Knihobot

Hana Navratilová

    Hana Navratilová
    Homo adaptabilis
    Písně Zlaté bohyně : staroegyptská milostná poezie
    Srdečné pozdravy ze země na Nilu Korespondence starých Egypťanů
    Znaky a symboly: jak vznikly a co znamenají - ilustrovaný průvodce
    Řekové. Poklady starobylých civilizací
    Věda
    • 2019

      Plnobarevná obrazová česko/anglická publikace se věnuje osobnosti a osudům českého egyptologa Jaroslava Černého. Vedle řady vyobrazení a fotografií památek starého Egypta spjatých s Jaroslavem Černým je součástí obrazového doprovodu i přetištění mnoha osobních dokumentů, zápisků a fotografií této vynikající osobnosti české vědy.

      V zahradě Sennedžemově
    • 2018
    • 2016

      Věda

      Obrazový průvodce vývojem vědy a techniky

      • 512 stránek
      • 18 hodin čtení
      4,8(57)Ohodnotit

      Tato jedinečná kniha vypráví příběh vědeckého pokroku od vynálezu kola až po řešení klimatických změn ve 21. století. Zachycuje všechny klíčové okamžiky nových objevů a ukazuje, jak lidé a jejich myšlenky a vynálezy měnili náš svět. Encyklopedie Věda, vybavená nádhernými fotografiemi a názornými ilustracemi, představuje i ta nejsložitější témata jednoduchým a srozumitelným způsobem, zpřístupňujícím tak lidské vědění čtenářům všech věkových kategorií.

      Věda
    • 2015

      Podtitul: Cyril a Pavla Duškovi v Egyptě (1922-1924) Monografie přibližuje osudy manželů Cyrila a Pavly Duškových. Cyril Dušek je neprávem pozapomenutou osobností české žurnalistiky, politiky a diplomacie, byl prvním československým vyslancem ve Švýcarsku a v Egyptě - kde v pouhých 43 letech podlehl tuberkulóze. Jeho egyptské období dokumentuje zachovaný soubor 42 dopisů jeho ženy Pavly příbuzným do vlasti. Jejich edice tvoří jádro nové monografie, doprovázejí ji však také cenné studie zasazující životní dráhu a působení obou manželů do společenského, kulturního a politického kontextu. Kniha obsahuje barevnou obrazovou přílohu a jmenný rejstřík.

      S diplomatem v Orientu
    • 2013

      Homo adaptabilis

      • 160 stránek
      • 6 hodin čtení
      3,5(4)Ohodnotit

      Schopnost přizpůsobovat se okolnímu prostředí patří k významným znakům všech živých organismů. Autory knihy zaujalo, jak výrazně se adaptabilita rozvíjela jednak při vývoji předchůdců lidí, jednak při vývoji našich jednotlivých civilizací, tedy obecně v historii Homo sapiens. Lidská schopnost adaptovat se na změny prostředí se proměňovala od prvotního pouhého pasivního přizpůsobování se přes zvýšený podíl aktivity u druhů Homo až k tvůrčí adaptabilitě, kterou nalézáme u Homo sapiens. Značná pozornost je věnována zásadní revoluci v dějinách lidstva, tedy vzniku a rozvoji zemědělství, a jejím důsledkům, které vedly k nové strukturalizaci lidské společnosti. Tvůrčí adaptabilita je pak podrobně popsána na příkladu rozvoje egyptské kultury. Autoři však nezastírají možné negativní stránky civilizačního rozvoje a poskytují nové pohledy na překonávání těchto potíží a na zrod a vývoj vě

      Homo adaptabilis
    • 2013

      Českoslovenští vědci v Orientu II.

      • 520 stránek
      • 19 hodin čtení

      Druhý a závěrečný díl monografie mapující cesty československých vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, beletrie). Jedná se o orientalistu-popularizátora Václava Zelenku, egyptologa Theodora Hopfnera, biology Jiřího Bauma a Jaroslava Petrboka, ale také sochaře Františka V. Foita. Po edicích následují doprovodné studie, které shrnují látkou obou svazků z různých pohledů (jednotlivé vědní obory, konstrukce orientální alterity, ženská reflexe Orientu). Svazek obsahuje též bibliografii a jmenný rejstřík k oběma dílům. Kniha je doporovozena barevnou obrazovou přílohou. Vydána ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.

      Českoslovenští vědci v Orientu II.
    • 2012

      Českoslovenští vědci v Orientu I.

      • 424 stránek
      • 15 hodin čtení

      První díl dvoudílné monografie mapující cesty československýzch vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, beletrie). Jedná se o orientalisty (Felix Tauer), egyptology (Ludmila Matiegková, František Lexa, Jaroslav Černý) a biology (Jiří Baum, Jan Obenberger). Nejrozsáhlejší je edice Tauerových vzpomínek na pobyty v Istanbulu ve 20.-30. letech 20. století. Ostatní vědci jsou přiblíženi formou studií a výběrových edic korespondence. Kniha je doporovozena barevnou obrazovou přílohou.

      Českoslovenští vědci v Orientu I.
    • 2012