„Jeden za všetkých, všetci za jedného." Spoznajte, ako to vlastne bolo a prežite na vlastné čitateľské oči dobrodružstvá odvážneho D'Artagnana a jeho priateľov, mušketierov Athosa, Porthosa a Aramisa, na ich ceste cti, slávy a oddanosti k Francúzsku a jeho kráľovi. Nádherný román, v ktorom sa humor, sentiment a napätie miešajú s fikciou a históriou a vytvárajú tak úžasné klbká vzrušenia, ktoré dokáže rozmotať len silný príbeh vytvorený Alexandrom Dumasom - jedným z najlepších rozprávačov všetkých čias.
Osudovou souhrou nepříjemných náhod je mladý lodní důstojník Edmond Dantes bez soudu uvězněn v krutém žaláři tvrze If. Po čtrnácti letech zoufalství a beznaděje, mu zabliká světélko naděje. Po smrti jediného přítele abbého Farii se převlečený do jeho rubáše nechá hodit do moře. Útěk se podaří a Dantes naplánuje pomstu všem, kteří mu ublížili. Hrabě Monte Christo je spolu se Třemi mušketýry jednou z nejvýznamnějších a nejznámějších Dumasových knih, ve které autor mistrovsky vylíčil barvitou historii Francie první poloviny devatenáctého století a zároveň kriticky poukázal na nešvary tehdejší společnosti, které jsou od těch dnešních téměř k nerozeznání.
Děj dosud nepublikované knihy J. Verna zavede čtenáře na dobrodružnou cestu Dunajem. Začíná soutěží v rybolovu, ale mění se v dobrodružný a detektivní příběh.
Maďar Iliu Krusche se rozhodl sjet Dunaj od pramene až k Černému moři, lovit ryby a vytvořit tak rekord "Dunajské udice". Na první zastávce mu navrhne jistý pan Jaeger, že jej bude doprovázet jako svědek jeho výkonů. Krusche souhlasí, ale netuší, že se jedná o šéfa speciální policie. Je to počátek "aféry Krusch", připomínající skandál, jenž začátkem tohoto století probíhal ve Francii.
Dobrodružně detektivní román, dílo, jež autor vytvořil téměř na sklonku života, vypráví dramatický příběh dvou nevinně odsouzených námořníků bratří Kipů, kteří za údajnou vraždu kapitána britské lodi, jež se v osmdesátýchletech plavila mezi Novým Zélandem a Tasmánií, jsou odsouzeni na doživotní galeje. Bezúhonný a čestný život těchto dvou odsouzenců přiměje rejdaře lodi, že začne rozmotávat klubko justičního omylu a posléze s překvapivýmargumentem usvědčí skutečné vrahy.
Román líčí dobrodružnou cestu expedice Francouze Maxe Hubera a jeho přítele, Američana Johna Corta, z Libreville ve Francouzském Kongu k řece Bahar-el-Abiad. Na zpáteční cestě narazí na neprostupný les, kde je napadeno stádem divokých slonů, které zničí jejich vybavení. Zachrání se pouze útěkem do lesa, kde objeví řeku a pozůstatky nezvěstné expedice doktora Johansena, který zkoumal opičí zvukový projev. Johansen se domníval, že opice používají slova jako „whouw“ pro potravu a „šeny“ pro nápoj, a vydal se do nitra Afriky, kde se ztratil.
Max a John se rozhodnou proplout lesem na nalezeném voru, ale ten v peřejích ztroskotá, a oni se musí prodírat lesem. Jsou přepadeni hordou opic a odvlečeni do vesnice na vrcholcích stromů, kde žijí Wagddijové, kteří se podobají lidem. Jejich náčelník, profesor Johansen, se mezi nimi zbláznil a hraje na flašinet, aby testoval jejich smysl pro hudbu.
Vesnice, nazývaná Ngala, je postavena na afrických sykomorách a spojena se zemí žebříkem. Zajatci se mohou pohybovat, ale nesmí odejít. Po Johansenově „koncertu vážné hudby“ a následné oslavě se jim podaří uprchnout.
Dílo, které autor vytvořil téměž na sklonku svého života, vypráví dramatický příběh skupiny osmi chlapců z jedné londýnské školy, kteří byli za odměnu vybráni na prázdninový výlet lodí po ostrovech Velkých a Malých Antil. Výlet mohl proběhnout za příznivch podmínek, kdyby se ovšem lodi nezmocnil Harry Markel v inkognitu kapitána Paxtona… Kniha vychází za kompletního ilustračního doprovodu, původních černobílých a barevných rytin, v kartonovém pouzdru, s černobílým přebalem, raženou plátěnou šitou vazbou a se zlatou ořízkou knižního bloku.
K napsání románu Plovoucí město inspirovala Julese Vernea jeho společná plavba s bratrem Paulem v roce 1867 z Liverpoolu do Ameriky, kterou prožil na palubě v té době největšího parníku světa Great Easternu.
Verne svou cestu zpracoval do podoby autobiografického románu, ve kterém lze jen velmi těžko oddělit od sebe pravou skutečnost a literární fikci.
Plující město je román s autobiografickým nádechem a je vyprávěn v první osobě. Mísí se v něm autorovy skutečné zážitky s fikcí. K napsání románu ho inspirovala společná plavba s bratrem Paulem na do té doby největším parníku světa Great Eastern z Liverpoolu do New Yorku v roce 1867. Všechno svědčí o tom, že Verne byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovského námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). Verne v lodi vidí vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry ji nazval plujícím městem. Autor do popisu lodi a svých zážitků z USA vložil drobný, ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.
