Rachel Bernheim-Friedmann

Rodačka z Mukačeva pochází z řemeslnické rodiny. Díky vlivu svého otce se brzy nadchla pro sionismus a začala navštěvovat hebrejské gymnázium. Po maďarské okupaci Podkarpatské Rusi přerušila studium a našla si zaměstnání jako vychovatelka a učitelka hebrejštiny. Pronásledování Židů zesílilo po obsazení města německou armádou na jaře 1944. Ráchel se s celou rodinou ocitla v nově vzniklém ghettu, odkud byli všichni deportováni do Osvětimi. Brzy přišla o své nejbližší. V okamžiku, kdy pochopila, že už nemá co ztratit, odhodlala se riskovat útěk z pochodu smrti. Konec války strávila na německém venkově, kdy musela měnit identitu s ohledem na postup fronty. Jako „maďarská fašistka“ se dostala „pod ochranu“ třetí říše, byla v kontaktu s partyzány, zažila příchod Rudé armády a nakonec získala statut repatrianta. Do Mukačeva se vrátila jako jedna z prvních. Setkala se zde se sestrou a společně se věnovaly jedinému cíli– vystěhování do Izraele. To se nakonec autorce povedlo, po ilegálním putování přes Rakousko a Francii a po internaci na Kypru. Dnes žije v kibucu Yakum.