John-Christopher Wolf

Britský spisovatel Christopher Samuel Youd (narozen 1922) publikoval svá díla jednak pod svým vlastním jménem a dále pod šesti pseudonymy (John Christopher, Hilary Ford, William Godfrey, Peter Graaf, Peter Nichols, Anthony Rye, William Vine, Stanley Winchester, Christopher S Youd), přičemž největší čtenářské proslulosti dosáhl díly publikovanými pod pseudonymem John Christopher, který byl zasvěcen hororové a fantastické literatuře.

Český čtenář má z pera tohoto autora k dispozici čtveřici románů a jednu povídku – je proto obtížné si udělat ucelený obrázek o díle tohoto autora, lze však rozhodně konstatovat, že z hlediska čtenářské atraktivity se jedná o díla značně nevyrovnaná.

Naprosto nefantastický román Temná cesta peklem popisuje milostný trojúhelník okořeněný nebezpečím, když při speleologickém průzkumu uvízne manžel, nevěrná manželka a její milenec v podzemí. Při snaze o záchranu se v závěru románu musí manželka rozhodovat mezi záchranou života manžela nebo milence – nakonec zvolí záchranu života manžela. Jedná se o banální román s milostnou zápletkou, který by se spíše hodil do „červené knihovny“ a který je pro milovníka fantastické literatury obtížné vůbec dočíst.

Naproti tomu román Posedlí již obsahuje hororové a fantastické prvky v podobě invaze mimozemské inteligence. Děj se odehrává ve Švýcarsku na osamělé horské chatě poblíže městečka Nidenhaut. Vlivem hustého sněžení a pádu laviny je osazenstvo chaty sestávající z personálu a hostů odříznuto od svého okolí. Jeden z hostů náhodně poblíže chaty nalezne modrou kuličku velikosti tenisového míčku, a když se jí dotkne, padne k zemi. Po marných oživovacích pokusech je zkonstatována jeho smrt, je odnesen do chaty a dočasně umístěn ve sklepě, odkud se však jeho tělo záhadně ztratí. Následně je tato osoba viděna, jak v lehkém oblečení se ve vánici pohybuje kolem chaty a láká osazenstvo chaty k cestě ven. Někteří tomuto lákání podlehnou, při kontaktu s osobou pohybující se venku se však od ní nakazí a do chaty se již nevrátí. V průběhu románu tedy sledujeme, jak se postupně zmenšuje osazenstvo chaty a jak přibývá počet „zmrzlíků“ šmajdajících kolem chaty a lákajících zbytky jejího osazenstva ven. Když jsou v závěru románu síly obou skupin početně zhruba vyrovnány, podniknou „zmrzlíci“ útok na chatu, jsou však odraženi a zničeni.

(…)

A konečně se dostávám k literárnímu skvostu, který rozhodně stojí za přečtení (i několikeré), a to k románu Smrt trávy.

POZNÁMKA: Na počátku své literární dráhy (první román publikoval v roce 1949) hledal Christopher parketu, která by mu nejvíce vyhovovala – a našel ji v katastrofických románech. V průběhu 50. a 60. let minulého století publikoval celkem čtyři romány s touto tematikou, a tyto jeho romány jsou kritiky nejvíce ceněny. Prezentuje v nich svůj názor na křehkost civilizace, kdy jakýkoliv závažnější podnět může mít za následek návrat k barbarství. Ostatně i jediná Christopherova v češtině vyšlá povídka „Zbraň ze snu“ má obdobný námět (byť u ní není zpracování není tak silné jako pointa).

Kvarteto katastrofických Christopherových románů je tvořeno následujícími díly (chronologicky dle vzniku):

• The Death of Grass (1956),
• The World in Winter (1962),
• A Wrinkle in the Skin (1965),
• Pendulum (1968).

Problém Christophera je ten, že jako autor píšící katastrofická díla mohl být (možná nespravedlivě) v daném místě a čase pouze autorem číslo dvě. Vedoucí post nepochybně patřil Johnu Wyndhamovi.

(...)

V románě Smrt trávy však Christopher používá jiný postup. Děj románu je jednoduchý – rostlinná choroba zapříčiní vyhubení všech trav na Zemi, a tedy i obilí. Tato choroba se nejprve vyskytne v Asii, ovšem postupně se rozšíří po celém světě, a tedy i ve Velké Británii hrozí nebezpečí hladomoru. Román popisuje cestu hlavního hrdiny s rodinou z Londýna na sever Anglie do příbytku svého bratra, u něhož doufá nalézt útočiště. Byť cesta obsahuje řadu dramatických situací, tyto nejsou pro autora tak nosné, aby se vyžíval v jejich dramatickém popisu.

(...)

Christopherovi se v tomto románu podařil mimořádný kousek – čtenář se necítí být nezávislým a nijak neohroženým pozorovatelem dramatických událostí. Naopak je vtažen do děje. To čtenáři se bortí celý svět, to čtenář se ze dne na den musí ze slušného člověka přeměnit na vraha spoléhajícího se jen na sebe a členy své rodiny a nerozpakujícího se ani zabít svého bratra, aby ochránil svoji rodinu.

Na obálce českého vydání románu Smrt trávy je reklamní poutač: „Nejslavnější katastrofický román po Dni trifidů“. Já bych jej pozměnil na: „Nejlepší katastrofický román překonávající Den trifidů“.

Christopherova bibliografie česky vyšlých děl je následující:

• R o m á n y – Posedlí (The Possesors; 1964), Lunarion 1993 – Smrt trávy (The Death of Grass; 1956), Najáda 1996 – Temná cesta peklem (Caves of the Night; 1958), Dolmen 1991 – Stříbrný mrak (Cloud on Silver; 1964 jako Sweeney's Island) na pokračování v časopise Ahoj, Knihovna Ahoje 1974

• P o v í d k y – „Zbraň ze snu“ (The Weapon; 1954), in Světy science fiction, AFSF 1993