Ian McEwan je oceňovaný britský autor známý svými pronikavými romány, které často zkoumají složitosti lidské psychiky a morálky. Jeho stylistická preciznost a schopnost vykreslit hluboké emoce činí jeho díla nezapomenutelnými. McEwanovy příběhy se často zabývají tématy viny, paměti a dopadu okamžitých rozhodnutí na celý život. Píše s jemnou rovnováhou mezi intelektuální hloubkou a emocionálním dopadem, což mu zajistilo celosvětové uznání.
Nezničitelná láska, román z roku 1997, pojednává o obyčejných lidech v neobyčejných situacích. Vše začíná tragickou nehodou v balonu, jíž se Joe Rose – nosná postava příběhu – marně snaží zabránit. V této chvíli se setkává s Jedem Parrym, jenž se stává třetím v podivném lidském trojúhelníku – Rose, jeho žena Clarissa a Parry. Příběh vypráví, jak obyčejný člověk, lapený do sítě bludů jiného člověka, může být přiveden až na okraj šílenství a vraždy.
To, co se odehrálo jednoho letního dne poloviny třicátých let ve venkovském domě jedné středostavovské rodiny, nás v mistrovské psychologické drobnokresbě vtáhne do vztahů a atmosféry, v níž tušíme, že se stane něco, co zcela rozvrátí dosavadní řád a poklid. Tragédie nastává jako důsledek omylu třináctileté hrdinky, která si chování lidí okolo sebe špatně vyložila a v touze po pozornosti a uznání ze strany dospělých obviňuje nevinného. Po této ouvertuře se příběhy jednotlivých postav rozvíjejí až v průběhu 2. světové války. Nyní již dospělé hrdince dochází, jak se mýlila a snaží se napravit, co způsobila. Postupem času se rozvine a uplatní její literární talent, a tak se jejím osobním pokáním na závěr života stává příběh, jímž oživuje to, co jejím přičiněním nemohlo nastat ve skutečnosti. Stylisticky bravurní dílo se skvěle propracovanou strukturou, přesvědčivou psychologií postav a velmi silným příběhem je také zamyšlením nad rolí spisovatele a nad vztahem literatury a skutečnosti.
Petr je obyčejný chlapec, který ve volném čase nejraději sní a dovádí věci do jejich absurdních důsledků. V povídkách, které jsou popisem jeho fantazie, se vzbouří sestřiny panenky a utrhnou mu končetiny, zmizíkem vymaže rodiče se sestrou, převtělí se do domácího kocoura a vybojuje za něj rozhodující bitvu nebo se stane batoletem, čímž k němu ztratí dřívější odpor.
Fiona pracuje jako soudkyně Nejvyššího soudu a při svém mimořádném pracovním vytížení vnímá manželův zálet s mladší ženou, na který mu přijde, sice bolestně, ale zároveň na nějaká hluboká řešení prostě nezbývá čas. Řeší komplikovaný právní spor – sedmnáctiletý mladík umírá na leukemii a rodiče odmítají transfuzi krve; patří ke Svědkům Jehovovým. Potvrdí soudkyně v precizně vedeném sporu, že právo na život je víc než právo rodičovské?
Trudy podvádí Johna, svého manžela. Bydlí stále v domě, v němž John kdysi vyrůstal a kde mladí manželé strávili první měsíce svého svazku. Vila je zchátralá, ale v lepší londýnské čtvrti má i tak nedozírnou hodnotu. Snílek a básník John zde však už nebydlí. Trudy se místo něj schází s jeho bratrem, naprosto banálním Claudem, a spolu vymyslí jednoduchý plán, jak se Johna zbavit. Jejich intriky však sleduje nečekaný svědek: zvídavý, chytrý a všetečný devítiměsíční obyvatel Trudina lůna…
Píše se rok 1955 a do rozděleného Berlína přijíždí nesmělý anglický mladík, technický zaměstnanec Královské pošty, aby se svým skromným přispěním podílel na ambiciózní, přísně tajné operaci CIA a britské tajné služby SIS. Projekt, který byl ve skutečnosti vyzrazen britským špionem pracujícím pro Sovětský svaz v samém zárodku (George Blake byl v roce 1961 odsouzen britským soudem za vlastizradu ke 42 letům vězení), spočíval ve vyhloubení tunelu do sovětské okupační zóny, odposlouchávání telefonních hovorů a zachycování šifrovaných zpráv. Mladý Leonard Marnham však nežije jen svou prací. Berlín, který ho překvapí stále citelnou poválečnou chudobou i vzrůstajícím napětím rozděleného světa, které o šest let později vyvrcholí stavbou Berlínské zdi, pro něho zároveň znamená vstup do dospělosti i první milostnou zkušenost. Ve chvíli, kdy se velké dějiny nečekaně protnou se soukromým světem hrdinů v sérii typických mcewanovských tragikomických náhod, dochází i k nečekanému rozuzlení příběhu, pod jehož špionážním nátěrem pulzuje život skutečných lidí, jemuž McEwan rozumí jako málokterý současný světový autor.
Soubor povídek První láska, poslední pomazání je vůbec první autorovou publikovanou knihou. Dílo, za něž McEwan roku 1976 obdržel cenu Somerseta Maughama, se lyrickým způsobem vypořádává s řadou tabuizovaných témat, jakými jsou kupříkladu sexuální zneužívání či incest, a ukazuje svět v jeho často kruté a tragické podobě. McEwanovi hrdinové jsou lidé nacházející se na okraji lidské společnosti. Autorova prvotina tak připomíná jakéhosi průvodce, který nás provede oblastí přináležející odvrácené straně lidské existence.
Příběh svatební noci z počátku 60. let, zasazený na pobřeží Anglie, nabízí zamyšlení nad dobovou podmíněností lidského chování, citů i vztahů. Rezonují tu naděje nadcházejícího svobodomyslného desetiletí i první písně Beatles, proslýchá se cosi o vynálezu antikoncepční pilulky, ale společnost ještě žije v zajetí tradiční morálky. On a ona v novele jsou "mladí, vzdělaní" a bez předsudků, jejich vztah doba silně podmiňuje. Hořkosladká rekapitulace po letech podává výmluvné svědectví... Milostný příběh, ač jímavý a tklivý, má daleko k červené knihovně, je vrcholem McEwanova vyzrálého umění. Autor už nepotřebuje šokovat jako v jiných svých dílech. Na malém půdorysu obyčejné svatební noci dvou obyčejných lidí nám podává se svrchovaným literárním mistrovstvím zprávu o druhé polovině 20. století i o "nezničitelnosti" a síle lásky.
Na pohřbu Molly Laneové se setkávají dva její bývalí milenci, dnes již vážení a bohatí lidé. Uzavřou spolu dohodu, jejíž důsledky nejsou schopni dohlédnout. Jejich přátelství tak podstoupí zkoušku, v níž ani jeden z nich neobstojí. McEwanův psychologický román, za který obdržel Bookerovu cenu.
