rejdaře lodi, že začne rozmotávat klubko justičního omylu a posléze s překvapivýmargumentem usvědčí skutečné vrahy.

Román Ves ve vzduchu líčí dobrodružnou cestu expedice Francouze Maxe Hubera a jeho přítele Američana Johna Corta, kterou podnikli z města Libreville ve Francouzském Kongu k řece Bahar-el-Abiad. Na zpáteční cestě narazí výprava na neprostupný les, u kterého je napadena stádem divokých slonů, kteří výpravě rozdupou veškeré vybavení. Své životy zachrání pouze útěkem za neprostupnou hradbu stromů. V lese naleznou řeku a na jejím břehu vor a předměty, které patřily již několik let nezvěstné výpravě doktora Johansena. Ten navázal na výzkumy amerického badatele Garnera, jenž podnikl výzkumy opičího zvukového projevu. Natáčel opičí skřeky na fonografické válečky a zkoumal opice také přímo v Africe, aniž však dospěl k významnějším výsledkům. Profesor Johansen se tehdy vypravil po konžské řece Ubarri do nitra Afriky, kde se ztratil. Max Huber s Johnem Cortem brzy nečekaně narazí přímo na „chybějící článek“ mezi opicí a člověkem. A nepůjde o setkání příjemné.

Román se odehrává během řeckého povstání za samostatnost z područí turecké Osmanské říše v letech 1821 až 1829 (Archipelem se v této souvislosti rozumí souostroví v Egejském moři mezi Krétou a Malou Asií). Na pozadí těchto historických událostí sledujeme osudy mladého francouzského námořního důstojníka Henryho d'Albareta, který stojí v boji na straně Řeků. Ten v bitvě proti Turkům utrpí zranění a během své rekonvalescence se zamiluje do okouzlující Hadjine, dcery řeckého bankéře Elizunda z ostrova Korfu. Oba mladí lidé se brzy zasnoubí a chystají svatbu. Hadjine chce však za ženu také námořník Nicolas Starkos, o němž se ví, že je ve spojení s místními piráty...

Na pozadí neúspěšného kanadského povstání za nezávislost v letech 1837-1838, podporované především francouzsky mluvícími Kanaďany v Quebecu a v Ontariou líčí Verne příběh dvou synů zrádce, kteří se snaží svým hrdinstvím očišťit rodinné jméno od potupy. Tímto zrádcem byl advokát Morgaz, který roku 1825 za padesát tisíc dolarů a za slib beztrestnosti prozradil představitelům britské koloniální moci jména vedoucích představitelů připravovaného povstání. Tři z nich pak byli popraveni a další obdrželi dlouholeté tresty vězení. Nenávist francouzsky mluvících Kanaďanů k rodině Morgazů byla tak obrovská, že Morgaz, jeho žena a dva synové museli neustále prchat z místa na místo, až nakonec starý Morgaz spáchal sebevraždu. Zbytek rodiny Morgazů zavrhuje své jméno a stávají se Bezejmennými. Především oba synové zasvěcují celý svůj další život přípravě nového povstání a stávají se legendou. Zhruba po deseti letech povstání skutečně vypuke, ale přes počáteční úspěchy je díky vojenské přesile Britů opět poraženo. Následná britská pomsta na osadnících je krutá. V posledním střetnutí povstalců s koloniálním vojskem u Niagarských vodopádů pak končí i tragický osud rodiny Bezejmenných. Přes rozsáhlé líčení politického pozadí děje, průběhu povstání i zeměpisu Kanady vytvořil Jules Verne vskutku strhující dílo, ve kterém proti sobě postavil touhu osadníků po svobodě na straně jedné a britské zločiny na straně druhé. Pro Verna neobvyklý je také dramatický milostný příběh s tragickým koncem.

Příběh se odehrává na francouzské velrybářské lodi Svatý Enoch, jež opouští přístav pod velením kapitána Bourcarta Le Havre a vyplouvá směrem k Pacifiku. Této plavby se jako své poslední účastní i starý pověrčivý bednář Jean-Marie Cabidoulin, který zcela demoralizuje posádku svými chmurnými, podivuhodnými příběhy - a zejména pak svým přesvědčením, že se loď setká s obrovským mořským netvorem, který ji zničí. Velrybářská loď má střídavé lovecké úspěchy, při nichž se záhadné události stanou ještě záhadnějšími a které jsou možná dílem přírodních jevů, možná dílem mořských příšer… Vyplní se však předtucha Jeana-Marie Cabidoulina?

Román vypráví příběh dvou bratranců, Jeana a Marcela, kteří se plaví z Cette do Oranu v Alžírsku, aby vstoupili do sedmého regimentu Afrických střelců kvůli finančním problémům. Na palubě se setkají s panem a paní Désirandellovými a jejich synem Agathoklesem, který se má setkat s dívkou Louisou, se kterou se má oženit. Rodinu doprovází bohatý průmyslník Clovis Dardentor, který je svobodný a bez dědice. Dardentor se obává, že jeho majetek propadne státu, a proto chce někoho adoptovat. Zákony adopce jsou přísné, ale existuje výjimka: pokud adoptovaný zachrání adoptujícímu život. To vnukne Jeanovi a Marcelovi nápad, že by mohli Dardentora zachránit a tím vyřešit své finanční problémy. Po příjezdu do Oranu se Marcel zamiluje do Luisy. Dardentor zve všechny na výlet po alžírském venkově, což bratrancům umožní oddálit vstup do vojska a pokusit se o záchranu Dardentora. Ironií osudu je, že Dardentor nakonec zachrání oba mladíky, když Marcela vynese z hořícího vlaku a Jeana vytáhne z vody. Luisa Dardentora zachrání při útoku lvů, a on ji adoptuje. Luisa se provdá za Marcela, zatímco Dardentor prohlásí Jeana za svého synovce, což jim oběma umožní se vyhnout armádě.

K napsání románu Plovoucí město inspirovala Julese Vernea jeho společná plavba s bratrem Paulem v roce 1867 z Liverpoolu do Ameriky, kterou prožil na palubě v té době největšího parníku světa Great Easternu. Verne svou cestu zpracoval do podoby autobiografického románu, ve kterém lze jen velmi těžko oddělit od sebe pravou skutečnost a literární fikci.

Dílo, které autor vytvořil téměž na sklonku svého života, vypráví dramatický příběh skupiny osmi chlapců z jedné londýnské školy, kteří byli za odměnu vybráni na prázdninový výlet lodí po ostrovech Velkých a Malých Antil. Výlet mohl proběhnout za příznivch podmínek, kdyby se ovšem lodi nezmocnil Harry Markel v inkognitu kapitána Paxtona… Kniha vychází za kompletního ilustračního doprovodu, původních černobílých a barevných rytin, v kartonovém pouzdru, s černobílým přebalem, raženou plátěnou šitou vazbou a se zlatou ořízkou knižního bloku.

Obrovský úspěch Tří mušketýrů okamžitě přiměl Alexandra Dumase staršího a jeho spolupracovníka Augusta Maqueta napsat pokračování. Proto již roku 1845 vydali (opět dvoudílný) román Tři mušketýři po dvaceti letech (Vingt ans après). Děj románu je situován do let 1648 až 1649, tedy doobdobí povstání frondy ve Francii a občanské války v Anglii. Ve Francii vládne v té době za svého nezletilého syna Ludvíka XIV. jako regentka jeho matka královna Anna Rakouská, která si za svého prvního ministra vybrala kardinála Julese Mazarina, původem z Itálie. Ten se snaží pokračovat v politice svého předchůdce kardinála Richelieua, ale chybí mu jeho velikost. Zejména snahy o centralizaci královské moci vyvolaly velkou nespokojenost v kruzích vysoké šlechty, která podnítila povstání v Paříži, jehož název fronda (prak) je odvozen od od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála.