Proslulý příběh Volání divočiny a soubor povídek (Láska k životu, Rozdělet oheň, Důvěra, Jak zmizel Markus O’Brien, Dcera polární záře, Ten náš Flíček) amerického spisovatele, povídkáře, romanopisce a esejisty (1876-1916). Ve Volání divočiny uposlechne hrdina, pes Buck, volání přírody a uteče z pohodlí a slunečného blahobytu na panském sídle do drsné přírody Severu a zde se z něho stává chytrý, smělý a bojovný vůdce vlčí smečky. V dalších povídkách líčí zlatou horečku na Aljašce, kdy se lidé v boji s přírodou a v honbě za zlatem dostávají do vypjatých mezních situací.
Román zachycuje život obyvatel novoanglického městečka v letech kolem druhé světové války. Na osudu několika rodin z různých společenských a sociálních vrstev odhaluje autorka celou řadu utajovaných vztahů a na jejich pozadí líčí život a vývoj městečka. Zvláštní pozornost věnuje lidem na rozhraní dětství a dospívání, jejich citovým a etickým problémům. Proto také hlavní postava studentky a budoucí spisovatelky a jejích mladých přátel jsou vylíčeny nejplastičtěji. Autorka odhaluje falešnou idylu a přesvědčivě ukazuje, jak se kdysi slavné tradice scvrkly na pouhé pokrytectví.... celý text
Třetí část románového seriálu o Lanny Buddovi se odehrává v 30. letech, kdy se Lanny ožení s americkou milionářkou a kdy se v Německu a Itálii rozmáhá fašismus.
Vrcholné dílo jednoho z významných spisovatelů amerického Jihu (básníka, romanopisce, kritika, esejisty a historika), klíčový román o hrůzovládě louisianského guvernéra z třicátých let. Hrdinou je mladý intelektuál-žurnalista, který v době, kdy stoupá k moci jižanský demagog, jeho šéf, je nucen řešit si otázky osobní odpovědnosti, cílů a prostředků, čestnosti a zrady, dobra i zla a dobírá se tak uceleného pohledu na člověka a svět. Román byl zfilmován a získal Pulitzerovu cenu. Zdeněk Vančura: Próteus amerického jihu, doslov
16 povídek Jacka Londona z dalekého západu a severu. Povídky Bílý a žlutý, Tažení za piráty ústřic, Obléhání Lancashirské královny, McCoyovo sémě, Mapuhi a jeho dům, Ja-ja-ja, Čajnago, Mauki, Koolau, mocný malomocný, Samuel, Kaňon celý ze zlata, Kousek hovězího, Obrázky, Nic než maso, Odpadlík, Mexikán.
Londonův slavný dobrodružný román o Bílém Dni, hrdinovi Aljašky z prvních let zlaté horečky se odehrává v období před velkým objevem zlata na Klondyku, kdy zprávy o slibných nalezištích přivábily na sever neohrožené průkopníky a zlatokopy, tuláky a dobrodruhy, zvyklé drsnému životu. Jako jeden z prvních přišel mladý zlatokop Elam Harnish, který se stal pod jménem Bílý Den legendární postavou Aljašky. Dokáže během krátké doby přepravit poštu přes sněhové pláně, vytušit zlato, kde ještě nikdo nehledal a najít zatím neznámé způsoby, jak zlato dobývat ze země. Jack London zachytil barvitě jak severskou přírodu, tak i prostředí nových amerických měst, především San Franciska. Možná právě tato skutečnost dělá z Bílého dne jedno z Londonových nejčtenějších děl.
Pod tímto názvem vychází šestnáct povídek světového klasika dobrodružné prózy. Jsou to příběhy z Aljašky, z Tichomoří i z USA a jsou obdařeny všemi proslulými atributy autorova vypravěčského umění: jsou napínavé, hluboce procítěné a podložené zkušenostmi z jeho pohnutého dobrodružného života. Povídky - Volání divočiny, Láska k životu, Rozdělat oheň, Ten náš Flíček, Ženská statečnost, Pán tajemství, Zákon života, Na konci duhy, Siwaška, Na co se nezapomíná, Konec příběhu, Veliká otázka, Mapuhi a jeho dům, Kousek hovězího, Tažení za piráty ústřic, Tasmanovy želvy.
Na památku Harriety Tubmanové. Narozena jako otrokyně v Marylandu okolo r. 1821. Zemřela v Auburnu stát New York, dne 10. března 1913. Nazývána v průběhu občanské války Mojžíšem svého lidu. Se vzácnou odvahou vyvedla víc než 300 černochů z otroctví na svobodu a vykonala neocenitelné službyjako ošetřovatelka a vyzvědačka. Odvážila se každého nebezpečí a překonala každou překážku. K tomu všemu byla nadána mimořádnou předvídavostí a rozvahou, takže podle pravdy mohla říci: „Na své dráze jsem nikdy jediný vlak nevykolejila. Aniž o jediného pasažéra nepřišla.“ Takhle zní nápis na pamětní desce v americkém městě Auburnu. Kdo byla Harrieta Tubmanová? Co byla její „podzemní dráha" ? To všechno se dozvíte, až si přečtete tuhle knihu. Černošská otrokyně, která nejenže sama uprchla z otroctví na svobodu, ale převedla stejnou cestou na svobodu i na 300 jiných otroků, dívka, která se aktivně zúčastnila války Severu proti Jihu, je se svou chytrostí, obratností, vynalézavostí, obětavostí i neohrožeností postava určitě mimořádná. A mimořádně a pestré jsou také události jejího nelehkého života, všechna její dobrodružství, která budete moci v knize sledovat. Nejsou o nic méně napínavá, proto, že jsou pravdivá. (V