Richard Švandrlík Pořadí knih

Historie obce Zádub-Závišín (Hohendorf, Abaschin) a Podhorního vrchu, nacházejících se na východním okraji Mariánských Lázní.

Ačkoliv už neexistují staré prameny (shořely kdysi při požáru hradu Tachova), je jisté její původní chodské založení. Obec ležela na okraji chodské farnosti Trstěnice. Nejstarší zachovalá listina (1606) je ještě česká a uvádí názvy obce s maskuliny - Dolejší a Malej Hleďsebe. Do knihy bylo sneseno velké množství zpráv o minulosti obce. Rozvoj Mariánských Lázní značně ovlivnil i rozkvět Velké Hleďsebe. Vzniklo tu nejstarší lázeňské koupaliště na Kosím potoce (1897), první letiště slavného Julia Arigiho (1919), velkoprádelna pro lázně (1910), druhé koupaliště Riviéra (1929), které mělo mezi lázeňskými hosty velkou oblibu. Nebylo známo, že zdejší vila ERNA (1932) je dílem slavného vídeňského architekta světového formátu Adolfa Loose. Dnešní dominantou obce je farní kostel sv. Anny (1911), postavený v novorománském slohu architektem Josefem Forberichem z Mariánských Lázní. Nedávno byl vyhlášen chráněnou památkou. Úžasná je jeho podobnost s kostelem Božího Těla v Kraslicích, která běží až do detailů (1896). Kdysi samostatná obec Klimentov je dnes částí obce a známý je zdejší kasárenský areál (budován od roku 1951), nedávno zrušený. Celé půlstoletí byl trvale rozšiřován až překročil stovku objektů! Řadu cvičišť měl v širokém okolí. Zde sloužívalo až 2500 vojáků a převýšilo počet obyvatel obce. Rozsáhlý je rozvoj Velké Hleďsebe po roce 1945, který vychází z obecních kronik. Kniha má 320 stran.

Autoři MUDr. Antonín SOMOL a Ing. Richard ŠVANDRLÍK se zaměřili na historii tohoto oboru v městě od vzniku lázní až do současnosti. Věnují se nejvýznamnějším osobnostem z řad lékařů a lékárníků za celé období a stovkami fotografií, faktografickým materiálem dokumentují lékaře, zubní lékaře a lékárníky ze všech zdravotnických zařízení ve městě. Předložili encyklopedický seznam odborníků, kteří v městě zanechali svoji stopu. Kniha je svým způsobem ojedinělá a čtivá i pro lázeňské hosty a zájemce o faktografii zdejšího zdravotnictví a lékárenství. Je chvályhodným počinem, že ke zpracování autorům ochotně přispěli písemnostmi i fotografiemi současní lékaři a lékárníci, i ti, kteří užívají zasloužený důchod.

Koncem roku 2006 vyšla regionální publikace "Tři Sekery v historii a dnes" autorů Zdeňka Buchteleho a Richarda Švandrlíka. Soustředila se na historii Tří Seker - obce s pradávným hornictvím, po jehož zániku osídlení nezaniklo a našlo si nové způsoby obživy. K nim patřila domácká výroba zboží ze dřeva, dřevozpracující továrna z roku 1902, sezónní práce obyvatel v lázních aj. Kniha popisuje návrat potomků Českých Bratří, kteří kdysi odešli do Slezska před rekatolizací v Čechách a v roce 1945 reemigrovali do své vlasti a usídlili se v pohraničí. Po staletí si uchovali český jazyk. Autoři sepsali historii celé třísekerské farnosti, tedy i s dnešními částmi. Jde o bývalé katastrální obce Tři Sekery u Kynžvartu a Tři Sekery u Tachova, Krásné, Nový Metternich, Jedlová, tři Hutě (Šmelctály) a osada Kamenec. V knize je i historie někdejšího malého panství Skelné Hutě. U obcí jsou uváděny také sakrální památky, mezi nimiž je dominantou farní kostel Čtrnácti svatých Pomocníků (1790). Zde jsou vypsány i životopisy těchto čtrnácti světců. Četné tabulky uvádějí majitele domů v minulosti a dnes, publikovány jsou i staré pomístní názvy. Kniha má 322 stran, bohatý obrázkový materiál a mapky obcí.

Eine Plauderei über eine Stadt, die es im Laufe von knappen hundert Jahren schaffte, weltberühmt zu werden.

aneb vyprávění o městě, kterému postačilo 100 let k dosažení světové proslulosti. Literární pocta legendárním lázním na západě Čech. Kniha je rozdělena na čtyři části: Z historie Mariánských Lázní, Život ve starých lázních, Mariánské Lázně z medicinských pohledů a Zajímavosti a kuriozity, doplněná statí Mariánské Lázně v letopočtech.... celý text