Vladimír Nálevka Knihy

Pokračování prvního dílu, které je zaměřeno na politický vývoj v období studené války. Téměř 6500 km dlouhá hranice mezi Sovětským svazem a Čínou se stala horkou linií a místem četných ozbrojených srážek. Číňané obsadili v noci na 2. března 1969 sporný ostrov Damanskij na řece Ussuri a Sověti odpověděli v polovině měsíce masivním protiútokem, v němž nasadili těžké zbraně. Po devíti hodinách ozbrojeného střetu byly na obou stranách velké ztráty na životech. Další konflikty propukly na Amuru a v oblasti Sin-ťiangu, v Pekingu se začalo hovořit o velké válce se „severním protivníkem“. Souběžně gradovala i čínská diplomatická ofenzíva v rozvojových zemích. Nebezpečnou eskalaci sporu sice utlumila Kosyginova schůzka s Čou En-lajem v září 1969, ale ideologická konfrontace trvala i nadále. Jejím důsledkem byl nejen trvalý vzestup vojenského potenciálu obou stran na společném pomezí, ale i silné hospodářské zatížení.

Publikace o politických dějinách 20. století od autora, který v roce 1998 získal literární cenu E. E. Kische Klubu autorů literatury faktu. Knížka je doplněná chronologickou tabulkou.

Charakteristickým rysem druhé poloviny 20. století byl rozpad koloniálních říší. Mnohé naděje dosud porobených národů se však poměrně rychle rozplynuly v bolestné realitě nových států. Dosažená nezávislost se sama o sobě nestala dostatečnou zárukou hospodářského a sociálního pokroku či politické stability. Přes patrný civilizační rozdíl mezi asijskými a africkými celky se na obou kontinentech většinou neprosadily evropské principy občanské společnosti a liberální demokracie. Kolonialismus neznamenal pouze bezbřehé ekonomické kořistění či útlak domorodých populací, ale i počátky modernizačního procesu, budování základní infrakstruktury, rozvoj vzdělání, atd. V protikoloniální euforii padesátých a šedesátých let minulého věku se vše zdálo být snadné, ale dnes víme, že především africký kontinent nebyl na nezávislost dostatečně připraven. A nesmíme také zapomínat na realitu studené války, kdy mocenské soupeření Sovětského svazu a Spojených států mělo destabilizující rezonanci i v rozvojovém světě. (rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce)

Kniha se věnuje zřejmě nejvážnějšímu konfliktu studené války, který hrozil přerůst v jadernou katastrofu. Kniha je založena na vydaných i nevydaných archivních pramenech a na velkém množství literatury. Čtenáři se snaží přiblížit průběh dramatických dnů v říjnu 1962.

Kniha sleduje vývoj studené války od jejích začátků na přelomu let 1945-1946 až ke konci bipolarity na začátku 90. let minulého století. Studená válka výrazně poznamenala téměř celou druhou polovinu 20. století. Ideové a mocenské soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem mělo globální charakter a odráželo se v mnoha neuralgických bodech či konfliktech světového dění. Tato kniha je pokusem o stručné shrnutí této problematiky. Sleduje vývoj studené války od jejích začátků na přelomu let 1945-1946, přes formování sovětského bloku a vyhlášení Trumanovy doktríny, první velké krize, horkou válku v Koreji a zástupné konflikty v rozvojovém světě až k systémové krizi sovětské totality a následnému konci bipolarity na začátku 90. let minulého století. Publikace má informativní charakter a může být chápána i jako uvedení do nejnovějších světových dějin.

V teorii mezinárodních vztahů se koncertem označuje systém politické rovnováhy mezi velmocemi. Poprvé byl tento pojem aplikován na období mezi vídeňským kongresem, který probíhal v letech 1814 až 1815, a krymskou válkou v polovině 19. století. Nová konstelace mocenské politiky se vytvořila po sjednocení Německa v roce 1871, kdy se dosavadní souhra předních evropských států, podmíněná mj. vědomím společné odpovědnosti za udržení existujícího statu quo, postupně měnila v soupeření dvou aliančních systémů - Trojspolku a Dohody. Nicméně přes občasné falešné tóny a okázalé prezentace ambiciózních sólistů se klíčovým hráčům orchestru dařilo až do roku 1914 zabránit celkové evropské disharmonii. V horkém létě čtrnáctého roku však regulační mechanismus koncertu velmocí selhal a výsledná velká válka prokázala slučitelnost modernizačního pokroku s naprostou barbarizací společnosti.

Obsáhlá publikace o dosud nejtragičtějším a nejmasovějším válečném konfliktu v historii lidstva, do něhož byly zapojeny země ze všech koutů světa. O válce, během níž se fašistické režimy a nacisticka ideologie neštítily použít i těch nejbrutálnějších prostředků a metod k získání nadvlády nad světem a vytvoření nové říše. Dočtete se o bitvách, zbraních, slavných vojevůdcích a politicích i bezejmenných vojácích a obyčejných lidech, kteří zemřeli, ale nikdy by neměli být zapomenuti. Přes 700 fotografií a obrázků z archivů Digital, Magnum-Conrasto a Roger-Viollet. Snímky slavnych fotografů Roberta Capy a Henriho Cartier-Bessona. Více než 50 map, grafů a tabulek. Přes 80 textů podrobně se zabývajících použitými zbraněmi, protagonisty válečného konfliktu a nejdůležitějšími bojovými operacemi. Chronologický přehled kličových událostí.

Podtitul: Caudillo 20. století Téměř půl století stál Fidel Castro v čele kubánské revoluční vlády a svými politicko-vojenskými aktivitami, které přerostly hranice jeho rodného ostrova, se trvale zapsal do světových dějin 20. století. On sám prošel několika životními etapami - synek bohatého latifundisty, ambiciózní studentský vůdce, odpůrce Batistovy diktatury s romantickými představami o budoucnosti své země, vůdčí představitel partyzánského hnutí, předseda vlády a tvůrce autoritativního režimu, ale i ctižádostivý aktér v politické hře velmocí. O této výrazné osobnosti byly již napsány stovky životopisných studií a publikací.

Korejská válka představovala klíčovou fázi začínající studené války a byla pokusem Stalina o rozšíření sovětského vlivu na Dálném východě. Autor, profesor Nálevka, se zaměřuje nejen na průběh válečných událostí, ale také na diplomatické souvislosti konfliktu. Díky zpřístupněné sovětské, severoamerické a částečně i čínské dokumentaci, včetně korespondence mezi Stalinem a Mao Ce-tungem, se čtenář dozvídá více o historických aspektech války. Stalin podpořil Kim Ir-sena v jeho snaze o sjednocení rozděleného poloostrova a usiloval o čínskou vojenskou pomoc, aby zjistil strategické zájmy USA ve východoasijské oblasti a posílil vazby mezi Pekingem a Moskvou. Obával se vzestupu komunistické Číny a jejích revolučních aktivit, a prostřednictvím korejské války se snažil o kontrolu tohoto mocenského potenciálu. Reakce USA a OSN na severokorejskou agresi byla okamžitá, což vedlo k zmaření plánů Kim Ir-sena a Stalina na rychlé ovládnutí Jižní Koreje. Válka trvala až do léta 1953, přičemž Trumanova administrativa udržela konflikt v mezích lokálního charakteru. Publikace rovněž přináší nové poznatky o sovětské vojenské účasti a zahrnuje kapitolu o československé pomoci severokorejskému režimu.

Lucembursko Andorra Malta Lichtenštejnsko San Marino Vatikán Monako Gibraltarský průliv