Knihobot

Jaroslav Poch

    Veliký skok
    Tři mušketýři ještě po deseti letech
    Tři mušketýři po dvaceti letech I.
    Divoška
    Tři mušketýři ještě po deseti letech
    Tři mušketýři ještě po deseti letech. Díl I-II
    • Obrovský úspěch Tří mušketýrů okamžitě přiměl Alexandra Dumase staršího a jeho spolupracovníka Augusta Maqueta napsat pokračování. Proto již roku 1845 vydali (opět dvoudílný) román Tři mušketýři po dvaceti letech (Vingt ans après). Děj románu je situován do let 1648 až 1649, tedy doobdobí povstání frondy ve Francii a občanské války v Anglii. Ve Francii vládne v té době za svého nezletilého syna Ludvíka XIV. jako regentka jeho matka královna Anna Rakouská, která si za svého prvního ministra vybrala kardinála Julese Mazarina, původem z Itálie. Ten se snaží pokračovat v politice svého předchůdce kardinála Richelieua, ale chybí mu jeho velikost. Zejména snahy o centralizaci královské moci vyvolaly velkou nespokojenost v kruzích vysoké šlechty, která podnítila povstání v Paříži, jehož název fronda (prak) je odvozen od od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála.

      Tři mušketýři po dvaceti letech I.
    • Tři mušketýři ještě po deseti letech

      Vikomt de Bragelonne a slečna de La Vallière

      Poslední část dobrodružně historického románového cyklu zachycuje život na královském dvoře za vlády Anny Rakouské a jejího předního ministra Mazarina a později za mladého Ludvíka XIV. a jeho významného státníka Colberta. V rušném ději se složitými zápletkami a dramatickými dialogy,v němž autor zachází s historickými reáliemi velmi volně, se setkáváme opět s oblíbenými hrdiny ďArtagnanem, Athosem, Porthosem a Aramisem.

      Tři mušketýři ještě po deseti letech
    • Román je hlubokou analýzou francouzské vesnice, kde kapitalismus nahradil přátelské vztahy mezi lidmi vztahy obchodními. Kniha má nejskvělejší postavu ve vesnickém lichváři Rigouvi, který svými penězi ovládá majetky i životy obyvatel celé obce a je typickým představitelem venkovského kapitalisty, na něhož se dřeli drobní sedláci. Balzac svým kritickým realismem sestoupil až ke kořenům sociální bídy na vesnici, ovšem řešení této situace ještě nenachází.

      Venkované