Nešťastná Tereza Raquinová touží po změně a hledá únik z monotónního všedního života, který vede po boku svého manžela. Známost s jistým mladým mužem vyústí nejen v milenecký poměr, ale i v hrůzný čin vraždy manžela. Bezvýchodnost situace i osudová touha uniknout končí i pro milence tragicky – společnou sebevraždou.
Břetislav Štorm (1907–1960) byl znám jako vynikající grafik, kreslíř, heraldik, architekt a znalec architektury, kulturní publicista a specialista na ochranu kulturních památek a péči o ně. Patřil k duchovně založeným autorům se zájmem o středověk, heraldiku a kulturní tradici. V celém svém životním působení byl ztělesnitelem řádu, klidu a rozvážného předávání kulturních hodnot z generace na generaci. Neprávem opomíjenou součástí jeho díla bylo jeho dílo beletristické, dosud z části skryté, z části roztroušené po drobných publikacích a časopisech doby předválečné, válečné a těsně poválečné. Jeho prózy Smrt rytíře Růže, Vladařství Růže, Soví hrad, Dobrý drak, Dobrý rytíř, Stará kapitula, Strašidla, Knížka o životě rytířském, Poutník a další tvoří celek mimořádné literární hodnoty. Přítomná kniha přináší jejich souborné vydání, doplněné stejně rozsáhlým souborem Štormových prací odborných (Liturgické umění, Úvod do heraldiky a další). Vybral, uspořádal a ediční poznámku napsal Jan Šulc.
Vydáno u příležitosti výstavy Břetislav Štorm architekt – památkář – grafik, pořádané v Galerii Sklepení v Brně 16. 5. – 28. 6. 2008. Publikace přináší řadu článků, které byly vydány především ve 40. letech 20. století v časopisech, jež dnes nejsou běžně dostupné, některé stati jsou veřejně zpřístupněny poprvé. Je skutečně pozoruhodné, jak intenzivně můžeme jeho myšlenky aktualizovat i v dnešní době, pro památkovou péči rozjitřené a nejisté, plné konfliktů a nepochopení pro význam historie a spravovaného kulturního odkazu. Jak říká v doslovu Petr Štoncner: "Pro ty, kteří mají ještě čas číst a trochu se zamyslet, má Břetislav Štorm překvapivě stále co nabídnout. A ani po více jak šedesáti letech nás nemusí zarážet, jak jsou jeho myšlenky stále aktuální a živé. Dotýkají se samotného principu lidské existence a smyslu lidského konání."
Soubor 54 erotických povídek francouzského klasika, jejichž hrdiny jsou měšťáci, úředníci a drobní lidé.
Jedná se o reedici příručky památkové péče, doplněnou o průvodní slovo, studii o autorově působení v památkové péči, životopis a jeho výběrovou bibliografii.
Georges Duroy je bývalý důstojník, který žije, jak se říká z ruky do huby. Vše se ale začne obracet k lepšímu, když potká svého starého přítele Forestiera, který mu zařídí místo novináře v La vie Francaise. S Georgesovým vzestupem přichází i úspěch u žen, které mu říkají Miláček. Jeho první milenkou, se kterou se několikrát rozejde, je paní de Marelle. Po nějakém čase Forestier umírá a Georges si bere jeho ženu, s ní získává i Forestierovo místo v novinách. Miláčkovi však nestačí ani toto a chce stále víc. Povede se mu svést paní Walterovou, dosud počestnou ženu, která je manželkou ředitele La vie Francais. Brzy jí má ale dost, paní Walterová chce být neustále s ním a mít ho jen pro sebe, a tak ji opouští. Walter příjde k velkým penězům a Miláček přemýšlí nad tím, jak by se mohl dostat do jejich rodiny. Prvně se ale musí zbavit své manželky...
Hlavní hrdinkou románu je mladičká Denisa. Prostá, upřímná dívka, která je z celého srdce zamilovaná do svého šéfa, majitele největšího obchodního podniku v Paříži. A právě způsob, jakým projevuje tato hluboce citově založená žena svou lásku v prostředí, kde koketování, flirt, svádění a chvilková milostná vzplanutí jsou všední věcí, svědčí o Zolově umění analyzovat milostné city. Pohledy do intimních hnutí lidské mysli se prolínají s popisem vývoje obchodního podniku od skromných začátků až po vrchol úspěchu a prosperity velkopodniku.
Stendhalův nejdelší román s názvem Lucien Leuwen zůstal nedokončen. Rukopis silně autobiografického románu nese na okrajích stran četné autorské poznámky: "Pročistím to později". Nejkrásnější stránky románu jsou inspirovány autorovým vztahem ke skutečné ženě - předobrazem literárnípostavy Bathilde de Chastellerové je Mathilda Dembowská - první začervenání Bathildy, prchavé odevzdání se v hostinci U zeleného lovce.
