Knihobot

Olga Macková

    Sto let Umělecké besedy
    České malířství 19. století I. Soubor 12 reprodukcí
    Karel Purkyně
    Rembrandt
    Camille Corot
    Oldřich Blažíček
    • Oldřich Blažíček (1887-1953) vstupuje na malířskou scénu počátkem druhého desetiletí 20. století po studiích na pražské Akademii. Obstát v tak silné malířské konkurenci, jaká byla v Blažíčkově generaci, jistě nebylo snadné. Jeho vrstevníky byli nejen spolužáci J. Čapek, J. Lada, J. Zrzavý, ale také E. Filla, B. Kubišta, V. Špála, J. Váchal a další. Mladý malíř byl poután rodným Horáckem, které opětovně zpodoboval v proměnlivém přírodním rytmu, nejčastěji v období zimy a předjaří. Postupem času se zářivé barvy jeho krajin s vysokými horizonty tlumí a obrazy nabývají na vnitřním patosu. Současně obracel svůj zájem k malbě chrámových interiérů, jež se stala jeho specifickým a bezkonkurenčním oborem. Obrazy architektonických interiérů vyžadovaly značné poučení z dějin umění a architektury, aby mohl skloubit vlastní výtvarný pohled s realitou.... celý text

      Oldřich Blažíček
    • Hlubší studium Corotova díla odhalí tohoto umělce jako "klíčovou postavu evropské krajinomalby,uzavírající v sobě její kontinuitu od renesance až po impresionismus,a dokonce i za něj,ukáže ho jako mimořádně významného malíře figurálních děl a konečně jako umělce soustřeďujícího mnohé ze základních tendencí kultury 19. století a v některých výtvarných výbojích její rámec dokonce překračujícího".

      Camille Corot
    • Ze serie "Knihovnička Odeonu". Monografické pojednání o slavném malíři Rembrandtovi. Spolu s ukázkami jeho stěžejních děl.

      Rembrandt
    • Velmi dobrá studie staví proti čítankově zjednodušenému pojetí malířova díla věcně položené zhodnocení. Stopuje Mánesovu tvorbu od počátků v jejím pozvolném směřování ke slohové čistotě a charakterizuje její mistrovství malýchforem, které se projevuje v příspěvcích ke druhémurokoku, ve figurálních pracích i v krajinomalbě. Autorka též nově objevuje pozoruhodné kvality Mánesových málo známých kreseb a neuhýbá ani před zastavením u těch posledních,jež jsou "doklady toho, jak málo stačí kráse, aby se zvrátila ve svůj opak".

      Josef Mánes