Eva Večerková Pořadí knih

Posvícení, tento starobylý fenomén, je živý i dnes! Publikace renomované etnografky přináší nejen zajímavé svědectví o současné podobě posvícenských slavností, k nimž neodmyslitelně patří hostiny v širším rodinném kruhu, uctívání zesnulých předků i rituální zabíjení zvířat, ale podává i ucelený kulturně historický pohled na posvícení a hody a komentuje historické události, jež tradici posvícení ovlivnily. Samostatný oddíl je věnován zvláštnostem hodů na Moravě, např. úloze chasy spjaté se stárkovskou organizací. Obrazově bohatě vybavená publikace popisuje obchůzky a průvody, stavění hodové máje s tradičním pořadem zvyků a obřadních tanců a mnohé další. Čtenářům se tak nabízí nejen poutavá populárně-naučná kniha, ale i zajímavý dárek pro všechny, kdo uctívají dodržování tradic a rádi se nechají okouzlit folklórem a lidovými slavnostmi.

Publikace si neklade za cíl podat výklad o veškerém souboru právních nástrojů chránících spotřebitele, nýbrž se soustřeďuje jen na vybranou část stojící na pomezí právní úpravy nekalé soutěže v občanském zákoníku a úpravy nekalých obchodních praktik, která tvoří součást zákona o ochraně spotřebitele. Snahou autorů je maximálně přiblížit čtenářům zvláštní povahu popisované problematiky. První dvě části se snaží obecně vymezit subjekty, jichž se nekalé obchodní praktiky týkají, tedy podnikatele a spotřebitele, vysvětlit i pojem nekalých obchodních praktik a nekalé soutěže a objasnit právní pozici podnikatele i spotřebitele v závazkových vztazích Těžištěm publikace je část třetí vysvětlující vzájemné průniky úpravy nekalých obchodních praktik i nekalé soutěže. Významné místo je zde ponecháno judikatuře vyšších soudů, kterou autoři analyzují a ukazují na ní, jak působí ochrana spotřebitele pomocí aplikace pravidel o nekalé soutěži a jak mohou být aplikována pravidla obsažená v zákoně o ochraně spotřebitele. Závěrečná část je věnována pouze úpravě veřejnoprávní.

Publikace nabízí komplexní etnologický a kulturně historický pohled na lidové obyčeje a slavnosti v českých zemích, které jsou spojeny s ročními obdobími a kalendářními daty. Výroční obyčeje, proměněné křesťanstvím, se vážou na církevní kalendář a překrývají staré mýty a rituály. Tradice se vyvíjely s měnícími se hospodářskými vazbami a životním stylem lidí, a také díky snahám o zachování lidové kultury. Kniha zobrazuje výroční obyčeje v časových proměnách a regionální rozrůzněnosti, zaměřuje se na venkovské komunity v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Seznamuje čtenáře s obyčeji během Velikonoc, Svatodušních svátků, Památky zemřelých, adventu, Vánoc a Nového roku. Představuje tradice spojené s masopustem, stavěním májí a pálením obřadních ohňů, oslavami sklizně a posvícení. Autorka čerpá z písemných pramenů a literatury převážně z 19. a 20. století a z vlastních výzkumů, které dokumentují současnou podobu obyčejové tradice. Publikace zahrnuje také obrazovou dokumentaci a artefakty. Kniha není pouze historickou reminiscencí, ale ukazuje živou tradici sváteční kultury, založenou na přímých kontaktech a aktivní účasti lidí, jakožto protipól k masové kultuře. Spojuje kulturní dědictví se současností.

Publikace z ediční řady Meritum poskytuje odpovědi na řadu otázek z obchodního práva vyskytujících se v každodenní praxi. Kniha je rozdělena do tří částí, v nichž se detailně věnuje problematice obchodních korporací a nekalé soutěže dle zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku. Publikace podává informace co nejsrozumitelnějším způsobem, a to pomocí přehledné struktury textu, členěné na: definice, poznámky, judikaturu, literaturu a marginální čísla. Nechybí obsáhlý rejstřík odkazující právě k marginálním číslům. Výklad je každodenní pomůckou pro všechny advokáty, notáře, podnikové právníky, daňové poradce, auditory, management a podnikatele. Zároveň je také vhodnou učební pomůckou pro studenty.

Slaví všichni Vánoce? A když ne, dostávají dárky někdy jindy? Nosí všude dárky Ježíšek? Prožívají Vánoce v každé rodině stejně? Mají všichni na Štědrý den ozdobený stromeček a smaženého kapra? Odpovědi na podobné otázky nabízí výstava „Ježíšek nebo Santa Klaus. A co dostanou u sousedů?“ pořádaná v Paláci šlechtičen Moravského zemského muzea v Brně ve dnech 24. 11. 2015 – 7. 2. 2016, jejíž součástí je tento doprovodný tisk. V naší republice žijí vedle české majority zástupci čtrnácti národnostních menšin, cizinců a představitelů různých národů. Také z hlediska náboženství není naše země homogenní – najdeme mezi námi osoby hlásící se k nejrůznější víře nebo považující se za ateisty. Prostřednictvím úryvků z rozhovorů, které byly pro účely této publikace jazykově upraveny, se můžete na následujících stránkách dozvědět, jak tráví vánoční svátky lidé kolem vás.

K počátkům příběhu vánočního stromku - Ozdobené jehličnaté stromky vystupují v pramenech z Alsaska a Porýní z konce 16. století ve vánoční slavnosti cechovních společenství jako weyhenacht meyen, vánoční máje. Podobné zprávy z té doby jsou i z jiných měst. Tak v roce 1570 zaznamenávají listiny cechů ve švýcarském Bernu „setřásání datlových stromů“ o svátku Tří králů. Stromy byly ověšeny jablky, hruškami, ořechy, datlemi, preclíky a oplatkami a chlapci z rodin cechovních mistrů si je směli otrhat. Z cechovních místností se vánoční máj, brzy na to nazývaný vánoční strom či Kristův strom (Christbaum), přenesl do sídel aristokratů a k měšťanským a intelektuálským rodinám, do domácností řemeslníků a obchodníků, do kostelů a far, až se nakonec usadil i na vesnici, v rolnickém prostředí. V německých zemích, a zprvu v protestantských regionech, se stal vánoční strom dříve než jinde součástí svátku a znakem měšťanské kultury. V průběhu 19. století zažil mohutný vzestup obliby po celé Evropě. Přes prvotní odmítání vánočního stromu jako pohanského zvyku jej církev posléze přijala do Vánoc, oslavy Božího narození, a do svých kostelů.

Kreslené velikonoční vajíčka, výtvarná technika, muzejní sbírky,

Sborník příspěvků z konference karpatologické komise pro lidové obyčeje MKKK konané v roce 2009 v Hodoníně. 31 referátů shrnuje výsledky výzkumů přednesených v následujících okruzích: Tělo jako objekt rituálních úkonů, Symbolika těla a jeho součásti, Péče a tělo, Tělo ve folkloru, Tělo a duše, Tělo ve výtvarném umění.

Kapitoly v knize postupují tematicky a podávají výpověď z pramenů a hledisek oboru etnologie. Hodnotí reflexe křesťanského kultu a vklad tradic lidové kultury vánočním svátkům, zařazeným v kalendáři nejen do období pohanských slavností spojených se slunečními kulty a s novoročními hostinami, ale také s temným obdobím, kdy se podle lidové víry na zem navracely duše zemřelých. V tomto světle jsou evropské Vánoce jedinečné už proto, že dochovaly zvlášť různorodé projevy svátečnosti a kultu, čerpající z pohanství a z křesťanství. Vypoví o tom kapitoly věnované koledním obchůzkám, štědrovečerní noci, stolování a pokrmům, obyčeji spalování vánočního polena nebo písním. Záměrem autorek byla snaha o vyvážený přístup ke kulturnímu prostoru západního a východního křesťanství.