Deník, sestavený z útržkovitých záznamů snů, názorů, vzpomínek, morálních úvah, dává možnost čtenáři lépe pochopit a zažít celé Ionescovo dílo. Kromě jiného obsahují i různé dílčí zajímavosti z dětství, poznámky z četby aj.
Eugène Ionesco Knihy
26. listopad 1909 – 28. březen 1994
Eugène Ionesco byl rumunský dramatik a jeden z předních autorů absurdního divadla. Jeho hry, kromě zesměšňování nejbanálnějších situací, hmatatelně zobrazují osamělost a bezvýznamnost lidské existence. Jeho dílo zkoumá paradoxy moderního života a zpochybňuje konvenční způsoby vyjadřování. Ionesco mistrně využívá jazyk k odhalení propasti mezi slovy a skutečností.
Josefínka si s tatínkem vymýšlejí praštěné příběhy, v nichž se dějí neuvěřitelné věci, slova dostávají nové významy a všechny postavy mohou mít stejné jméno. Pohádky jsou sice určené nejmenším dětem, stejně tak si je ale užijí i začínající čtenáři. Pobaví nicméně i rodiče, popisované scény jsou jak vystřižené z každodenního života. A je to možná tak trochu i návod na přístup k výchově - místo marného vztekání a rozčilování se můžeme raději zasmát. Ionesco přináší dětem svůj něžně ustaraný, ale hlavně zábavný svět v bláznivých a krásně absurdních příbězích a v doprovodu ilustrací, kterých se nemůžete nabažit!
Neznámý Eugen Ionescu
- 45 stránek
- 2 hodiny čtení
Z rumunských a francouzských originálů vybral a přeložil Jiří Našinec ; Předmluvou opatřila Libuše Valentová
Tragická fraška. Příležitostný tisk k premiéře 28. 2. 1992 ve Stavovském divadle v Praze.
Mezi životem a snem
- 208 stránek
- 8 hodin čtení
Kniha obsahuje rozhovory otce tzv. absurdního divadla s Claudem Bonnefoyem, literárním kritikem revue Quinzaine littéraire. Ionesco v nich vzpomíná na léta idylického dětství na francouzském venkově i méně idylická vysokoškolská studia v Bukurešti, kde se stylizoval do role věčného rebela, vybavuje si své literární lásky, jež ovlivnily jeho pozdější tvorbu, ozřejmuje svou kulturní rumunsko-francouzskou dvojdomost, podává výklad svých nejslavnějších her, v nichž klíčovou úlohu začasté hraje sen, a obnažuje jejich případné metafyzické podloží. V závěrečné části, nazvané Dnes a zítra, kriticky zhodnocuje přínos tzv. nového románu pro rozvoj francouzské prózy a uvažuje o dalším vývoji dramatické literatury.
Čtyři čtenářsky a myšlenkově náročné divadelní hry francouzsky píšícího a ve Francii zakotveného Rumuna (nar. 1912), který z malých „avantgardních“ pařížských divadel pronikl na světová jeviště. Zájem i rozruch vyvolal svým osobitým viděním světa, společnosti a člověka a řešením morálně společenských problémů. Svazek obsahuje hry: Plešatá zpěvačka (1950) — Improvizace Almy neboli Pastýřův chameleon (1956) — Nenajatý vrah (1959) — Král umírá (1962).
Plešatá zpěvačka (1950) s podtitulem Antihra byla v době svého vzniku objevem. Jde o první Ionescovo dramatické dílo, které zároveň otevírá cestu dalším tvůrcům tzv. absurdního divadla. Také Židle (1952) patří mezi Ionescova nejvýznamnější dramatická díla.
