Vladislav Petrovič Krapivin

Vladislav Petrovič Krapivin, rusky: Владислав Петрович Крапивин (14.10.1938 — 1.9.2020) byl přední sovětský spisovatel literatury pro mládež. Pracoval jako redaktor časopisu Uralskij sledopyt. Zaměřil se na sci-fi tvorbu pro mladší čtenáře. Oblibu si získala jeho novela Děti siněgo flamingo (Děti modrého plameňáka, čas. 1981), která byla odměněna cenou Velkého okruhu a cenou Aelita. Jde o příběh chlapce, který se dostal do světa napůl pohádkového a napůl dystopického a má za úkol zabít draka ohrožujícího království. Nejrozsáhlejším dílem fantastického žánru je trilogie Golubjatňa na žoltoj poljaně (Holubník na žluté louce, 1985; č. jako Vlak do stanice Nekonečno, 1990 – díl I. Pátý do party, II. Ztracený vlak, III. Zase spolu), která vycházela čas. od r. 1983 pod tituly Golubjatňa na žoltoj poljaně, Prazdnik leta v Starogorske (Svátek léta ve Starohorsku) a Malčik i jaščerka (Chlapec a ještěrka). Děti, hlavní hrdinové příběhu, žijí v jednom z paralelních světů, který je ovládán záhadnými bytostmi, nazývanými „ti, kteří přikazují“. Bytosti sesílají na lidi nejrůznější epidemie a pohromy a snaží se získat od dětí věčnou jiskru, což je nevyčerpatelný zdroj energie, který potřebují k uzavření kruhu času, aby nedošlo k dalšímu vývoji civilizace. Trilogii je možno chápat jako alegorický příběh o boji dobra se zlem, pokroku se zpátečnictvím. Výb. bibl.: V noc bolšogo priliva (Za noci velkého přílivu, 1979).