Londonovo Volání divočiny je mistrovským dílem jak svým stylem, tak i proto, že povyšuje dobrodružné příbehy na úroveň klasické literatury. Komiksové zpracování přibližuje Buckův příběh čtenářům již od 9 let. Úžasné obrazové ztvárnění a velmi čtivý text jim pomohou užít si toto zajímavé a napínavé vyprávění. Buck je čtyřletý pastevecký pes hýčkaný svým pánem a jeho rodinou. Jeho životse změní ve chvíly, kdy je unesen a prodán, aby služil během zlaté horečky na Klondiku a tahal těžké sáně hlubokým sněhem. V novém prostředí brzy zjistí, že jeho prvotní instinkty převažují. Naučí se nejen přežít, ale ve svobodném, volném a divoém životě nakonec najde zalíbení.
Alois Josef Šťastný Pořadí knih (chronologicky)







Povídková kniha z prostředí obchodních podvodníčků,kteří si hrají na velké byznysmeny
Peytonův Hrádek
- 423 stránek
- 15 hodin čtení
Román zachycuje život obyvatel novoanglického městečka v letech kolem druhé světové války. Na osudu několika rodin z různých společenských a sociálních vrstev odhaluje autorka celou řadu utajovaných vztahů a na jejich pozadí líčí život a vývoj městečka. Zvláštní pozornost věnuje lidem na rozhraní dětství a dospívání, jejich citovým a etickým problémům. Proto také hlavní postava studentky a budoucí spisovatelky a jejích mladých přátel jsou vylíčeny nejplastičtěji. Autorka odhaluje falešnou idylu a přesvědčivě ukazuje, jak se kdysi slavné tradice scvrkly na pouhé pokrytectví.... celý text
Dračí zuby : [románový seriál Lanny Budd]. Část 1
- 823 stránek
- 29 hodin čtení
Třetí část románového seriálu o Lanny Buddovi se odehrává v 30. letech, kdy se Lanny ožení s americkou milionářkou a kdy se v Německu a Itálii rozmáhá fašismus.
Vrcholné dílo jednoho z významných spisovatelů amerického Jihu (básníka, romanopisce, kritika, esejisty a historika), klíčový román o hrůzovládě louisianského guvernéra z třicátých let. Hrdinou je mladý intelektuál-žurnalista, který v době, kdy stoupá k moci jižanský demagog, jeho šéf, je nucen řešit si otázky osobní odpovědnosti, cílů a prostředků, čestnosti a zrady, dobra i zla a dobírá se tak uceleného pohledu na člověka a svět. Román byl zfilmován a získal Pulitzerovu cenu. Zdeněk Vančura: Próteus amerického jihu, doslov
16 povídek Jacka Londona z dalekého západu a severu. Povídky Bílý a žlutý, Tažení za piráty ústřic, Obléhání Lancashirské královny, McCoyovo sémě, Mapuhi a jeho dům, Ja-ja-ja, Čajnago, Mauki, Koolau, mocný malomocný, Samuel, Kaňon celý ze zlata, Kousek hovězího, Obrázky, Nic než maso, Odpadlík, Mexikán.
Londnův slavný dobrodružný román o Bílém Dni, hrdinovi Aljašky z prvních let zlaté horečky, je zanesen do doby před velkým objevem zlata na Klondyku, kdy zprávy o slibných nalezištích přivábily na sever neohrožené průkopníky a zlatokopy, tuláky a dobrodruhy, zvyklé drsnému životu. Jako jeden z prvních přišel mladý zlatokop Bílý Den, který se stal legendární postavou Aljašky. Dokáže během krátké doby přepravit poštu přes sněhové pláně, vytušit zlato, kde ještě nikdo nehledal a najít zatím neznámé způsoby, jak zlato dobývat ze země. Jack London zachytil stejně barvitě jako severskou přírodu prostředí nových amerických měst, především San Franciska, ale k divoké nespoutané přírodě se vrací znovu a znovu, stejně tak jako jeho hrdina, když pochopí, jaká hra se hraje ve městech a jakou cenu za ni člověk platí. Londonův román není tedy jen nejčtenějším příběhem zlatokopeckých let, ale i slavnou knihou o návratu k přírodě a prostému životu.
Pod tímto názvem vychází šestnáct povídek světového klasika dobrodružné prózy. Jsou to příběhy z Aljašky, z Tichomoří i z USA a jsou obdařeny všemi proslulými atributy autorova vypravěčského umění: jsou napínavé, hluboce procítěné a podložené zkušenostmi z jeho pohnutého dobrodružného života. Povídky - Volání divočiny, Láska k životu, Rozdělat oheň, Ten náš Flíček, Ženská statečnost, Pán tajemství, Zákon života, Na konci duhy, Siwaška, Na co se nezapomíná, Konec příběhu, Veliká otázka, Mapuhi a jeho dům, Kousek hovězího, Tažení za piráty ústřic, Tasmanovy želvy.
Na památku Harriety Tubmanové. Narozena jako otrokyně v Marylandu okolo r. 1821. Zemřela v Auburnu stát New York, dne 10. března 1913. Nazývána v průběhu občanské války Mojžíšem svého lidu. Se vzácnou odvahou vyvedla víc než 300 černochů z otroctví na svobodu a vykonala neocenitelné službyjako ošetřovatelka a vyzvědačka. Odvážila se každého nebezpečí a překonala každou překážku. K tomu všemu byla nadána mimořádnou předvídavostí a rozvahou, takže podle pravdy mohla říci: „Na své dráze jsem nikdy jediný vlak nevykolejila. Aniž o jediného pasažéra nepřišla.“ Takhle zní nápis na pamětní desce v americkém městě Auburnu. Kdo byla Harrieta Tubmanová? Co byla její „podzemní dráha" ? To všechno se dozvíte, až si přečtete tuhle knihu. Černošská otrokyně, která nejenže sama uprchla z otroctví na svobodu, ale převedla stejnou cestou na svobodu i na 300 jiných otroků, dívka, která se aktivně zúčastnila války Severu proti Jihu, je se svou chytrostí, obratností, vynalézavostí, obětavostí i neohrožeností postava určitě mimořádná. A mimořádně a pestré jsou také události jejího nelehkého života, všechna její dobrodružství, která budete moci v knize sledovat. Nejsou o nic méně napínavá, proto, že jsou pravdivá. (V


![Dračí zuby : [románový seriál Lanny Budd]. Část 1](https://rezised-images.knhbt.cz/1920x1920/68999668.jpg)




