Otakar Jiráni

Všestranný klasický filolog, žák Josefa Krále a Josefa Zubatého. V letech 1897–1901 posluchač české filosofické fakulty v Praze, v roce 1902 získal doktorský titul, od roku 1920 řádný profesor na české universitě.

Ve své vědecké činnosti se soustředil na lyrickou poesii, antickou mythologii a literaturu. Věnoval se také překladům - do češtiny převedl např. dílo Horatiovo (1923 Ódy a epódy; 1929 Satiry a Listy), jeho nejrozsáhlejší prací je Skladba jazyka latinského (1915). Redaktor Listů filologických v letech 1920-1933. Bibliografii jeho prací sestavil B. Ryba, in: Listy filologické 61, 1934, str. 8-18.