Miloš Brunclík Pořadí knih

Kniha se systematicky zabývá 53 úřednickými kabinety, které vznikly v Evropě mezi lety 1989 a 2015, včetně tří českých vlád. Opírá se o rozsáhlý faktografický základ a soudobou politologickou literaturu. Analyzuje důvody a okolnosti jmenování úřednických kabinetů, které se objevují převážně v zemích střední, východní a jižní Evropy, charakterizovaných vyšší mírou korupce, zatímco v západní Evropě po roce 1989 úřednické vlády nevznikly. Kniha shrnuje debatu mezi kritiky a obhájci těchto vlád a autor dospívá k závěru, že úřednické vlády mají slabší volební legitimitu než stranické, avšak nejsou nelegitimní ani nedemokratické. Argumenty pro politickou neutralitu úřednických vlád jsou obtížně obhajitelné, neboť většina z nich fungovala pod silným vlivem politických stran. Úřednické vlády by měly být chápány jako dočasná řešení pro překonání akutních politických či ekonomických krizí, a nikoli jako žádoucí odborné kabinetní alternativy k běžným stranickým vládám. V tomto kontextu jsou úřednické vlády symptomem hospodářských a politických problémů v některých evropských zemích.

Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. Kniha nabízí systematický rozbor českého demokratického režimu po zavedení přímé a všeobecné volby prezidenta v roce 2012. Autoři současný stav konfrontují s různými koncepcemi poloprezidencialismu, přičemž nabízejí vlastní definici a ptají se, zda se Česká republika v posledních letech posunula k poloprezidencialismu, nebo zda zůstává i nadále parlamentním režimem. Zvláštní pozornost je věnována otázce postavení prezidentů v české politice a společnosti se zaměřením na působení prvního přímo a všeobecně zvoleného prezidenta Miloše Zemana. Autoři docházejí k jednoznačnému závěru, že Česká republika zůstává parlamentním režimem, byť značně deformovaným a špatně fungujícím. Podrobně jsou rozebrány příčiny a následky tohoto stavu. Prezident Zeman v tom všem hraje důležitou a problematickou roli. Co je poloprezidentský režim? Proč je český režim parlamentní, a ne poloprezidentský? V čem spočívají deformace a potíže českého parlamentarismu a proč jsou tak vážné? Jaké postavení mají prezidenti v české politice a společnosti? Jak ovlivnilo zavedení přímé a všeobecné volby prezidenta českou politiku? Jakou roli v tom všem hraje prezident Miloš Zeman?

Kolektivní práce odborníků z politologie, ústavního práva a statistiky přináší jedinečnou komplexní analýzu internetových voleb. Publikace se zaměřuje na různé aspekty, jako je digitální propast, očekávané výhody (např. zvýšení dostupnosti voleb pro voliče v zahraničí) a rizika (např. bezpečnostní otázky a problém kupčení s hlasy). Zkoumá dopady internetových voleb na volební účast, konformitu s ústavními zásadami, politické strany a jejich zisky. Autoři vytvářejí plastický obraz vzniku a vývoje internetových voleb v Estonsku, Švýcarsku, USA, Kanadě, Austrálii, Norsku a Nizozemsku. Významná část se věnuje také myšlenkám internetových voleb v České republice, zkoumá demografické trendy, technické vybavení domácností, počítačovou gramotnost voličů, jejich ochotu hlasovat online, postoje politických stran, ústavněprávní aspekty a náklady na zavedení. V závěru autoři poukazují na výhody a úspěchy internetových voleb v některých zemích, ale také na závažná rizika a neúspěšné projekty internetového hlasování v zahraničí.

Snahou autorů je přiblížit různé aspekty skandinávské politiky. Vedle tradičních objektů komparativní politologie se zajímají i o sociálně-ekonomická témata, která jsou pro tento region typická a podílejí se na formování specifické podoby skandinávské politiky. V šesti kapitolách autoři představují Skandinávii jako politický region Evropy, věnují se problematice sociálního státu a (neo)korporativismu, politickým systémům ve Skandinávii se zaměřením na ústavní systémy a postihují i hlavní rysy soudní moci, neopomíjejí ani otázku referend a ombudsmanů, objasňují vývoj a současnou podobu volebních systémů, přibližují pozici severských států v mezinárodních vztazích.

Jaká je role českého prezidenta při vládních krizích a ve sporech o zahraniční politiku? Nebylo by vhodnější zavést v České republice přímou volbu prezidenta? Jaké jsou vůbec způsoby volby prezidenta ve světě? Jaká je bilance francouzské "kohabitace" mezi prezidentem jedné politické orientace a vládou opačné politické tendence? V čem se liší formální i faktické postavení prezidenta v poloprezidentských systémech od prezidenta v systémech parlamentních? Osvědčila se přímá volba předsedy vlády v Izraeli? Jak se měnil poloprezidentský režim v parlamentní v Portugalsku? Jak se mění role prezidenta v Polsku a v Ukrajině? To jsou některé z otázek, kterými se zabývá tato monografie českých politologů pod vedením Miroslava Nováka a Miloše Brunclíka.