Ian McEwan Pořadí knih

V době, kdy svět stále ještě počítá náklady druhé světové války a železná opona se spustila, život jedenáctiletého Rolanda Bainese se obrátí vzhůru nohama. Dva tisíce kilometrů od matčiny ochranitelské náruče, uvězněný v internátní škole, přitahuje svou zranitelností učitelku klavíru slečnu Miriam Cornellovou a zanechává v ní jizvy i vzpomínku na lásku, která nikdy nezmizí. Hodiny jsou intimní i univerzální příběh o lásce, lítosti a neklidném hledání odpovědí.

Velká Británie prohrála válku o Falklandy a Alan Turing se věnuje vývoji umělé inteligence… To je alternativní historie 80. let minulého století z pera jednoho z nejvýznamnějších anglických prozaiků. Důležitým tématem knihy je však také láska – respektive otázka, jak se vyrovnáme se skutečností, že umělá inteligence patrně nebude umět lhát. Nebude totiž chápat ani naše milosrdné lži, na kterých mezilidské soužití stojí a padá a které my lidé tak dobře ovládáme.

„Když se Jim Sams – chytrý, ale v žádném případě nějak zvlášť důmyslný tvor – jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakousi nestvůrnou obludu…“ Odkazem na Kafkovu Proměnu rozehrává anglický prozaik krátký příběh o tom, jak snadno může svět politiky zbloudit, podlehne-li okouzlení vlastním „posláním“, snaze vyřešit složitý svět pomocí jednoduchých klišé a touze konat „vůli lidu“. Jim Sams chce na své misi v premiérském těle sloužit lidu s přesvědčením, že sám nejlépe ví, co je pro lid dobré. V zemi Franze Kafky nám to může znít povědomě, ale dějištěm příběhu je nejsoučasnější Británie. Slavný spisovatel řekl své k příběhu brexitu. Hořce satirické vyprávění je zasazeno do reálií ostrovního politického života a pro deziluzi z tamní společnosti nachází s hravou nadsázkou jen nepříliš lichotivé vysvětlení.

Trudy podvádí Johna, svého manžela. Bydlí stále v domě, v němž John kdysi vyrůstal a kde mladí manželé strávili první měsíce svého svazku. Vila je zchátralá, ale v lepší londýnské čtvrti má i tak nedozírnou hodnotu. Snílek a básník John zde však už nebydlí. Trudy se místo něj schází s jeho bratrem, naprosto banálním Claudem, a spolu vymyslí jednoduchý plán, jak se Johna zbavit. Jejich intriky však sleduje nečekaný svědek: zvídavý, chytrý a všetečný devítiměsíční obyvatel Trudina lůna…

Fiona pracuje jako soudkyně Nejvyššího soudu a při svém mimořádném pracovním vytížení vnímá manželův zálet s mladší ženou, na který mu přijde, sice bolestně, ale zároveň na nějaká hluboká řešení prostě nezbývá čas. Řeší komplikovaný právní spor – sedmnáctiletý mladík umírá na leukemii a rodiče odmítají transfuzi krve; patří ke Svědkům Jehovovým. Potvrdí soudkyně v precizně vedeném sporu, že právo na život je víc než právo rodičovské?

Británie roku 1972 čelí hospodářskému propadu, masovým nepokojům a hrozbám teroristických útoků. Bojuje se na všech frontách – i na té kulturní. Tajná služba distribuuje pod zástěrkou různých nadací peníze perspektivním umělcům, kteří budou propagovat „správné názory“. Tak je koncipována i operace MLSOUN. Agentka Serena ovšem poruší nejen základní pravidlo špionáže – nevěřit nikomu –, ale brzy i další – do jednoho z mladých umělců se zamiluje. Špionážní thriller o literatuře a se šťastným koncem – novinka z autorovy dílny i další vrchol jeho tvorby.

Na pohřbu Molly Laneové se setkávají dva její bývalí milenci, dnes již vážení a bohatí lidé. Uzavřou spolu dohodu, jejíž důsledky nejsou schopni dohlédnout. Jejich přátelství tak podstoupí zkoušku, v níž ani jeden z nich neobstojí. McEwanův psychologický román, za který obdržel Bookerovu cenu.

Michael Beard je nositelem Nobelovy ceny, ale svou nejlepší práci odvedl už v mládí. Jako padesátník žije ze své pověsti, přednáší za horentní honoráře, zaštiťuje svým jménem vědecké instituce... S nutkavým sukničkářem Beardem se seznamujeme ve chvíli, kdy se rozpadá jeho páté manželství. Tentokrát je to ale jiné: nevěrná je mu žena. Autorův román je podobenstvím o neukojitelné touze, chtivé nenasytnosti i podvádění sebe sama.

McEwanův příběh jedné svatební noci z počátku šedesátých let, zasazený do krásného prostředí na pobřeží jižní Anglie, nabízí hluboké zamyšlení nad dobovou podmíněností lidského chování, citů i vztahů. Děj se odehrává v časech, kdy v ovzduší rezonují naděje nadcházejícího svobodomyslného desetiletí i první písně Beatles, proslýchá se cosi o americkém vynálezu v podobě antikoncepční pilulky, společnost však žije zcela v zajetí tradiční morálky. Oba protagonisté novely jsou „mladí, vzdělaní“ a bez předsudků, jak nás autor neopomene upozornit hned v úvodní větě, a přesto je jejich vztah dobově podmíněný mnohem víc, než si jsou ochotni připustit. Hořkosladká rekapitulace z perspektivy mnohaletého odstupu v závěru knihy o tom podává výmluvné svědectví. V roce 2017 vznikl podle autorova scénáře stejnojmenný film.

Vzpomeňte si, co jste dělali v sobotu 15. února 2003? Londýnský neurochirurg Henry Perowne tento den prožívá jinak. Už od 3.40 ráno ho trápí předtucha, a díky Ianu McEwanovi sledujeme jeho myšlenkový proces krok za krokem. Hořící letadlo na obzoru předznamenává den, kdy Henry prožije anabázi připomínající postavy z literatury. Večer se chystá na rodinnou sešlost, ale nejprve musí zvládnout kontrolu pacientů, squash s kolegou, nákupy a návštěvu matky v domově pro seniory. Přitom se musí vyrovnat s návalem podnětů, neboť Británie zažívá největší protiválečný pochod v historii. V prostředí, kde hrozí teroristické útoky a média zkreslují realitu, se Henry ocitá v síti příčin a následků, kde malá chyba může mít dalekosáhlé důsledky. Osudový zvrat v jeho životě přichází s nevhodnou reakcí na drobnou kolizi. V tento nezapomenutelný den si Henry připomíná odvahu a to, že každá pravda je jen dílčí pohled. McEwanův román o mozku a čase zkoumá hodnoty, které lze v lidském životě odhalit i během jediného dne. Mistrně zhuštěné drama s koncovými zvraty ukazuje, že autor zůstává v skvělé formě a potvrzuje, že i v obyčejné přítomnosti je něco, co nás přesahuje.