S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této knížky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit...
Osnova paměti
Architekt Hubert Gessner se narodil 20. října 1871 ve Valašských Kloboukách. V letech 1894–1898 studoval u Otto Wagnera na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde se stal jedním z jeho nejvýznamnějších žáků. Již na konci prvního ročníku, v červnu 1895, projektoval dům pro vídeňského podnikatele Josefa Bratmanna, který byl dokončen v srpnu 1896 a stal se první secesní stavbou v České republice. Gessner, považovaný za klíčového středoevropského architekta první poloviny 20. století, realizoval v rodném městě další čtyři stavby. Dnes by návštěvníci mohli sledovat jeho stopy v osmi městech, kde se nachází 15 jeho realizací, včetně Liberce, Prahy, Hradce Králové, Brna, Kroměříže, Nového Jičína, Opavy a Valašských Klobouk. Jeho práce jsou hojně zastoupeny také ve Vídni, kde se po válce stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu a patřil k architektům tzv. Rudé Vídně. Zemřel ve Vídni 29. ledna 1943. Kniha se zaměřuje nejen na Gessnerovu tvorbu ve Valašských Kloboukách, ale poprvé přehledně mapuje jeho činnost v celé republice a poskytuje ucelený pohled na jeho práci mimo české země.
Dvaadvacáté Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka jsou poprvé monotematické, vychází jako samostatná monografie, která se věnuje židovské komunitě na Valašskokloboucku.
Deník spisovatele představuje dílo, jemuž doposud není v ruském a obdobně ani v českém a slovenském prostředí věnována stejná pozornost jako Dostojevského románům. Předkládaná monografie je tvořena sedmi kapitolami a o pozdním díle ruského spisovatele pojednává ze čtyř aspektů: žánrového, tematického, motivického a recepčního. Z hlediska žánru je Deník spisovatele řazen k žánrovému typu tzv. spisovatelského deníku. Dílo je zkoumáno v kontextu doby svého vzniku a rovněž v kontextu autorovy osobnosti, současně s tím jsou sledovány poetologické rysy díla. Dále jsou v rámci Deníku spisovatele definovány tři stěžejní tematické okruhy (Rusko a Západ, obraz Petěrburgu, postavy dětí a podoby dětství), specifika literárních žánrů (střední epika s fantastickými rysy, esej, dopis, memoáry a kritická stať) a specifika motivů (motivy živlů, tzv. nahodilé rodiny a snů). V závěrečné kapitole se pozornost zaměřuje na otázky recepce v českém i slovenském prostředí.
Moderně připravená učebnice dějin středověku mapuje události na našem území v kontextu celosvětového vývoje. Publikace výrazně zohledňuje problematiku každodenního života, otázku postavení žen, rasovou problematiku v dějinách apod.Učební text, doplněný obrázky, fotografiemi a mapami, klade také důraz na odkazy středověku, se kterými se setkáváme v dnešní době. Pro učitele vyjde učebnice s komentářem. Barevně odlišené glosy obsahují metodické poznámky, odpovědi na kontrolní otázky, vysvětlivky, odkazy na mezipředmětové a meziročníkové vztahy, na odbornou literaturu, zajímavosti apod.
