Radegast Parolek Pořadí knih

Jak píše sám autor, každá epocha má svou konstelaci žánrů, a v té dnešní má dokumentární literatura a memoaristika mimořádný význam – do určité míry vytlačuje žánry založené na fikci. I to je důvod mimořádného úspěchu, který u čtenářů mají paměti význačných osobností. Edici Paměť nyní obohatí obsáhlé vzpomínky významného českého vědce Radegasta Parolka – literárního historika, komparatisty se zaměřením na baltské jazyky, vysokoškolského učitele a překladatele z litevštiny a lotyštiny. Překládal především poezii, je tedy celý život rozkročen mezi dvěma póly: objektivním světem vědy a subjektivním světem umění. Ve svých pamětech se přiklonil k tomu druhému: nepsal je jako výpověď vědce, jako objektivní pohled na minulost, ale jako niternou zpověď, pohled „zevnitř“, subjektivní přetavení celé epochy, její atmosféry, problémů a tendencí. Vznikl tak živý autoportrét – mozaika, mezi jejímiž střípky najdeme verše, lyrické vložky, eseje, recenze, literárněvědné úvahy – a samozřejmě vzpomínky. Editor Robert Kvaček.

Sestavil, přeložil a předmluvou opatřil Radegast Parolek. Vydáno k 800. výročí založení Rigy, hl. m. Lotyšské republiky.

Toto dílo je prvním českým pokusem o komplexní pohled na dějiny lotyšského krásného písemnictví od nejstarší doby až po současnost. Je určeno nejen studentům baltistům, ale i širšímu okruhu zájemců o seznámení s literaturou baltských národů.

Malá antologie z lotyšské a litevské lidové poezie. Uspořádal, úvodní studií opatřil a přeložil Radegast Parolek. Na přebásnění několika ukázek v litevské části se podílel Jaroslav Kabíček, litevské pláče přeložila Dagmar Váňová

Tato publikace je první z řady připravovaných literárních dějin národů na území bývalého Sovětského svazu.

Tato kniha se skládá ze dvou menších knížek. Jsou to Můj dárek - prvních 22 pohádek a Našim nejmenším a nejmilejších - zbývajících 36 pohádek.

Lāčplēsis (což česky znamená trhající medvědy či medvědobijec) je podobně jako finská Kalevala či estonský Kalevipoeg dílo, které zastupuje neexistující hrdinský epos. Vychází z lotyšského folkloru, ale i z cizích pramenů jako je např. Jindřichova Livonská kronika ze 13. století, Homérovské eposy nebo dílo G. Merkela. Lāčplēsisův souboj s Temným rytířem symbolizuje dávný boj tehdejších kmenů proti německým křižákům, ale i dobový zápas za národní i sociální svobodu. Do postavy moudré a věrné Laimdoty, Lāčplēsisovy družky, zase Pumpurs promítl ideál lotyšské ženy. Nejpozoruhodnější postavou je pak čarodejnice Spīdala, která se zřekne zla ve prospěch dobra. Tento epos, stejně jako ostatní severské a baltské eposy, inspiroval řadu umělců např. J. Rainise nebo M. Zālīteovou. Do češtiny byl převyprávěn Radegastem Parolkem roku 1987 jako Souboj nad propastí.