Ian McEwan je oceňovaný britský autor známý svými pronikavými romány, které často zkoumají složitosti lidské psychiky a morálky. Jeho stylistická preciznost a schopnost vykreslit hluboké emoce činí jeho díla nezapomenutelnými. McEwanovy příběhy se často zabývají tématy viny, paměti a dopadu okamžitých rozhodnutí na celý život. Píše s jemnou rovnováhou mezi intelektuální hloubkou a emocionálním dopadem, což mu zajistilo celosvětové uznání.
Nezničitelná láska, román z roku 1997, pojednává o obyčejných lidech v neobyčejných situacích. Vše začíná tragickou nehodou v balonu, jíž se Joe Rose – nosná postava příběhu – marně snaží zabránit. V této chvíli se setkává s Jedem Parrym, jenž se stává třetím v podivném lidském trojúhelníku – Rose, jeho žena Clarissa a Parry. Příběh vypráví, jak obyčejný člověk, lapený do sítě bludů jiného člověka, může být přiveden až na okraj šílenství a vraždy.
Je to svědomí, co nutí člověka stále znovu a znovu zpytovat duši, anebo existuje cosi mnohem hlubšího, kam obyčejný smrtelník nedosáhne, ale o čem jen tuší, že číhá vyrazit každý okamžikem do útoku? Ian McEwan tuto myšlenku dovedl k dokonalosti. Třináctiletá Briony odvíjí svůj život v jistých představách, které ji mají neomylně dovést ke konkrétnímu, jasně vytyčenému cíli. Těmto snům přizpůsobuje vše, co přizpůsobit lze. Co nelze, tomu je třeba pomoci. S fantastickou úporností pubescenta a fantazií, rozvinutou až do krajnosti, dohání protagonisty své soukromé hry na život k tragédii, za kterou by měla po zbytek života činit pokání. V roce 2007 byl dle knihy natočen film Pokání.
Petr je obyčejný chlapec, který ve volném čase nejraději sní a dovádí věci do jejich absurdních důsledků. V povídkách, které jsou popisem jeho fantazie, se vzbouří sestřiny panenky a utrhnou mu končetiny, zmizíkem vymaže rodiče se sestrou, převtělí se do domácího kocoura a vybojuje za něj rozhodující bitvu nebo se stane batoletem, čímž k němu ztratí dřívější odpor.
Fiona pracuje jako soudkyně Nejvyššího soudu a při svém mimořádném pracovním vytížení vnímá manželův zálet s mladší ženou, na který mu přijde, sice bolestně, ale zároveň na nějaká hluboká řešení prostě nezbývá čas. Řeší komplikovaný právní spor – sedmnáctiletý mladík umírá na leukemii a rodiče odmítají transfuzi krve; patří ke Svědkům Jehovovým. Potvrdí soudkyně v precizně vedeném sporu, že právo na život je víc než právo rodičovské?
Trudy podvádí Johna, svého manžela. Bydlí stále v domě, v němž John kdysi vyrůstal a kde mladí manželé strávili první měsíce svého svazku. Vila je zchátralá, ale v lepší londýnské čtvrti má i tak nedozírnou hodnotu. Snílek a básník John zde však už nebydlí. Trudy se místo něj schází s jeho bratrem, naprosto banálním Claudem, a spolu vymyslí jednoduchý plán, jak se Johna zbavit. Jejich intriky však sleduje nečekaný svědek: zvídavý, chytrý a všetečný devítiměsíční obyvatel Trudina lůna…
Píše se rok 1955 a do rozděleného Berlína přijíždí nesmělý anglický mladík, technický zaměstnanec Královské pošty, aby se svým skromným přispěním podílel na ambiciózní, přísně tajné operaci CIA a britské tajné služby SIS. Projekt, který byl ve skutečnosti vyzrazen britským špionem pracujícím pro Sovětský svaz v samém zárodku (George Blake byl v roce 1961 odsouzen britským soudem za vlastizradu ke 42 letům vězení), spočíval ve vyhloubení tunelu do sovětské okupační zóny, odposlouchávání telefonních hovorů a zachycování šifrovaných zpráv. Mladý Leonard Marnham však nežije jen svou prací. Berlín, který ho překvapí stále citelnou poválečnou chudobou i vzrůstajícím napětím rozděleného světa, které o šest let později vyvrcholí stavbou Berlínské zdi, pro něho zároveň znamená vstup do dospělosti i první milostnou zkušenost. Ve chvíli, kdy se velké dějiny nečekaně protnou se soukromým světem hrdinů v sérii typických mcewanovských tragikomických náhod, dochází i k nečekanému rozuzlení příběhu, pod jehož špionážním nátěrem pulzuje život skutečných lidí, jemuž McEwan rozumí jako málokterý současný světový autor.
Soubor povídek První láska, poslední pomazání je vůbec první autorovou publikovanou knihou. Dílo, za něž McEwan roku 1976 obdržel cenu Somerseta Maughama, se lyrickým způsobem vypořádává s řadou tabuizovaných témat, jakými jsou kupříkladu sexuální zneužívání či incest, a ukazuje svět v jeho často kruté a tragické podobě. McEwanovi hrdinové jsou lidé nacházející se na okraji lidské společnosti. Autorova prvotina tak připomíná jakéhosi průvodce, který nás provede oblastí přináležející odvrácené straně lidské existence.
Jestliže chcete být konsternováni, ale současně se pobavit a ožít, přečtěte si tento román (vyznamenaný Whitbreadovou cenou za beletrii) moderního anglického spisovatele a scenáristy Iana McEwana. Tento brilantní stylista nabízí román fascinující především až neúnavnou bezprostředností výpovědi, ale i plachou intelektuální hravostí, s jakou zpracovává leitmotiv vlastního vidění tohoto světa – fenomén dětství, fakt narození a existence dítěte v osobním životě člověka i v širších souvislostech. Zkoumá jej v rozšířeném záběru a ovládá svůj idiom s pozoruhodnou grácií a invencí. McEwanovské postavy jsou doma ve svých snech právě tak jako on sám.
McEwanův příběh jedné svatební noci z počátku šedesátých let, zasazený do krásného prostředí na pobřeží jižní Anglie, nabízí hluboké zamyšlení nad dobovou podmíněností lidského chování, citů i vztahů. Děj se odehrává v časech, kdy v ovzduší rezonují naděje nadcházejícího svobodomyslného desetiletí i první písně Beatles, proslýchá se cosi o americkém vynálezu v podobě antikoncepční pilulky, společnost však žije zcela v zajetí tradiční morálky. Oba protagonisté novely jsou „mladí, vzdělaní“ a bez předsudků, jak nás autor neopomene upozornit hned v úvodní větě, a přesto je jejich vztah dobově podmíněný mnohem víc, než si jsou ochotni připustit. Hořkosladká rekapitulace z perspektivy mnohaletého odstupu v závěru knihy o tom podává výmluvné svědectví. V roce 2017 vznikl podle autorova scénáře stejnojmenný film.
