Sebastian-Mihail Ivanescu Knihy

Záznamy předního rumunského dramatika a literáta z období fašismu jsou kronikou společenské atmosféry tehdejší Bukurešti. Deník lze číst jako osobní výpověď a současně jako dokument, zachycující vzrůstající antisemitismus, kterému se neubránily ani intelektuální elity země. V autorově rodné zemi vyšel deník až roku 1996 a vzbudil velký ohlas, byl přeložen do francouzštiny a angličtiny. Když si Mihail Sebastian ve svých 28 letech začal psát deník, byl už známým spisovatelem, dramatikem, literárním kritikem a překladatelem, který se pohyboval v okruhu významných rumunských autorů, mezi které patřili Mircea Eliade, Eugene Ionescu, Camil Petrescu, Liviu Rebreanu, Mihail Sadoveanu, E. M. Cioran či Constantin Noica. Deset let (1935–1944) v něm zaznamenával svůj osobní život, záliby a tvůrčí záměry spolu s událostmi, které radikálně změnily jeho postavení – nástup nacismu, antisemitské pogromy, diskriminaci a vraždění Židů v Rumunsku i kolaboraci většiny jeho přátel s novým režimem. Deník zachycuje ojedinělým způsobem proměnu úspěšného literáta v páriu, který si s rezignovaným údivem, ale zároveň s ostrým viděním skutečnosti uvědomuje, jak je jeho víra v přátelství a intelektuální a kulturní hodnoty osamělá v konfrontaci s faktem, že se narodil v první polovině 20. století v Evropě jako Žid. Sám tuto skutečnost, s mírností a jistou melancholií, která je mu vlastní, charakterizuje v jednom z deníkových záznamů takto: „Kdesi na nějakém ostrově, kde svítí slunce a je i stín, kde vládne naprostý mír a bezpečí, kde bych byl zcela šťasten, by mi koneckonců bylo jedno, zdali jsem Žid, nebo ne. Ale tady a teď nemohu být ničím jiným. A nejspíš ani nechci.“ Mihail Sebastian přežil konec antisemitského teroru v Rumunsku i pád hitlerovského Německa. Zemřel však krátce nato – při nehodě 29. května 1945 pod koly ruského vojenského automobilu. Text Deníku Sebastianova rodina po válce dlouho ukrývala v obavě, že by mohl být za stalinského režimu zkonfiskován, roku 1961 jej dal Sebastianův bratr poslat diplomatickou poštou do Izraele. V Rumunsku vyšel Deník teprve roku 1996, dva roky poté byl publikován francouzsky a v roce 2000 v anglickém překladu. Česky vychází poprvé. Z rumunského originálu přeložil a poznámku napsal Jindřich Vacek.

Skandál kolem románu rumunského židovského spisovatele Mihaila Sebastiana odhalil problémy, které přesahují literaturu. Kniha, vydaná v roce 1934, reflektuje dobu, kdy se v rumunské společnosti rozvíjely ideje antisemitismu a diktatury. Sebastian začal psát v roce 1931, kdy vládl relativní klid, a požádal svého „guru“ prof. Nae Ionesca o předmluvu. Ionescu však reagoval obhajobou antisemitismu, což vyvolalo aféru, která se stala „soutěží v intelektuální devastaci“. Sebastian na to reagoval koláží esejů a textů, kde vysvětluje okolnosti vzniku románu a distancuje se od Ionescovy předmluvy. Jeho úvahy, i když vznikly v konkrétní historické situaci, mají nadčasovou relevanci. Tento konglomerát je výsledkem zvláštních souvislostí se skutečným životem a vychází z vynikajícího románu, který zobrazuje „lidskou komedii“ v její mnohovrstevnatosti. Hrdina, formou quasi-deníku, mapuje události a ideologické tendence v letech 1922 až 1933, zkoumá postavení Žida ve společnosti a metafyzické téma osamělosti. Román je prostoupen citem, melancholií a ironií. Sebastian se zamýšlí nad tím, jak diktatury manipulují masy, a zdůrazňuje význam kritického rozumu jako jediného nepřítele tyranie.

Mihail Sebastian's Journal is a poignant portrayal of life during Nazism, blending personal reflections, social observations, and musical insights. Despite the pervasive anti-Semitism in WWII Romania, his writing shines with intelligence and grace, making it a crucial literary document of the era leading up to the Holocaust.

Mona, stranded in a rural town after being ejected from a train for lack of a ticket, faces a night of uncertainty with no money or accommodation. Her luck changes when Marin, a local schoolteacher, offers her shelter in his home while he is away. This unexpected kindness sets the stage for potential connections and new beginnings in an unfamiliar place.

Originally published in Romanian in 1934, this work explores profound themes of existence and spirituality through a rich narrative. The English edition, released by Penguin Books in 2016, brings this classic to a wider audience, allowing readers to engage with its philosophical insights and cultural reflections. The book's historical context adds depth to its exploration of humanity's eternal questions.

'Nothing I have read is more affecting than Mihail Sebastian's magnificent, haunting 1934 novel, For Two Thousand Years' - Philippe Sands, Guardian Books of the Year A prescient interwar masterpiece, available in English for the first time 'Absolutely, definitively alone', a young Jewish student in Romania tries to make sense of a world that has decided he doesn't belong. Spending his days walking the streets and his nights drinking and gambling, meeting revolutionaries, zealots, lovers and libertines, he adjusts his eyes to the darkness that falls over Europe, and threatens to destroy him. Mihail Sebastian's 1934 novel was written amid the anti-Semitism which would, by the end of the decade, force him out of his career and turn his friends and colleagues against him. For Two Thousand Years is a lucid, heart-wrenching chronicle of resilience and despair, broken layers of memory and the terrible forces of history.

"A rediscovered classic from the author of For Two Thousand Years, this remarkable debut novel presents nuanced snapshots of love in the early twentieth century. Stefan Valeriu, a young man from Romania who has just completed his medical studies in Paris, spends his vacation in the Alps, where he quickly becomes entangled with three different women. We follow Stefan after his return to Paris as he reflects on the women in his life, at times playing the lover, and at others observing shrewdly from the periphery. Women's four interlinked stories offer moving portraits of romantic relationships in all their complexity, from unrequited loves and passionate affairs to tepid marriages of convenience. In the same strikingly eloquent style that would characterize his later, more political writings, Mihail Sebastian explores profound feelings of longing, otherness, empathy, and regret"-- Provided by publisher

Es war eine literarische Sensation, als Mihail Sebastians Tagebücher 1935–44 Mitte der 90er Jahre in Rumänien und bald darauf in Frankreich, England und den USA erschienen. Das lange vergessene Hauptwerk des rumänischen Dichters ist ein einzigartiges, aufwühlendes Zeugnis der Menschenwürde, das das Leben in der Verfolgung und unter wachsender Todesgefahr dokumentiert.

Auszug„Ich habe Leute beim Roulette gesehen, die vor Spielleidenschaft ganz entstellt waren. Aber am verworfensten scheinen mir nicht die, die sich wie wahnsinnig ins Spiel stürzten, alles verlieren: Geld, Ehre und Leben, sondern die ängstlichen Spieler, die um jede Spielmarke zittern, alle fünf Minuten endlose Berechnungen anstellen und das Spiel abbrechen, wenn sie eine noch annehmbare Verlustgrenze erreicht haben. Die Mittelmäßigkeit beim Laster scheint mir die entehrendste aller Mittelständigkeiten.“